Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V šedesátých letech vznikly v USA těsně po sobě dvě bombasticky pojaté pocty tehdy již mýtické tradici hollywoodských němých komedií. Pokud Stanley Kramer ve svém o dva roky starším filmu To je ale bláznivý svět (1963) mířil až k odsouzení celé penězi posedlé moderní civilizace, pak Edwardsovy Velké závody jsou „jen“ stylově čistou poctou, k jaké měl režisér ostatně ideální předpoklady, nejen jako přední znalec žánru, ale také jako člen rodinného klanu, jehož dějiny sahají právě až do bájných průkopnických začátků Hollywoodu. V automobilových závodech z New Yorku do Paříže, zasazených do roku 1908, se utká absolutní zlo (Jack Lemmon) se ztělesněným dobrem (Tony Curtis), pro nějž vzplane láskou moderní, emancipovaná krása (Natalie Wood). Co z toho Blake Edwards na ploše dvou a půl hodin udělal, se vzpírá veškerému popisu. (NFA)

(více)

Recenze (53)

Matty 

všechny recenze uživatele

Megalomanská hloupost! Tento film trval ve verzi uváděné na Primě (tzn. s reklamami a bez předehry a přestávky v plné délce) rovných 185 minut, přitom disponuje dějem sotva pro polovinu z tohoto času. Vtipné retro titulky s množstvím slavných jmen a věnování celého filmu Laurelovi a Hardymu mě navnadily. Nad pomalým rozjezdem jsem ještě přimhouřil oči, doufaje, že samotný závod bude stát za to. Když byl konečně odstartován, mnohé se nezměnilo – stále stejná smršť nefungujících slapstickových vtípků, stále stejně nesympatičtí hrdinové a stále stejná snaha pojímat vše ve velkém. Ve Velkém. Velká hospodská rvačka, velké množství statistů, velké množství exteriérových scén a celé to vrcholí ohromnou šlehačkovou bitvou. Pokud mě má chabá paměť neklame, i ty nejdelší grotesky Laurela a Hardyho trvaly okolo osmdesáti minut a člověk se u nich sem tam zasmál. U Velkých závodů jsem jenom nechápavě zíral, do jaké kardinální blbosti je někdo ochoten dát peníze. Hodně peněz. Od diváků podobné komedie není vyžadováno přemýšlení, což chápu, ale přeci to nemůže být argumentem proti naprosté tuposti scénáře a s tím souvisejícím nejasnostem. Profesor dvakrát exploduje, z čehož vyjde nezraněn, následně si přiskřípne prsty a v další scéně je má obvázané, snad, aby z toho mohlo být vytřískáno ještě pár minut nadbytečných komických scén. Hlavní hrdinka se hrdě prohlašuje za feministku, lascivní výstup dívek ve westernovém městečku ponechá bez komentáře, ona mu dokonce tleská! Nejpozoruhodnější jsou potom představy tvůrců o evropských národech, z nichž všechny kromě Rusů hovoří plynule anglicky. Délka jednotlivých zastávek se neustále prodlužuje a ta předposlední nejen, že posunuje film do zcela odlišného žánru, ale na neúnosně dlouhou dobu zastavuje celý film, který je v daném okamžiku již zcela utopen ve vlastní velkoleposti. Rovněž naděje vkládané do hereckého obsazení, ukázaly se býti planými. Lemmon, Curtis, Woodová – kromě prvního to nejsou žádní oslňující herci a tím tristněji jejich výkony vyznívají, ještě ani jednoho z nich jsem neviděl hrát tak plochou postavu tak ploše. S čistým štítem nakonec vychází jenom trikaři, kteří na svou dobu odvedli slušnou práci, a Peter Falk, občas docela vtipný, což je v rámci tak nevtipného filmu obrovská pochvala. 45% P.S: To je ale bláznivý svět řadím k nejlepším komediím, jaké kdy vznikly. ()

Radiq 

všechny recenze uživatele

Podle tohohle filmu by se dala vyučovat pitomost. Profesor Fate a jeho společník jsou opravdu strašně trapní - svou blbostí, smůlou a geniálními plány, které pokaždé nevyjdou, mi připomínají některé animované postavičky (něco jak tohle nebo tohle). Ale zatímco v animovaných prkotinách to funguje skvěle, v hraném filmu je to dost trapné. Tenkrát se tomu možná lidi smáli. Já se snažil taky smát, ale myslím, že se mi to ani jednou nepovedlo. Vidím v tom tu snahu, ale co je moc, to je moc. Scénárista se asi posral a snažil se tam napěchovat celej svět. Vznikla z toho nevtipná směska všeho a zároveň ničeho. Vyvrcholení dortovou bitvou už jen vyznívalo jako že něvěděli kudy kam. A kolik to tenkrát muselo stát prachů! A přitom taková blbost... ()

Reklama

sud 

všechny recenze uživatele

"Velké závody" patří mezi maxikomedie 60. let, spolu s Annakinovými "Báječnými muži na létajících strojích" a Kramerovým "To je ale bláznivej svět" o nějakém závodu a naschválech na cestě. Jack Lemmon je coby profesor neodolatelný a jedinečný. Tony Curtis coby sekáč a elegán Velký Leslie mu zdatně sekunduje. Natalie Wood je opravdu krásná a má zde neodolatelně prořízlou pusu. A v roli profesorova poskoka Maxe se blýskl poručík Columbo, Peter Falk. Blake Edwards byl vždycky výborný režisér komedií a v této dokázal (stejně jako Kramer a Annakin), že u komedie, pokud je skutečně svižná a vtipná, nezáleží na délce snímku. Kdo umí, ten umí. 85%. ()

xaver 

všechny recenze uživatele

Americký velkofilm, který vznikl ve stejném roce jako další americká komedie Báječní muži na létajících strojích. Nevím, v jakém vztahu a spojení byli tvůrci obou filmů, ale jakoby tak trochu kopírovali jeden od druhého. Základní zápletka je stejná. Velké mezinárodní závody, v počátcích historie automobilů nebo letadel a v obou případech se vyskytuje „záškodník“, který tajně poškozuje auta či letadla soupeřům a chce tak za každou cenu vyhrát. Odlišují se však hodně hereckým obsazením, výkony herců i samotným celkovým vyzněním. Co do hvězdného obsazení jednoznačně vede snímek Velké závody, ale to je asi tak všechno, v čem vede. Není zdaleka tak vtipný ani zajímavý, jako jeho souputník. Je to tak trochu násilné smíchání zajímavého námětů o počátcích automobilizmu, technických nápadů, gagů a přírodních scenérií. Kdyby to šlo, tak bych dal 3,5, ale zůstanu u 3 hvězdiček, protože ve srovnání s jinými americkými komediemi si 4 nezaslouží. ()

Han22 

všechny recenze uživatele

Neměl to ten film se mnou jednoduchý. Několikrát jsem díky šílené délce u něj usnul a celou dobu mě některé věci vadily. Některé gagy které jsou jak z kreslených grotesek a v hraném filmu vypadají divně. To že hrdinové při svém závodě cestují nejen v prostoru, ale zjevně i v čase, neboť se dostávají na divoký západ či někde do pozdního středověku kde se zaplétají do vládního spiknutí. Navíc Natalie Wood hraje otravnou feministku, Peter Falk naprosto příšernýho idiota a Tony Curtis ve svém zářivé bílém obleku je tak kladně hrdinský, až je to otravný. Vše tak táhne Jack Lemmon jako geniálně padoušský profesor Fate a totálně přitroublý princ. A když si na ten humor člověk zvykne, má to něco do sebe - auto s kanonem, se zdvihajícími se koly a černou clonou je parádní. Film naprosto s gustem servíruje monumentální hospodskou bitvu, monumentální šlehačkovou bitvu, muzikálová čísla či šestákové dobrodružství na kře. Takže nakonec jsem se v podstatě bavil. ()

Galerie (59)

Zajímavosti (13)

  • Automobil profesora Fatea (Jack Lemmon) a torpédo, kterým se profesor pokusí zničit Leslieho (Tony Curtis) člun, je k vidění ve Voloském automobilovém muzeu ve státě Illinois. V lednu 2010 byly tyto rekvizity nabídnuty k odkupu za 350 tisíc amerických dolarů. Jen výroba Fateova automobilu přišla v roce 1965 studio Warner Bros. na 150 000 amerických dolarů. (darek kartac)
  • Pro koláčovou bitvu byly použity opravdové koláče zdobené ovocem, pudinkem, šlehačkou a dalšími přísadami. Po natáčení zbylo ještě 300 nepoužitých koláčů, které byly rozděleny mezi členy štábu. (darek kartac)
  • Film je inspirován skutečným závodem z roku 1908, který se jel na trati New York – Paříž. Přestože proběhl s pouhými šesti účastníky, trasa vedla napříč třemi kontinenty, takže šlo o první automobilový závod kolem světa. Automobil Leslieho (Tony Curtis) „Leslie Special“ byl vytvořen podle vozu „Thomas Flyer“ z roku 1907, který tehdy závod vyhrál. (Karlos80)

Související novinky

Blake Edwards: 1922 – 2010

Blake Edwards: 1922 – 2010

17.12.2010

Ve středu v noci se na svůj poslední večírek někde tam nahoře vypravil velký filmař, držitel čestného Oscara za celoživotní dílo Blake Edwards. Všichni si jej pamatujeme především jako tvůrce… (více)

Reklama

Reklama