Milý Johne

Kráva, dylina, idiot, pipka, blbec, úchyl – ano, tak to jsem všechno já! Můžete mi, prosím, někdo konečně vlepit facku (zájemci nechť mi píšou do pošty), abych se probrala z toho hrozného světa, ve kterém stále jenom brečím? Dear John je prostá romantika, která nejen příběhem, ale i prostředím připomíná Zápisník jedné lásky (můj oblíbený). Tak proč mi vůbec nevadilo, že už jsem to jednou (obrazně řečeno) viděla? Odpověď je jednoduchá. Vždyť jsem přes ty slzy téměř nic neviděla :o) Ale přejdeme k tomu hlavnímu, John - Tatum je krásný mladík, který jako herec začíná rozkvétat, Savannah - Seyfried je nádherná dívka, která již jako herečka rozkvetla. Tito dva se do sebe zamilují a rozehrají příběh s poštou, který citlivky (bohužel mě) rozpláče a zbytek publika…ehm… co je mi do nich?... no nejspíše neurazí. Další z řady romanťáren, u které si obyčejný divák odpočine :o) (27.07.2010)

Nicholas Sparks umí o lásce, co hory přenáší, psát skvěle. A i když film kvalit odzbrojující předlohy nedosahuje, funguje příběh na menším prostoru stále dostatečně osudově. Channing Tatum sice takhle dobrý výkon už nikdy potom nepodal a Amanda Seyfried ještě v dramatickém žánru nebyla dostatečně kovaná, ale ani to nijak zvlášť nevadí. Co ale s odstupem několika let vadí, to je oproti knize pozměněný konec, který celé auře duševního růstu dělá snad i trochu ostudu a z celého Dear John dělá mnohem více sladký romanťák než co jiného. Pořád těm dvěma rozumím, ale to už je teď i trochu málo. (13.06.2010)

Len tu tak sedíme, jeme a rozprávame, no nič nehovoríme. Aj toutu frázou, vyslovenou vo filme Johnom by sa dal snímok charakterizovať. Nemám problém s Tatumom, nemám problém s Amandou, s Jenkinsom už vôbec a ani náhodou s vojnovou či romantickou tematikou. Celá dejová línia s otcom a mincami bola dokonca skvelá. Tak prečo len 3*? Lebo zbytočné preťahovanie, naťahovanie a rozťahovanie nezaujímavých či zbytočných scén. Lebo slabý a odťažitý citový základ pre romantickú líniu. A nakoniec aj tých momentov z vojny mohlo byť predsa len viac. Navyše je film aj scenár plný dobre viditeľných chýb a prehmatov, ale aj záplavy klišé a trpí neustálym omieľaním sto ráz použitého. Teraz sa vám zasa môže zdať moje hodnotenie prehnané. Ja však verím, že sa pod obalom mučiacim nudou skrýva aspoň trochu dobrý film. Len je ho treba odtiaľ vykopať. Preto aspoň motivačné 3*. (02.01.2013)

Souhlasím s uživatelem Cejny. Jedná se o velmi hezky natočený příběh o jedné velké lásce. Začátek i konec je našlapaný klišé, ale romantický film bez klišé není romantický film, takže částečně promíjim. Co však nelze prominout je délka, která je na tak jednoduchý příběh příliš velká. Herci hrají sice dobře, ale já nemusím v každé romantice koukat na to nejllepší, co holywood nabízí. Klidně to mohlo zahrát úplně neznámé herecké duo, čímž by film asi pro spoustu diváků kvalitativně stoupl. Tak či onak, je to romantika, holkám se to bude líbit. Já osobně bych tam mohl mít i víc emocí, protože se mnou toho moc nehnulo. 60% (16.11.2010)

S Hallströmem máme poněkud chladný vztah. Jeho filmy považuji za řemeslně zručně natočená, ale dějově ne moc odvážná melodramata. Ne jinak je tomu i v případě Milý Johne. Příběh se odvíjí v rámci žánru poměrně otevřeně a vždy je několik možných variant, jak se bude vyvíjet dál, ale zkušený divák je všechny zná předem a ani jednou není překvapen. Hallström to jako šikovný režisér mohl jistit určitou nadsázkou, bohužel ale svůj film byl nucen natočit pro americké diváky, a tak vše bere nesmírně vážně, ale přitom povrchně. Napadlo mě, jak by asi vypadala verze, kterou by natočil ve Švedsku - hutné drama o lásce, jejíž štěstí ústřední pár tak dlouho pokouší. Jako film pro příjemný večer s vaší drahou polovičkou ovšem můžu patálie prkeného Tatuma a zastydle pubertální Seyfriedové doporučit. (09.03.2010)