Ip Man 2

Pokračovanie je v porovnaní s pôvodným filmom vo veľkej nevýhode, už sa nemôže oprieť o tak silný a pútavý motív, ako bola japonská invázia a tým kombinácia bojového filmu a historickej drámy, toto je už vlastne návrat ku bežným bojovým filmom v historickom období, ale že by mu to až tak veľmi uškodilo sa rozhodne povedať nedá, lebo medzi bojovými filmami stále patrí medzi to najlepšie, čo sa dá vôbec nájsť. Príbeh je klasika, majster hľadá nových žiakov a tí sa dostávajú do samých problémov so žiakmi iných majstrov, rovnako aj majster sám musí čeliť ostatným majstrom, keď sa chce v tomto konkurenčnom prostredí udomácniť, aby si nakoniec všetci uvedomili, že skutočný nepriateľ je niekde inde, takže nič, čo by sa už nevidelo mnohokrát. Toto je už také uvoľnenejšie, vlastne už o nič veľmi dôležité nejde, ale stále sa tu niečo deje, keďže tých výrazných motívov je pomerne dosť, úroveň filmu ide neustále len hore, opäť nechýba moja obľúbená dávka patriotizmu a stále skvelá chémia medzi postavami, ktoré som si od minulého dielu veľmi obľúbil. Donnie Yen je tu stále mimoriadny sympaťák, toto je jeho životná úloha, v akcii, aj mimo nej je úžasný, manželka Lynn Hung je mu tou pravou oporou, Louis Fan Siu-Wong prešiel veľkou premenou a už je to skutočný priateľ, ktorý vie pomôcť keď treba, len škoda, čo urobili zo Simona Yama. Je to môj obľúbenec a v prvom diely bol výborný, ale tu je úplne zbytočný, ešte že má len minimum priestoru. Ale potešia aj nové postavy, Ip manov prvý žiak je sympaťák, Sammo Hung si tu vie získať rešpekt, páčil sa mi tu aj v tej zápornejšej, ale aj kladnejšej polohe, len ten Darren Shahlavi je trochu rozporuplný, biť sa vie, ale nemá charizmu a už je to až príliš čiernobiely záporák. Na japonského generála sa ani trochu nechytá. Po akčnej stránke môžem vytknúť jedine to, že tu chýba nejaký skutočne nezabudnuteľný súboj, ktorý by až bral dych, ako bol napríklad ten s desiatkou karatistov a tiež sa mi zdali trochu viac predrátované, ale inak si nemám na čo sťažovať. Je ich tu plno, súboje majú stále výbornú choreografiu, sú plne prehľadné a na wing chun je tu stále radosť pozerať. Najviac sa mi páči súboj na stole so Sammom Hungom, tá kadencia výmeny chvatov je neskutočná, ale spomenúť musím aj ten finálny, prípadne hromadnú bitku na rybom trhu. Režijne sa už film nemôže oprieť o silnejšie dramatické motívy, takže tie emócie už nie sú až také silné, ale inak je to stále špičková kvalita. A stále nesklame ani hudba. Takže prvý diel bol samozrejme lepší, to je kult, jeden z mojich najobľúbenejších filmov vôbec, ktorý nastavil úroveň mimoriadne vysoko, ale to neznamená, že toto pokračovanie budem hodnotiť horšie, je to slabšie, ale stále prvotriedny akčný film hodný viacerých pozretí. 86% (12.05.2010)

Ve dvojce prý IP-Man místo kung-fu bruslí! Ne, nebruslí, ale Brus Lí! Tak, kurva, bruslí nebo nebruslí? Ježiš, ty jsi debil, myslím Brus Lí jako Bruce Lee! Aha, a já myslel, že je to o kung-fu! Ne, je to asi o směrování v sítích, blbče - o čem asi jiném, když Brus Lí?? No asi o bruslení ne?? Ach jo, co se s tebou vůbec vybavuju, ty ignorante. Brus Lí až na konci, ale předtím si to pan Yen rozdá s nějakým boxerem. Aha, takže než začne bruslit, tak šuká čínské povstalce?? (09.06.2010)

Ačkoliv mě Ip Man (i přes můj obdiv asijské kinematografie) příliš nenadchnul, (spojení akční bojovky a životopisného filmu zde moc nefungovalo) měl v sobě pár opravu slušných akčních scén a jeho sledování pro mě nebylo nikterak náročné nebo dokonce bolestivé. Druhý díl je v mnoha ohledech podobný ale troufám si tvrdit, že dokonce lepší. Wilson Yip dokazuje, že akci snímat umí, Donnie Yen a Sammo Hung ukazují to nejlepší ze svého bojového umění a akce je více než dost. (29.01.2012)

Otevřít školu bojových umění v Hong Kongu je složité. Platí tu nepsaná pravidla ..... Doba je zlá. I když byl doma oslavován jako hrdina, zde musí o své místo tvrdě bojovat. Stejně jako v jedničce sledujeme mistrovy útrapy, které mě už tak neberou. Souboje jeden na jednoho, jindy zas ,,cigánská“ férovka, prostě je tu mnoho dobrého Kung-fu, ale i pár pouličních rvaček. A stejně jako dříve, jde hlavně o celý svět čínských bojových umění. Tentokrát jsou na řadě britové a box! MISTŘE, MUSÍTE PORAZIT TOHO ZÁPAĎANA! No a oslavné fráze na závěr už známe z amerických filmů. SLÁVA ČÍNSKÝM BOJOVÝM UMĚNÍM – konečně, proč ne. Jen se mi to zdá spíchnuté dost horkou scénáristickou jehlou. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Pro hrdost bych se nechal utlouct k smrti. 2.) Jsem přesvědčen, že boxer nemá proti kung-fu šanci. 3.) Marně hledám na IP adrese IP Mana. 4.) Nostalgicky vzpomínám na souboj Rockyho a Draga. b>PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE **** NAPĚTÍ ** (22.06.2010)

Gangs of New York meets Rocky 4... Druhý díl je oproti prvnímu po dějové stránce sice výrazně prostší, paradoxně však zábavnější a především lépe rozpracovaný po psychologické stránce. Postavy angličanů jsou sice uchopeny poněkud nešťastně (spíš karikovaně americky, což zase ale platí i o závěrečném patosu), především diky skvěle napsaným i zahraným postavám hongkongských mistrů, vedlejším postavám (žáci, a samozřejmě skvělý Siu- Wong Fan) a nakonec i (v porovnání s prvním dílem nesrovnatelně lépe hrajícícímu) Yenovi se ale druhý Ip Man stává místy naprosto fascinujícím. Kenji Kawai burácí jako o život, Wilson Yip koření bojové scény skvěle volenými úhly a nezvyklými, nicméně dokonale funkčními záběry a já nemohu jinak než chrochtat blahem... (11.06.2010)