Hugo a jeho velký objev

Hugo a jeho velký objev - překrásný příběh, který ve světě kinematografie nemá obdoby. Martin Scorsese nejen že představuje lásku k filmu, on se jí snaží vpravit do pravdivého příběhu, respektive do příběhu s pravdivou podstatou a dalšími, pravděpodobnými vsuvkami, které se mohli, ale nemuseli stát, kdyby Hugo neskrýval to, co skutečně skrýval a kvůli čemu se odvíjel tak krásný příběh. Mrzelo mě ale, že se příběh tak šíleně dlouho táhne. Celé se to odvíjí hrozně pomalu a chybí mi nějaké to nadšení, které bych z filmu měl, abych se těšil na každou další minutu. Martin Scorsese tohle dokázal už v jiných filmech, ale v extázi mě v tomhle případě bohužel neuvedl. Nicméně i tak jsem měl tu čest si užít nádherný příběh, který se ve světě filmu jen tak nevidí a v tomto případě bude ojedinělou myšlenkou, která tak napořád zůstane originálem. (25.02.2012)

Scénář: John Logan .. Filmařská nádhera pro fajnšmekry. Lahůdka pro znalce kinematografie (zvláště jejich počátků). Zádrhel je v podstatě jen ve zvoleném podání, protože tvar rodinného snímku v kombinaci s životopisným/dokumentárním pohledem na jednoho z průkopníků kinematografie široké davy zrovna nepřitáhne (což je už spíše problém zvolené knižní předlohy, ze které se vychází). Ale já se bavil (a to jsem v úterý v prázdninový den seděl ve velkém kinosálu úplně sám). Zhruba polovinu první, dobrodružnou a v jádru ještě tu rodinnou drží mimo precizních, stylových scén zejména úžasné herecké obsazení. Tomu vévodí dvojíce mladších představitelů, které oba se zájmem sleduji už z dřívějška - Asa Butterfield od The Boy in the Striped Pyjamas a Chloë Grace Moretz, která od Kick-Ass teda sakra povyrostla ve všech směrech. Její zápletka sice zlehka vyprchává, zato se díky ní dostaneme k polovině druhé, která přechází až k těžkotonážnímu nahlédnutí pod tvůrčí pokličku věhlasného tvůrce, zhmotňování snů, kdy je nám představeno i mnoho známých filmových děl němé éry nebo vyobrazena známá železniční nehoda, jejíž fotografii zná nejspíš každý. Po řemeslné stránce není co vytknou. Režie a taky práce kamery (bezchybný Robert Richardson) jsou s letitou precizností dokonalé, 3D díky tomu funguje a celé to korunuje Howard Shore se svoji líbeznou, francouzsky šmrncnutou, hudbou. Dlužno dodat, že ač jsem si snímek užil, radši bych, aby Martin Scorsese točil žánrově něco ostřejšího než zrovna tesal generační odkazy. ___ Každopádně bude zajímavý Oscarový souboj s The Artist, který se ohlíží do takřka totožné doby, i když úplně jinou formou. (07.02.2012)

Krásný film, v podstatě dokonalý po řemeslné stránce. Možná nejlepší 3D vůbec. Užíval jsem si linii počátků kinematografie, neboť jsem velkou část těch filmečků měl tu čest zhlédnout. Úžasní herci. Je tu několik hereckých es, kteří tu mají jen pár vět a přesto film oživí. Jako celek na mě ovšem působil Hugo rozpačitě, uměle a mdle. Nevím, kde je chyba, zda v pomalosti vedení příběhu, či v podstatě v jeho absenci. Příběhová linie chlapce není v ničem zajímavá (maximálně v jeho vztahu k Isabelle), v půlce filmu ji přebere ta Meliésovská, která má pro mě velkou sílu, bohužel je výsledek velmi povrchní. Nejsem také schopen plně ocenit efekt všech těch mechanických hraček na klíč, neboť úplně to samé mám již nakoukané a užité z počítačové dvojhry Syberia, kde byla tato tématika dovedena k dokonalosti. Věřím však, že ostatní to může okouzlit. (07.02.2012)

Každý, kdo trochu sleduje "Oscar race" (které filmy mají reálnou šanci na výhru a které jsou v nominaci jen do počtu) věděl, že ročník 2012 byl právě mezi tímto filmem a The Artist. Takže ano, kdyby The Artist nevyhrál, Hugo by kraloval večeru a Scorsese by si došel pro svého druhého Oscara za režii. Ale to už je dneska minulostí. Nám musím stačit, že Marty natočil dokonalou poctu filmu jako takovému a připomněl nám, proč filmy vznikly a co v nich máme hledat. Po zhlédnutí mě akorát zklamal fakt, že Ben Kingsley nedostal ani nominaci za jeho brilantní výkon, ale na druhou stranu, už se staly i horší věci. Prostě a jednoduše, jsem rád, že Scorsese všechny překvapil a dokázal, že slova jako "senilita" či "důchod" v jeho slovníku jen tak nenajdeme (ano, pamatuju si na diskuze, kdy někteří říkali, že Martin senilní a že by to měl zabalit…) 100 %. (29.02.2012)

Některé sny se plní. Filmová kouzla se prolínají s realitou, skici s vypiplanými obrázky poletují vzduchem a Martin Scorsese vzdává poctu počátkům kinematografie bez toho, aby se v nich fanouškovsky batolil nebo naopak křečovitě pokoušel stát se klasikou. Hugo se zdá být vyspělou pohádkou o klukovi a jeho velkém dobrodružství, aby se nakonec proměnil ve fascinující cestu skrz lidskou fantazii a odhodlání. A ten nostalgický uragán vzpomínek na dětské knížky i filmy a fascinaci nedosažitelnými světy mě dokázal strhnout plnou silou. (25.02.2012)