Třetí táta

„Cesty Páně jsou nevyzpytatelné" praví Písmo Svaté a že na tom něco bude se přiklání i mnozí nevěřící. Osudy jsou různé a určitě mnohý bude souhlasit s tím, že ne zrovna takové, jak by si sám představoval. A o jednom takovém osudu právě vypráví tento snímek, který vznikl ještě v době socialismu, což znamená, že obsahuje ono, dnes tolik proklínané, socialistické smýšlení. To však nijak neubírá na kvalitě v rámci dramaticko-psychologické filmové tvorby. Svým námětem má rozhodně co říct i dnes. Takovýchto snímků bylo natočeno hodně a co se týče námětu, je skutečně z čeho vybírat. Ať se to někomu líbí nebo ne, natočen je kvalitně v celém svém aspektu dané problematiky. Právě svou dramaticko-psychologickou sondou zvýrazňuje vážnost problematiky, což znamená, že se rozhodně najedená o nic zábavného. Je to příběh, který by bez skrupulí klidně mohl nést označení 'osudový příběh ze života'. Má hlubokou myšlenku a o to jde především. A je to myšlenka v rámci obyčejného lidského přístupu nemálo hodna k zamyšlení, neboť platí v každé době. A co víc, třeba se v tom někdo s podobným osudem i pozná. Tentokrát se svým způsobem jedná o příběh dětský, který vypráví o Jakubovi, kterak si vlastní pílí pořídil tatínka a pro svou maminku toho správného muže. Ale jistě, tkví z toho určitá naivita a nekoncepčnost, ale právě v tom je pojato kouzlo dětské duše a dětského vnímání. Ryze televizní snímek se socialistickou moralizační myšlenkou na správném místě, neboť v této době se samoživitelky ne zrovna s radostí podporovali. (21.11.2020)

Líbí se mi, jak to uměl Ludvík Ráža zatraktivnit. Pan Vlk velkej fešák, maminka tak akorát sympatická, chlapec k sežrání, přítelkyně jakbysmet, adept na náhradního tátu Hrabánek odpornej na první dobrou... Do toho ta zdařilá fikce pouťového mága. Tenhle televizní film mám rád, dali si na něm záležet. (24.05.2020)

Specialista na dětské filmy Ludvík Ráža natočil mnohem podařenější snímky, než je právě Třetí táta, který se tak řadí do širokého řečiště průměrných rodinných televizních filmů, jimiž byla naše předrevoluční televizní tvorba doslova přesycena. Přesto si Ivan Vyskočil v roli bručouna ,,Vlčáka" může lehce získat leckteré sympatie... (17.08.2012)

Celkem slušný televizní film o tom, jak si k sobě našli cestu dva dospělí s problémovými vztahy prostřednictvím dítěte. Pavel Mang v roli Jakuba působí rozmazleně a otravně, ale pohodová atmosféra, výborný osamělý vlk - rybář - Ivan Vyskočil a Naďa Konvalinková, prostředí Berounky, dělá tento film pro děti rozhodně koukatelným, obzvláště v deštivém chladném letním dni. (10.07.2014)

Docela příjemné k podívání, protože Ráža prostě uměl natočit film a atmosférou, i když pár věcí mi tam nesedí. Třeba - i když mladší - vypadá zde Konvalinková starší než Vyskočil. I ta Vyskočilova postava mi přišla, že sama vlastně neví, co chce, postavit to jen na samotáři z lesa, který rád jezdí na ryby, je sice hezké, ale čím se živí, co ho ještě baví, co rodiče, kamarádi? Nemá raději svůj klid? Co ho tak přitahuje na Konvalinkové kromě toho, že ráda vaří ryby? Tady vůbec postavy vypadají jako solitéry bez dalších lidí kolem sebe. A i ten Mang mi byl poněkud nepříjemný, přišlo mi, že si příliš vynucoval - jako postava i jako herec. A škoda, že postavy v podání Soukupa a Patrasové byly tak ploše a jednorozměrně napsané. (05.11.2017)