Chata v horách

A to se teď jako bude víc hulit, aby nám cenobiti nenakopali prdel?! Ono je to asi takhle, The Cabin in the Woods není ničím a zároveň je vším, co od prvních minut filmu očekáváte. Souběh všech příběhových linek je tak neurvalý, až to celý působí jako sprej proti rýmě - rychlý nástup účinku, ale za pár desítek minut toho máte zas plnou hlavu. Postavy a postavičky, charaktery, o ty tu vlastně vůbec nejde, Kristen Connolly má fakt pěkný oči, plus mínus nějaký prsa a zombies, to už dneska nikoho nerozhodí. Přesto zašel Drew Goddard za všechny předepsaný hranice vetšiny hororových subžánrů a v bláznivým dějovým slepenci, který funguje na principu Rubikovy kostky, dal divákovi do ruky otevřenou možnost složit si z předhozený šablony individuální celek. A když vám z toho nakonec nelupne v bedně, možná zjistíte, že Hellraiser pouští lesního ducha až za krajní meze. V době, kdy už je skorem nemožné přijít s naprosto neokoukaným příběhem, se míra originality měží odvahou překročiit vlastní stín (a nebrat se při tom smrtelně vážně). To se The Cabin in the Woods daří na slušných [final rate: 75%] (23.05.2013)

Raimi na koksu pro 21. století. Tam, kde většina tvůrců končí (variace na Pátek třináctého #3789), se parta kolem Wheddona teprve rozjíždí. Film, který permanentně nabízí humor mezi řádky a nakonec se rozkročí na úplně všechny strany, kam až mu to žánrový rozsah potenciálně může dovolit (jen jedna věc mi chyběla, ale na licenci mého nejoblibenějšího vesmírného monstra už asi chechtáky v rozpočtu nezbyly). Hodně upřímný zásek do hororové pažby, film s obrovským nadhledem a fakt hluboká studnice fanouškovských nápadů. Ve světle vypravěčské odvahy padají všechny škatulky i bariéry a scénář skoro pořád kráčí o krok dva před divákem. Weddonovi teď zřejmě sežeru všechno a hlavně už nemám strach, že by tým Avengers nenaplnil nerdovská očekávání. (14.04.2012)

Když ponecháme stranou hrstku kreativních a nápaditých titulů určených vytříbenému a poučenému publiku, jako jsou "The House of the Devil", "The Innkeepers" či "The Woman") a ojedinělé výjimky jako bravurní "Piraňu 3D" upadl v posledním desetiletí americký mainstreamový horor do zdánlivě nekonečné spirály sérií postavených na prvoplánových lekačkách a sadistických obrazech agónie. Do tohoto kontextu vstupuje "The Cabin in the Woods" jako ryzí zjevení. Jednak představuje film, který osloví obyčejné diváky i protřelé fanoušky, ale především navrací hororu zábavnost a humor, tedy elementy charakteristické pro žánrové klasiky osmdesátých a devadesátých let. Klasická a prazákladní schémata žánru jsou ve skvostném vyprávění jednak odhalována a zesměšňována, ale současně také oprašována a ospravedlňována, při čemž celý příběh o žánrovém světě vytvořeném pro ukonejšení rozmarných božstev lze vnímat po vzoru "Inception" jako otevřenou paralelu k fungování zábavního průmyslu vůči divákům. Ostatně vřískotovská figura filmového znalce, jenž dokáže dekódovat klišé a odhalit ústrojí šlapající v nitru příběhu, přivede celý "průmysl" do záhuby. Film vlastně předkládá ospravedlnění klasických schémat a přímo konstatuje, že jejich obcházení nabízí pouze slepé uličky, jež nakonec stejně donutí tvůrce vrátit se k osvědčeným postupům. A tak ačkoli z čistě ekonomického hlediska "The Cabin in the Woods" sama představuje jednosměrku, která žánr jednorázově osvěží, ale nemůže být základem trendu, jenž by mašinérii udržel v chodu na příští roky, pro konkurenci alespoň znovu objevuje sílu a životnost prazákladních formulí. Není vyloženě nutné, aby se studia a filmaři pokoušeli přijít s podobným mixem sofistikovaného nadhledu a dynamické zábavy, jakou předvedla malá chajda v lesích, ale pokud si k srdci vezmou přinejmenším to, že schémata mohou sloužit jako výchozí bod pro zábavné uchopení žánru, bude horor a s ním i svět zachráněn. (21.06.2012)

Joss Whedon is my master now - part II. Nečekal jsem, že to řeknu, ale The Cabin in the Woods je o řád zábavnější než partička okostýmovaných hrdinů řádících v ulicích New Yorku. Téhle hříčce nechybí nadhled, odstup a duše, což z ní činní něco mnohem víc - srdcovku! Hororový dollhouse, kde stačí jedna návštěva podkroví respektive spíš sklepení k tomu, aby změnila divákův pohled na všechny hororové filmy. (22.08.2012)

Hovoril som si, že určite pôjde zas o lacné klišé o umieraní v uzavretom priestore založené na lacných, dokonalo predvídateľných, lakačkách s chabým pokusom o vytvorenie napínavej atmosféry. Prvých 70 minút je robené podľa akejsi hororovej "šablóny" s pokusom okoreniť to motívom reality show, čo na mňa akosi nefungovalo... no posledných 25 minút filmu je ukážka šantenia scenáristu, otrhnutého z reťaze, ktoré sa oplatí vidieť ;) (03.10.2012)