Kvílení

Hipsteři z doby před tím, než bylo cool být hipstery ve filmu, který kazí občasné otravné počítačově animované sekvence doprovázející četbu z básně Kvílení. Mimochodem, James Franco připravuje na příští rok hraný životopisný film Bukowski a ještě letos bychom se měli dočkat dvouhodinového dokumentu Salinger. (31.08.2013)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $604,711 ║Tržby Celosvetovo $919,417║ Ťažká záležitosť, ktorá sa len tak ľahko nedá stráviť pre obsiahlu tendenciu svojej psychologickej výpovede. Je to až moc biograficky poňaté, alebo lepšie povedané príliš formálne, čo zaujme a spestrí sledovanie filmu je vypovedanie z knihy Vytie, kde je veľa zaujímavých rozumne podaných myšlienok, prevažne sprevádzaných v animačnom vykreslení, čo hraničí z určitým opojeným, až dokonca psychadelickým. Súdny proces vydanie knižky Vytie újde, James Franco v hlavnej úlohe sa dá zniesť. /videl v kine: 60%/ (videl na festivale Art Film Fest 2010) (20.06.2010)

Film je sice o Ginsbergovi, ale jen zdánlivě. Ve skutečnosti je o cenzuře, svobodě a umění. Soudní proces by u mě chvílemi vyvolával záchvaty smíchu, kdyby se nebojovalo o svobodu slova a projevu. ,,Co tím chtěl říci?" ,,Promiňte, ale poezii nemůžete překládat do prózy, tak to nefunguje." A ta slepice, co tři roky přepisovala Fausta a s Kvílením moc času neztrácela, jelikož hned poznala, že nemá hodnotu. Žalobce představoval tu část rádoby prudérní společnosti, co křičí o morálce, a doma sjíždí porno, co horuje za rodinu, a na každém rohu má milenku. Přetvářka, faleš a snaha rozkazovat druhým. Když nějaký blb nepochopí knihu, pak je třeba ji zakázat. Že by se měl raději zakázat onen blb, je více než zřejmé. Samotná báseň vytváří ve snímku jen jakési křoví, kulisu pro závažné myšlenky o společnosti. Jistě, oprávněná obžaloba kapitalismu (jak se ukazuje, je pořád stejně prohnilý jako komunismus) a touha po volnosti, po nespoutaném životě prolínají celým filmem, avšak nakonec se vše smrskává do onoho záhadného slova - SVOBODA. (21.05.2013)

Někde jsem zaslechl, že by to měla být autobiografie básníka Allena Ginsberga. Po shlédnutí však zjišťuji, že tento kousek je spíše rozbor básně Kvílení, který je velmi netradičně zfilmován. Snímek je rozdělen do čtyč vcelku nezávislých rovin. Ta první se odehrává u soudu, kde svědci při výslechu rozebírají báseň velmi do podrobna. Tento rozbor pak můžeme sami využít v pochopení celé básně. Ve druhé rovině vystupuje "autor" básně v jakémsi interview a vysvětluje co mohl napsat jinak a jaké aspekty na něj při psaní působily. Do toho se promítají scény z jeho života, plného zvláštních okamžiků, především homosexuálního charakteru. Recitování před publikem ve třetí rovině filmu je taktéž velmi zajímavé, zvlášťe pak ta dynamika přednesu, to stupňování, to napětí... Animace básně ve čtvrté rovnině vcelku hezky doplňuje recitaci a dává ji tak jakýsi další rozměr. Ač nejsem příznivcem poezie, musím uznat, že toto podání mi připadlo velmi poutavé. Závěrem bych řekl, že ač nemusím souhlasit s obsahem (homosexualita) ani s básní (moderní poezie), toto zpracovní mě velmi zaujalo. Dovolilo mi zjistit co je v pozadí takovéto básně, a z části ji i pochopit. Bez tohoto filmu bych asi nepochytil to, co se mi snaží báseň říct. 80% (06.01.2011)

Jak vyjádřit komentář k filmu o básníkovi? Přeci básní... Uživateli ČSFD! // Uživateli ČSFD! Jsem s tebou v kině, kde jsi větší filmový šílenec než já // Jsem s tebou v kině, kde se cítíš jako doma // Jsem s tebou v kině, kde vidíme stíny diváků // Jsem s tebou v kině, kde si viděl už mnoho filmů // Jsem s tebou v kině, kde se tomuto filmu vůbec nesměješ // Jsem s tebou v kině, kde jsme jak filmoví režiséři za kamerou // Jsem s tebou v kině, kde tvůj stav je v eufórii // Jsem s tebou v kině, kde vedle nás zase někdo srká Colu // Jsem s tebou v kině, kde Kvílení tě svazuje do svěrací kazajky // Jsem s tebou v kině, kde snášíš všechny Allanovo slova // Jsem s tebou v kině, kde toužíš být neustále // Jsem s tebou v kině, kde pozorně nasloucháš ty slovní obraty // Jsem s tebou v kině, kde se to snažíš pochopit // Jsem s tebou v kině, kde brzo skončí závěrečné titulky // Jsem s tebou v kině, kde brzy nebude ani divák // Jsem s tebou v kině, kde se rozsvěcují světla sálu... a ty odcházíš s pocitem naplnění. // Ale čeho? // Konec (03.12.2010)