Singin' in the Rain
Spievanie v daždi
Singin' in the Rain
Singin' in the Rain
Singin' in the Rain
Singin' in the Rain
Kamera:
Harold RossonHudba:
Lennie HaytonHrají:
Gene Kelly, Donald O'Connor, Debbie Reynolds, Jean Hagen, Cyd Charisse, Douglas Fowley, Millard Mitchell, Rita Moreno, Mae Clarke, Bobby Watson, Lance Fuller (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Jeden z nejlepších muzikálů, které kdy spatřily stříbro plátna, je zároveň výtečnou romantickou komedií, hravou satirou na Hollywood 20. let i mimoděčnou historickou lekcí o jedné z klíčových etap vývoje kinematografie. Hvězdy němé éry se ocitají v osidlech lásky a zvukového filmu a s obojím se vyrovnávají vtipně, vynalézavě a s grácií. A navíc jaksi mimochodem vynaleznou i dabing. (AČFK)
(více)Videa (1)
Recenze (455)
Jak nemám rád muzikály (což tady zmiňuji poměrně často), tak tohle je další vítaná výjimka, ovšem tentokrát opravdu výrazná a tučná. Základ každého muzikálu, tedy krásný hudební doprovod a taneční choreografie, je tu splněn na sto procent, a navíc podpořený sympatickými herci a tak energickým a veselým příběhem, za který by se nemusel stydět ani Charlie Chaplin v nejlepších letech. Každopádně jsem rád, že jsem našel špičku žánru, kterému nijak neholduji - obdiv směrem k tvůrcům a hereckým výkonům je speciálně v tomto případě oprávněný jako málokde. 95% ()
Výborný muzikál a klasika nejenom žánru, ale kinematografie vůbec. Co klasika, legenda, naprosto si to označení zasluhující. Neskutečně vypiplaná hudební a taneční čísla jsou prokládaná špičkovým špičkováním, díky kterému zapomenete, že jste snad někdy před úvodními titulky měli nějaké problémy... a pak přijde třeba lehká baletní vsuvka, a když skončí dějová linka, vše vyvrcholí závěrečnou MEGAscénou, které se skládají pocty ještě o víc jak šedesát let později (třeba v La La Landu). A nejlepší na tom je, že se to ještě zlepšuje s každou další reprízou. Takže to vem čert, po letech zvedám na 90%. ()
„Spievanie v daždi” , bude vskutku v poradí až druhým, zrejme ešte oveľa úspešnejším zvukovým snímkom od etablovaného štúdia Monumental Pictures, pričom pôvodne sa automaticky zameriavali na výrobu „tichých filmov” , ako na bežiacom páse, tak ako i z úvodnej (ďalšej) premiéry v čínskom divadle v Hollywoode, kde sa práve uvádzala premiéra filmu „Kráľovský darebák” z roku 1927, keď sa už pomaličky schyľuje k (ne)obávanému príchodu „Džezového speváka” z toho istého roku, ktorý potom narobil mnohým štúdiám mastný škrt cez rozpočet, a tak sa ostatní, či chceli, alebo nechceli, museli skrátka prispôsobiť - novému a revolučnému ZVUKU, čo mnohým hviezdam zničil kariéry. Ak by dajme tomu disponovali zároveň aj mimoriadne piskľavým hlasom, ako zrovna populárna herečka Lina Lamont (má šťastie, že ju "zatiaľ" nie je počuť), tak to už začína byť veľkým problémom nielen pre zúrivého režiséra Roscoea Dextera, či povedzme pre (ne)šikovných zvukárov, ktorí potrebujú nahrať cez ukryté mikrofóny dialógy postáv, kedy šéf štúdia R. F. Simpson je akurát nespokojným/spokojným človekom, pretože sa domnieva, že niekdajší, vychýrený kaskadér, teraz filmový partner Liny Lamontovej, Don Lockwood, dostal priam ideálny nápad, ako zo súčasného, dobrodružného fiaska „Súbojový kavalír” , keďže počas skúšobnej projekcie filmu, sa v podstate ešte včas zistilo, že kopec vecí nefunguje, ako je synchronizácia zvuku s hercom, a to ani nehovoriac o príšernom hlasovom prejave Liny Lamontovej. S tým sa musí niečo rýchlo urobiť. Do úvahy jedine spadá - pretočiť ho, aby dostal úplne novú fazónu s názvom „Tancujúci kavalír” , ktorý nebude vlastne nič iné, než len dynamický muzikál s perfektnými číslami, tancami, spevmi, kulisami, a samozrejme choreografiami... Najväčšia výzva napokon najviac spočíva jednoznačne v tom, že namiesto Liny bude spievať nádejná Kathy Seldenová, ktorú ináč momentálne skoro nikto nepozná... ? Najlepší kamarát Dona Lockwooda, Cosmo Brown, by vám o tom vedel povedať viacej... / Nič nové pod slnkom, že i v takých kinematografických klenotoch, to jest v 8-oscarovom „My Fair Lady” z roku 1964 s Audrey Hepburn, ďalej v 5-oscarovom „The King and I” z roku 1956 s Deborah Kerr, a napokon aj v 10-oscarovom „West Side Story” z roku 1961 s Natalie Wood, tak čuduj sa svete, že za všetky tieto spomínané herečky (pre)spievala ich čísla „najznámejšia speváčka amerického kina,” Margaret Nixon McEathronová (22. februára 1930 - 24. júla 2016), známa pod umeleckým menom - Marni Nixonová, ktorá bohužiaľ nikdy nezúžitkovala svoj "dar od nebies" preraziť i na striebornom plátne, rovnocenne ako napríklad Julie Andrewsová vo filmových trhákoch, muzikáloch - Mary Poppins z roku 1964, či The Sound of Music z roku 1965. Tým pádom chcem naznačiť, že sa tak trochu ponúka pararela s fiktívnym prostredím vo význame Kathy Seldenovej, ktorá je na tom tak trošku podobne, a či má talent nielen na "dabovanie" , ale aj seriózne hranie, sa ukáže až neskoršie, no potenciál by tam zrejme nejaký bol... ? Jednoducho sa prelína fiktívny svet Kathy Seldenovej s reálnym svetom Marni Nixonovej, z čoho prúdi neuveriteľná nadčasovosť. Zopár viet nielen ku réžii. V titulkoch sú uvedení dvaja, t. j. Stanley Donen & Gene Kelly, no povedal by som, že perfekcionista Kelly mal väčšie slovo, než Donen, ktorý bol len asistentom režiséra ? To je len môj názor, ktorý nemení nič na tom, že dominuje najmä aj na druhej strane kamery, a to spolu s Donaldom O' Connorom a Debbie Reynoldsovou, budúcej matky Carrie Fisherovej, alias princezny Leiy Organovej. Vo vedľajších úlohách sa blysli - Cyd Charisseová a Rita Morenová, ktoré asi netreba bližšie predstavovať, všakže ? Kameramanom filmu bol Harold Rosson, ktorý nasnímal i legendárneho Čarodejníka z krajiny Oz, ktorého mám umiestneného v rebríčku TOP 10, pričom Singin' in the Rain, bude hneď v tej nasledujúcej desiatke. PS: Absencia oscarov je síce naprosto neodpustiteľným faktom, až tomu akosi ani úplne nerozumiem, ale i napriek tomu sa jedná o vôbec jeden z najlepšie zrežírovaných filmov v dejinách kinematografie, ktorý považujem za druhý najlepší filmový muzikál, aký sa nakrútil ! () (méně) (více)
Vnímat Zpívání v dešti jako muzikál hraničí s krátkozrakostí, poněvadž jde o zástupce „filmu ve filmu", který má mnohem blíž k reflexím Truffauta (Americká noc) a Altmana (Hráč) než k nakažlivému „nakaženému“ optimismu francouzského režiséra Demyho nebo muzikálovým „muzikologickým“ prostocvikům Berkeleyho. Jistě, Zpívání v dešti je muzikálem, nikoliv však prvořadě, protože mnohem víc vypovídá o kinematografii - „pod“ hlavním dějem se pouštějí a natáčejí další filmy, a naopak „nad“ dějem vzniká zvuk, čemuž je třeba se přizpůsobovat. Navzdory těmto komplikovanostem si film zachovává lesk klasického Hollywoodu, protože postmoderna zpochybňující a narušující estetické a etické konvence a nedávající možnost se k těmto konvencím vůbec odvolat (anything goes) v té době ještě nedozrála. ()
Nejlepší muzikál ever! Už i naše prťata (aktuálně 6 let) si zpívají: "Good Morning ..." :). Nejlepší taneční muzikálové scény (mimo bolywoodské kinematografie), jaké znám. Debbie Reynolds je výborná tanečnice, ale zase ne profesionální (porovnejte s Cyd Charisse, která se objeví ve scéně Broadway rhytm), což ale vůbec nevadí a naopak to působí věrohodně. ■ Zajímavost: Píseň Make Em Laugh vznikla vykradením melodie skladby Be A Clown z roku 1948, která byla složena pro film The Pirate a kterou v tomto filmu zpívají Gene Kelly a Judy Garland. Porovnejte: https://www.youtube.com/watch?v=7NVTFnmav4s (verze bez Judy, ale podobnější). A ještě jedna zajímavost - vysvětlení smyslu taneční scény na Broadway (která do děje filmu z dnešního pohledu nepasuje): V roce 1948 vznikl britský film Červené střevíčky. Obsahoval dvacetiminutovou snovou taneční scénu, která v muzikálech té doby založila módu takovýchto stylizovaných vložek "vyšší kultury". ()
Galerie (116)
Zajímavosti (62)
- Většinu kostýmů získala po natáčení Debbie Reynolds (Kathy Selden). Dlouhou dobu je měla uloženy ve své sbírce. V roce 2011 jich ale velkou část rozprodala v aukci soukromým sběratelům. (Pria)
- Představení hereckého souboje "The Duelling Cavalier" převzali autoři z filmu The Three Musketeers (1948), v němž Gene Kelly účinkoval. (topesto)
- Některé kostýmy z filmu byly později použity při natáčení muzikálu Deep in My Heart (1954). (HellFire)
Související novinky
100 nejlepších filmů všech dob podle kritiků
Britský měsíčník Sight and Sound po deseti letech opět požádal kritiky o aktualizovaný seznam nejlepších filmů všech dob, a díky obří anketě, v níž se zúčastnilo rekordních 1639 recenzentů, kinařů,… (více)
Reklama