Zkáza lodi Gustloff

Kamarád z Německa mi doporučil tento film na téma lodi Wilhelm Gustloff, o jejíž příběhu, přiznávám se, jsem ani nevěděl. O to více mě zajímal tento tříhodinový televizní film. Televizní píšu záměrně, protože je to na něm místy dost vidět. V celkovém kontextu to ale vlastně vůbec nevadí. Jsou tu dramatické postavy, je tu romance, všechno tak pasuje k sobě, i když je tu pár zbytečných scén, a na závěr je tu poslední půlhodina napětí, která na poměry filmu není vůbec špatně natočená. Pro edukativní činnost dost důležitý film. Téma, které se podle mě v době vydání filmu o Titanicu moc neslušelo, ale když se teď mluví o různých příbězích Němců z druhé světové války, tak určitě příběh, který je potřeba světu sdělit. (25.06.2021)

Na TV film to ušlo. Samozřejmě se tam více mluvilo než dělo. Do toho nacisti, agenti, láska, hodný kapitán, fanatik, zlý kapitán bla bla atd... Řada reálií však seděla. Zejména živelné nastupování uprchlíků (díky čemuž se dodnes neví přesný počet obětí) bylo věrně znázorněno a i některé animované pohledy na Gustloffa se mi líbily. Ve srovnání s touto katastrofou a počtem civilních (zejména dětských a ženských obětí) je ztroskotání Titanicu jen malým žblunknutím. (25.01.2011)

Pokud se jedná o cca třičtvrtěhodinovou potápěcí sekvenci, tak to bylo na televizní zpracování velmi slušné, ačkoliv bych občas uvítal trochu více světla. Ale budiž. Nicméně ten zbytek za mnoho nestál a upřímně řečeno pokud by to bylo podané jako hraný dokument, bylo by to mnohem lepší. Copak herci, ti byli fajn a mě konkrétně bavil Markovics užívající si svojí hnusáckou kreaci. Ale pokud jde o jednotlivé minipříběhy, tak ty byly vyloženě nezajímavé a v jejich záplavě se ztrácí i faktické okolnosti toho, proč Gustloff dopadl tak, jak dopadl. Jako doplněk k dané tématu by to ušlo, ale samostatně to moc nefunguje. 40% (03.07.2017)

Až do této chvíle jsem vůbec nevěděl, že nějaká loď Gustloff existovala. Vše zastínil TITANIC. Takže jsem rád, že jsem se dozvěděl něco nového. Nicméně film se děsně táhl. Potápění lodi trvalo pouze pár minut, takže akce žádná. Ale na TV film to ušlo, takže pro mne to byl spíše průměrný film. (19.12.2008)

Napařit ne dvakrát dobré hodnocení filmu, jenž zobrazuje tragickou, skutečnou událost ne zcela nepietním způsobem, není úplně snadné, ale jsou chvíle, v nichž není zbytí. Vilsmaier Stalingradem dokázal, že válečná témata i dlouhé filmy umí. Rozklad lidské osobnosti, který v něm předvedl, je něco, co v Gustloffovi nedokázal vyrovnat. A přitom si lze povšimnout některých paralel, např. snaha dostat se na loď tady je téměř jako snaha evakuovat se letadlem tam. Emoce i rozum však zůstaly v obou případech uvnitř stalingradského kotle. Již ve Stalingradu jsem nebyl úplně nadšen tím, že jako hlavní postavy si Vilsmaier vybral morálně neklopýtající dobré duše, které si tuhle válku nepřály, čímž výpověď filmu lehce degraduje. V Gustloffu však tímto mnou nevytouženým směrem zachází ještě dál, do vod, ve kterých ti dobří vždy věděli, že se ten Hitler neměl poslouchat, že teď musí přijmout trest za způsobené zločiny, kterým nikdy nechybí odvaha, čest (podvádění je u nich motivováno vznešenou láskou a touhou pomoci bližnímu svému). Ti špatní, naopak, cítí poslední zbytky loajality k říši a plní rozkazy tak, jak jim jejich chybějící srdce káže. A nakonec se stejně ukáže, že jsou to zrádci. Ani půjčování si motivů z Titanicu, který je zřejmě laťkou, již je touženo přeskočit, nijak snímku nepomáhá. Koho zajímá u takové události nějaká lovestory? Koho zajímá ta trpká ironie osudu, že se někdo chce dostat a dostane na loď, na které být neměl? Kdo dvakrát potřebuje ve svém životě vidět, že ženám z potápějící se lodi, houpe se na krku jakýsi přívěsek? Já ne. Také ústřední hudební motiv, který ve Stalingradu poháněl vojáky k pochodu do zkázy, nemá na Gustloffu tu správnou sílu... Slaboučké ***. (01.07.2009)