Růžový panter znovu zasahuje

Patrně nejlepší z celé série. Geniální nešika Jacques Clouseau opět na scéně a zase šikovný jak hrom do police. Je zde patrná inspirace němými groteskami (dobývání hradu), neskutečné gagy. Navíc je ze asi nejlepší souboj s Katem a úvodní titulky s narážkami na významné filmy doby minulé potěší každého kdo se trochu ve filmu vyzná. (05.08.2009)

Poté co se Dreyfus z Clouseaua v minulém díle zbláznil, ho v tomto díle Clouseau dodělává tím nejbrutálnějším způsobem. Pro mě je tohle nejlepší díl celé série, protože při scénách s boxovacím pytlem, bradly a železnou koulí pravidelně bečím. Prostě hardcore všech hardcorů. Miluju to a ještě víc to doporučuju! (16.10.2013)

Další výborná komedie Petera Sellerse. Tenhle díl je opravdu našlapán nezapomenutelnými scénami. Je zde výborná řežba s Katoem, nebo skvělá scéna, kdy se Sellers a Lom sjedou rajčákem. Sellersův výkon je zde podtržen tím, že zde absolutně geniálně paroduje francouzský akcent. Jeho blbost a nešikovnost byly oproti předešlým dílům mnohonásobně umocněny, tím že Clouseau dostal jakýsi globální rozměr. (10.04.2005)

Neuvěřitelné. Úvod filmu představuje snad nejkoncentrovanější situační demenci, jakou si člověk umí představit, neředěnou klaunskou debilitu a rozpustilost obecních bláznů, vše tak sladce předvídatelné a vše tak dokonale zničující, že jsem se (opět) válel v křečích smíchu a kochal se přehledem, jakým Sellers udržuje grády i v těch nejstupidnějších eskapadách (v úvodní sekvenci v blázinci kupříkladu). Po famózní parodii na britské detektivky trochu var Růžového pantera zeslábne až kamsi do vlažných hodnot, slaboduchý příběh je skutečně do počtu a ani mnichovský October Fest se bůh ví jak nepovedl. Hradní závěr však vše napraví návratem pravé palby pokleslého humoru. Z hlediska skečů asi opravdu jedna z nejulítlejších krimi komedií, navíc ozdobená nebeskou komikou mistra Sellerse. (27.01.2007)

Němé grotesce v její nejryzejší podobě je bohužel nejbližší titulková parodie Plavčíka na sladké vodě. Ve filmu jsou stále dobré gagy, dokonce i velmi umně rozvinuté, ale také je v něm větší kus nevkusu a mnoho minut, které ničím vtipné nejsou, což tentokrát bohužel platí i pro záběry se Sellersem (návštěva gay baru, první ze dvou laškování s ruskou agentkou). Edwards nezná míru, jak ještě zřetelněji vyjevují Velké závody. Neví, kdy přestat, aby vtip zůstal vtipným a nezačal působit velikášsky a trapně (nikoliv trapně tím zábavným formanovsko-papouškovským způsobem). Nemůžu si pomoct, ale scéna s rajským plynem mi i napodruhé, bez českého dabingu, přišla hrozná – nutno ovšem podotknout, že mne svého času neméně otrávilo, kterak s týmž plynem nakládali Laurel a Hardy. Čtvrtý Růžový panter se ještě víc než předchozí filmy naváží do bondovek, Clouseau je vlastně perfektní antitezí Jamese Bonda, jak nejlépe vynikne během scény na Oktoberfestu, kdy bez jeho přičinění pomře většina elitních zabijáků, jistě ne náhodou připomínajících padouchy, jimž čelil a jež likvidoval sám agent Jejího veličenstva. Ad absurdum je dovedeno taky typické bondovské finále, kdy 007 ulehává s krásnou ženou. Clouseau stěží sundá svršky. 70% Zajímavé komentáře: Marigold, Radek99 (19.07.2010)