Bledý jezdec

Kolik stojí čisté svědomí? Vynikající Clintův western o záhadném kazateli, který přijíždí do zlatokopnického městečka, kde brání skupinu domorodců před bohatým tyranem. Eastwood se tímto filmem rozhodl vrátit k westernovému žánru, který byl považován od roku 1979 a smrti Johna Waynea, definitivně za mrtvý. Všechny pochybnosti však svým temným filmem vyvrátil a pomohl oprášit ryze americkému žánru zašlou slávu. Úspěch a kladné ohlasy byly značné a i když ta pravá a poslední westernová jízda měla přijít až o sedm let později, tak tohle je skvělá generálka. (17.11.2009)

Další z westernů s klasickým tématem boje proti bohatému utlačovateli chudých a jejich schopném ochránci. Ač klasika a vcelku relaxační film, nějaká témata k zamyšlení přece jen nabízí. Clint je pro role drsných samotářů vyloženě jako zrozený, zbývající herci ve svém poli působnosti nijak neruší, akorát ta zamilovaná náctiletá husička mi poněkud šplhala na nervy a hlavní záporák byl jaksi nevýrazný. Žádná zběsile akční jízda, nicméně pohodový, příjemný film. 70% (28.04.2009)

Bledý jezdec, přestože jako žánrový zástupce nepřináší nic nového, je filmem, ke kterému chovám respekt i srdečně vřelý vztah. Od mala jsem ho s oblibou sledoval, Clint Eastwood byl hrdinou mého dětství a často jsem si na něj hrál. Ze všech jeho filmů - konkrétně westernů - jsem dlouhou dobu měl nejraději právě Bledého jezdce. Postava bezejmenného kazatele, který přijíždí na pomoc utlačovaným zlatokopům představuje z hlediska westernové mytologie klasického (anti)hrdinu a hrdinu Eastwoodových westernů obecně, a to již od dob "Dolarové trilogie" Sergia Leoneho z 60. let. Veškeré další westerny v režii Clinta Eastwooda pracují prakticky na stejném dějovém půdorysu. Od Tuláka z širých plání přes Bledého jezdce až k Nesmiřitelným, kterými Eastwood svou westernovou etapu mistrovsky uzavřel. V Bledém jezdci, jakkoli je prototypem standardního eastwoodovského díla v čele s typickým (anti)hrdinou, se dají nalézt jak pro jeho tvorbu specifické prvky tajemna (viz. Tulák z širých plání), tak postavení hlavního hrdiny - kazatele před závažnou otázku, kdy je sledem okolností nucen sáhnout zpět hluboko do své minulosti a naposledy vzít zbraň do ruky. Tento "akt" lidského jednání Clint Eastwood dále rozvíjí a podrobněji a o něco přirozeněji se jím zabývá v Nesmiřitelných. Přesto je nutno podotknout, že děj, silná hlavní postava a specifická atmosféra Bledého jezdce (doplněná hudbou Lennieho Niehause) dělají z tohoto westernu doslova mýtickou záležitost. Vždy si tento westernový, pro mě v mnoha ohledech revoluční snímek pustím, a považuji ho za jeden z nejlepších zástupců westernového žánru vůbec. (11.03.2017)

Westernové drama s klasickou zápletkou, které se ale myslím klasikou žánru nestane. Nevadí ani tak rozvláčný, pomale plynoucí děj, naopak, filmu spíše škodí snaha o občasnou odlehčenost a akci. A místy i nesmyslné jednání postav, které na dramatičnosti nepřidá, natož některé scény, které působí spíše parodicky - (třeba scéna s metáním rozbušek ve zlatokopeckém (velko)dole... Jako drama si film tři a půl hvězdičky zaslouží, za některé zbytečnosti však zaokrouhlené dolů. (09.08.2006)

Eastwoodovo pistolnické charisma. Bez něj by ten film byl mírně řečeno o ničem. Clint však i v 55 letech působí parádně a oči se mu blýskají jako za mlada. Jen díky tomu je jinak prachobyčejný western alespoň částečně zábavnou podívanou. Notoričtí fandové žánru to možná ocení více, nicméně u mě jako člověka, který bere western jen jako občasný oddych, prostě jen lepší průměr. Není zde totiž nic navíc, co by si člověk zapamatoval a koneckonců ani závěrečný souboj nemá zdaleka takové grády jako slavné věci let šedesátých. Mírně mi vadily i poněkud přitroublé dialogy, ale to už taky k westernům patří. Abych to ale už dál nerozmazával, tak jen ve zkratce: Fandové westernů a obzvláštně Clinta Eastwooda, s klidem se na to podívejte, ostatní pak s čistým svědomím vynechejte. P.S. Bondovský Jaws velmi, velmi potěší:-) (01.08.2009)