Divoch

Se starymi filmy mam trochu problem... nedokazu se vzit do doby, kdy vznikly, neumim si predstavit, co v divacich tenkrat vyvolavaly, co jim mely sdelit. A dneska mi samozrejme tehdejsi poselstvi pripada ponekud smesne. Marlon, ktery si hraje na drsnaka a vubec mu to nejde, hloupoucke dialogy... ale na druhou stranu to ma sve kouzlo a jsem rada, ze jsem to dokoukala az k uzasnemu zaverecnemu usmevu. (22.11.2010)

Ikonický Marlon Brando s motorkou, v kožené bundě a s nakřivo posazenou čepicí je podobně jako James Dean či Jack Kerouac symbolem vzpoury teenagerů proti generaci svých rodičů. A o odlišnosti a generační propasti tenhle film v podstatě je. Např. když skupinka mladých motorkářů začne stařičkému barmanovi ukazovat, co to je rebop nebo když se ho ptají, co se v jeho malém městě dá dělat. Filmu kromě hlavních hrdinů rozhodně pomáhá i velice rozumná stopáž (hodina a čtvrt) a romantické scény (půlnoční projížďka na motorce prázdnou silnicí, drsný polibek v měsíčním světle). Závěrečná scéna je pak důkazem, že výraz obličeje (v Brandově případě lehký úsměv) často řekne více než tisíc slov. (12.07.2011)

film, který už slušně ohlodal zub času a to co bylo před sedmdesáti lety kontroverzní a odvážně dneska už nemá šanci vyvolat podobné emoce. Osobně mám tyhle staré filmy rád a nedá se jim upřít jisté (naivní) kouzlo, ale ne vždycky se potkáme i když jim jdu hodně naproti. A dávat tomu čtyři a víc jen proto že Brando a "klasika" se mi v tomhle případě moc nechce...60% (08.11.2023)

"Trubte na poplach..." Darebný jinoch k pomilování Marlon Brando na svém pekelném oři rozpálí vás i asfalt na silnici dřív než luskne prsty. Válí jako kápo "mladých pušek" motorkářského klanu, brázdí americké provincie bez cíle. Jen tak volnomyšlenkářsky si štípnul lístek do ospalého maloměsta. Rozvíří místní prach pouliční, naruší chod "kuchyně domova" i veget místních zapadlých vlastenců. V mundúru z kůže se jménem na prsou a ikonicky vypálenými iniciály příslušníků "černých rebelů" na zádech, frajersky a vztekle podupává nohou ledabylé zahálky proti společenské mašinerii. Dým v báru zatuchlý rozčeří svěží vítr nesvázanosti a nestrnulosti zvenčí. Do oka padne mu dívka skromná, jeho slovy "smutná žába," avšak propašování do jejího srdce, není věc snadná. Povyky a výtržnosti se kupí. Poprask na rynku hláškující ranař Lee Marvin vyprovokuje. Zaprodanost tragiky se blíží. Zbyly jen střepy, které posbíral. Válečnou sekeru zakopal, dárek na usmíření a úsměv na tváři s pomyslným sbohem, lásko, zanechal. Je čas jet zas o dům dál... Marlon Brando odpálil vysoký nadhoz kultu "profese" rebelů. Stal se rytcem písma buřičského, poetou filozofie vzorců budoucí garnitury kompliců filmových "výtržníků." (15.10.2014)

Na rok 1953 velice odvážný, rozporuplný a kontroverzní film o revoltě mládí proti autoritám, zažité morálce i obecným představám o správně prožitém životě, který však poměrně vyrovnaně dává prostor oboum stranám. Očekávaný happyend, jenž se nedostavil, spolu s vnitřními rozpory všech postav udržují vysokou úroveň i z obecného hledisla. Z toho formálního pak film nejspíše charakterizuje mírná afektovanost a herecký galakoncert Marlona Branda, který je tu plný elánu, energie, dynamiky a nesmírné síly, již ventiluje takřka na všechny strany. Ó, to byly doby, kdy božský Marlon plnil kinosály o ovládal srdce všech dívek a mozky všech chlapců! (19.12.2004)