Režie:
Henry LevinKamera:
Leo ToverHudba:
Bernard HerrmannHrají:
Pat Boone, James Mason, Arlene Dahl, Diane Baker, Thayer David, Alan Napier, Robert Adler, Red West, Ben Wright, Bert Stevens, Ivan Triesault, Edith Evanson (více)Obsahy(1)
Na začátku filmu se seznamujeme s profesorem Lindenbrookem (James Mason), pracujícím na univerzitě v Edinburghu. Tomu se dostane do rukou neobvyklá hornina, pocházející z Islandu. V této hornině jsou vyryty značky, které používal vědec Arne Sacnussem. Ten se vydal na výpravu do středu Země a už se nevrátil. Profesor Lindenbrook se rozhodne vypravit v jeho stopách. Vezme s sebou i svoji dceru Jenny a jejího snoubence Aleca. Přidá se k nim i Carla Göteborgová, manželka zesnulého vědce Göteborga, který se pokusil Lindenbrookovi ukrást jeho výpravu. Byl však sám zabit hrabětem Sacnussemem, potomkem Arne Sacnussema ,jenž se rozhodl jít v jejich stopách a dobýt tak slávu a bohatství. Naše přátele rozhodně nečeká lehká cesta. Jestli se jim podaří úspěšně dokončit svoji výpravu a přežít všechna nebezpečí, to se dozvíte v tomto filmu, natočeném podle populárního románu Julese Verna. (Šimpy)
(více)Videa (1)
Recenze (57)
Výborně jsem si to dobrodružství užil! Tento film stojí především na: 1) skvěle zvolených postavách. Takhle zajímavě složený tým jsem v podobných filmech snad ještě neviděl. A láska hlavního hrdiny se výpravy neúčastní, zůstala doma, to je taky velké plus. 2) velké výpravě, propracovaných kulisách, skvělých tricích. 3) příběhu, který za ty 2 hodiny ani jednou neklopítne a dokáže diváka udržet v napjatém očekávání nadcházejících událostí. ()
Ale jo. Tady musíte počítat s omezenými triky a výpravou do ateliérů. Takže v rámci žánru a možností padesátých let jsou triky super (nelíbila se mi ta přední projekce v knihovně, proboha) a James Mason tomu dodává charisma, zatímco ostatní jsou velcí sympaťáci (Pat Boone takový Berdych s velkými svaly, jeho moc pěkná nevěsta Diane Baker, Arlene Dahl jako MCBP a Islanďan Peter Ronson). K tomu solidní dabing dělaný v launching roce TV NOVA v Brně (Lakomý, Běhůnek, Dítě, Brož). Mnoho a mnoho umělých skal, hodně umělých. Ten závěr jestli takhle Jules popsal, pak asi taky nevěděl, jak z toho ven... ()
Ak sa naivita rovná roztomilosť, tak v nej dosiahol vrchol práve tento film. Z dnešného hľadiska maximálne naivné, ale napriek tomu sa stále jedná aj po polstoročí o veľmi solídnu zábavu plnú trikov a svižného deja. Ten trvá 132 minút a nepamätám si, že by som sa v nejakej jeho pasáži začal nudiť. Rôzne neskoršie remaky dokazujú, že tomuto verneovskému subžánru a jeho naivite svedčalo práve toto obdobie, keď divákom absolútne prevrátená logika vôbec neprekážala. Dôkazom sú aj diela Karla Zemana. ()
Kýč místo dobrodružství.¬ V místech, kde zdejší uživatel fragre obdivuje "nádherné staromódní dobrodružství" vidím já umělohmotný scénář tehdejšího USA filmového velkoprůmyslu; milý humor Verneův nahrazen přituplými nápady "hollywoodských" "mozků" zaměřených na ženy či drůbež (souvislost se pochopí po zhlédnutí); papírové kulisy jsou až příliš odfláklé i na dobu natočení (je to prostě dáno ne dobou, ale nepéčí — vždyť oni nám to diváci zbaští, známe své Američany, točte se, dollars!). Zpracováním necílí snímek ani na mládež, s ohledem na jisté náznaky mezi profesorem a vdovou.¬ Jak nesnáším "artová" díla, snoby a jejich komedie, ještě více je mi protivný přístup k umění, jaký předvedla tato "Cesta do středu Země". Doporučuju jako krajní případ pro maminky, jejichž děti jsou zrovna zlobivé a ony je chtí zabaviti.¬ Na závěr malá poznámka o kýči, kterým tato "Cesta" je. Nevadí mi, ba, mám rád kýče druhu obrázků s jelenem, zátiší s trpaslíkem atp.; ale udělati z Verneova románu kýč — to je totéž, jako byste Moně Lise od da Vinchiho přimalovali knír. Tfuj.¬ Příhodná opoznámkování: uživ. Mikino00, xaver. ()
Dobře zvolení představitelé a pěkné kulisy opravdu získaly filmu hodně bodů a po této stránce nemám absolutně žádné výtky, ale to klasický hodinový rozbíhání příběhu mi tentokrát moc nesedlo. Prostě se to nějak moc táhlo. A k tomu ještě onen fakt mé nelibosti příšer "vytvořených" z namaskovaných leguánů, ale možná jsem si to zkazil svým až moc velkým očekáváním. P.S. - Chci kachnu ()
Galerie (43)
Zajímavosti (8)
- Natáčelo se ve Skotsku a v amerických státech Kalifornie a v Novém Mexiku v jeskynním systému Carlsbad Caverns. (Terva)
- Dimetrodonm se kterým se hrdinové příběhu utkali, je rod vymřelého masožravého pelykosaura. Žil v období permu (mladší prvohory, asi před 280 až 265 miliony let). Jeho zvláštním znakem byla výrazná hřbetní plachta, sloužící zřejmě k termoregulaci nebo k vnitrodruhové signalizaci. Ve své době představoval nepochybně dominantního predátora, při délce 3,5 metru a hmotnosti asi 200 kg byl největším dravým tvorem svých ekosystémů. Ve filmu za skutečný exemplář zaskakovala zvětšený a domaskovaný Leguán nosorohý. (sator)
- James Mason (Sir Oliver S. Lindenbrook) a Arlene Dahl (Carla Göteborg) mali počas natáčania neustále konflikty. (dwdb)
Reklama