La dolce vita
La Dolce Vita
The Sweet Life
Sladký život
La Dolce Vita
La Dolce Vita
La Dolce Vita
Režie:
Federico FelliniKamera:
Otello MartelliHudba:
Nino RotaHrají:
Marcello Mastroianni, Anita Ekberg, Anouk Aimée, Yvonne Furneaux, Magali Noël, Alain Cuny, Riccardo Garrone, Evelyn Stewart, Lex Barker, Annibale Ninchi (více)Obsahy(1)
Lesk a bída římské smetánky očima oscarového režiséra Federica Felliniho... V 50. letech natočil Federico Fellini dva vynikající filmy se svou ženou, herečkou Giuliettou Masinovou: Silnici (1954) a Cabiriiny noci (1957). Prvky neorealismu z Darmošlapů vystřídal niternější přístup, důraz na psychologii postav a ucelený příběh. Více společného má s Darmošlapy následující Sladký život (1960): film, který spolu s Rosselliniho Generálem della Rovere opět získal pro italskou kinematografii zájem a uznání ve světě. Dějištěm je tentokrát současný Řím, hlavní postavou novinář Marcello (M. Mastroianni). Přestože pořád trochu myslí na dráhu seriózního spisovatele, vymetá večírky a píše v podstatě bulvár. V první části filmu mu jeho spisovatelské ambice ještě můžeme uvěřit, i jeho pohrdavý odstup od povrchního sladkého života římské smetánky, o které píše. Stejně tak ještě stopy upřímného citu ve vztahu k otci či snoubence Emě, kterou nicméně vytrvale podvádí. Marcello je však v podstatě slaboch, během filmu podléhá, což se odráží i na vnějškové proměně tváře, chování. Rezignuje na ambice, stává se součástí onoho marného světa… Felliniho freska zobrazuje jak život bohatých a podivné hodnoty jejich světa, tak situaci obyvatel Říma z opačného konce sociální hierarchie. Ukazuje už v té době bezohledný hon novinářů za senzacemi (jméno jednoho z fotografů – Paparazzo – se stalo synonymem pro bulvární fotografy), stejně jako náboženský fanatismus a pověrčivost. Skandálnost některých scén a témat, která v době uvedení pobuřovala (a řada scén neprošla cenzurou), už nikoho nepohorší. O to více zaujme Sladký život i dnes právě obrazem povrchnosti, honby za senzacemi a pochybnými hodnotami, stejně jako morálním tápáním hlavní postavy. Vedle Marcella Mastroianniho zazářily ve filmu i mezinárodní hvězdy Anita Ekbergová jako filmová diva Sylvie (usínající jen ve dvou kapkách parfému), Anouk Aiméeová (bohatá neuspokojená Magdalena), a také Lex Barker (snoubenec Sylvie). Sladký život je pro mnohé vrcholným Felliniho dílem, spojujícím autobiografické momenty i velkou společenskou alegorii. Byl oceněn Zlatou palmou v Cannes 1960, cenou Kruhu newyorských filmových kritiků, a ze čtyř nominací na Oscara získal jednoho (pro Piera Gherardiho za Nejlepší černobílé kostýmy). (Česká televize)
(více)Recenze (285)
Tak tady jsem se musel hodně přemáhat abych nedal odpad. Proč jsem ho nedal, ani sám nevím. Asi proto, že uznávám že tam nějaká ta myšlenka byla, jak ostatně dokládá spousta z vás. Ano, chápu, že chtěl Fellini pořádně ukázat snobskou společnost, atd., a to nejde stihnout za půl hodiny. Ale TAKHLE to natahovat? Jedna hvězdička je až moc, vzhledem k tomu, že to je jeden z NEJNUDNĚJŠÍch filmů, co jsem kdy viděl. ()
Fellini je prostě těžký. Ale pokud to u mě půjde se Sladkým životem stejně jako s 8 1/2, tak mu po třetím shlédnutí dám 5*. Skoro bych si na to i vsadil. ()
Proklínám všechny Felliniho filmy! Při sledování Sladkého života jsem se opět nudil, a protože jsem to měl v italštině s českými titulky, někdy jsem i usínal. Jenže druhý den je vždy vše úplně vyměněné a mám chuť se hned na Felliniho tvorbu znovu podívat. Jako ve filmu Roma, i zde mi připadal děj zpočátku nesmyslný, ovšem s dalšími minutami (spíše hodinami) se začíná příběh (i když se to příběhem nedá nazvat) vyjasňovat a dostává alespoň jednoduchý spád. Nakonec celý film končí smutným závěrem, kdy se Marcello vrací zpět do zkažené společnosti. ___Nádherný výkon předvedl můj oblíbenec Mastroianni, který ztvárnil pracovně vypjatého (spíše workoholika) novináře, jehož život se zčásti odehrává v Římské smetánce.___ Sladký život je výborný (možná i nejlepší ?) kousek Felliniho režijní kariéry. Dříve bych dal možná o jednu hvězdu méně kvůli té otřesné minutáži, ale dnes jsem znovu tenhle snímek viděl a zjistil jsem, že celých 167 minut divák sleduje výborné dílo, bez kterého se dnes snad už ani italská kinematografie neobejde. Takže bravo pane Fellini. ()
Film s velkým F. Není co víc napsat, působil na mě tolik, že slovy bych se akorát nevyjádřil přesně, respektive bych se k pocitům z filmu ani nepřiblížil, radši si všechno vychutnám uvnitř a věcný komentář napíšu jindy. Anouk Aimée je osudová žena. ()
Přiopilá nádherná Anita Ekberg v roli americké hvězdičky Sylvie ve fontáně di Trevi. To je asi můj nejsilnější zážitek z tohoto snímku. Snímku, který do celého světa rozšířil výraz paparazzi a la dolce vita... ()
Satira alebo demaskovanie skutočnosti? Ako to už býva pravda je skrytá niekde uprostred, a tak možno hovoriť skôr o cynickej reportáži z Ríma. Jej estetickým princípom je rôznorodosť žánrov a vyjadrovacích prostriedkov - symbolizmus, groteska, realizmus, impresia, expresia - volených vždy primerane k námetu epizódy a scény. Výsledkom je, že čiernobiele 50-te roky nevyzerali nikdy tak dobre ako tu! ()
Top Fellini - dokonalé... ()
Jak ohodnotit takový kult? Ani nevím, co jsem vlastně čekala. Přiznávám, že něco, co by mě víc zasáhlo. Ale za tu dekadenci, zachycenou úžasnou kamerou, a za Marcella, tak za tohle to rozhodně stálo. ()
Tento film nemá chybu, i přes svou délku ani chvílemi nenudí. Prostě nadčasové dílo geniálního režiséra. Již Silnicí si Fellini nastavil hodně vysokou laťku, ale Sladkým životem ji posunul ještě výš. ()
Anita v roli švédské bohyně a Marcello v roli římského proutníka - co si přát více, než La dolce vita. Římská smetánka si hoduje jak je jí libo, mravní zakony se bortí, vše je dovoleno, nic není zakázáno. A prudérní Itálie se mění v nočním životem protkanou provincii. Miluji italskou mentalitu, miluji Řím a miluji Felliniho. Ovšem musím obratem ihned přiznat, že natočil i lepší filmy. Zde je scénář až příliš volný, možná že určitá upjatost a ohraničenost scénáře by filmu vysloužila ještě jednu hvězdičku navíc. Ale stejně je film právem považovaný za legendární klasiku. ()
Ať žijou paparazi. Místy vtipné, úsměvné ale strašně dlouhé a nezáživné. ()
Tohle bylo natolik zvláštní a netypický, že prostě za plnou. Btw. slovo paparazzi vděčí za svůj vznik právě La Dolce Vita (vedlejší postava) až do řiti vlezlého Paparazza. https://www.youtube.com/watch?v=qUr3ft_Nt7A ()
Přiznávám se že bez mučečí, chvilkama jsem se nudila. ()
Kultové, pravdivé a na svoju dobu to bolo určite odvážne vo všetkých smeroch. Dnes už menej a na mňa priveľmi rozvláčne. Strasti a slasti talianskej smotánky sa ma príliš netýkajú a ich morálne zlyhania v dnešnej hnusnej dobe by boli celkom banálne. Ale z Felliniho filmov to bol celkom stráviteľný kúsok s množstvom zaujímavých scén, sladkou americkou sexbombou a Old Shatterhandom. Ten, ako vždy, rozdáva facky na správnych miestach a správnym adeptom, ale veľmi to s nimi nepohne. –––– Teď už si jen počkáme na zbytek tvého oděvu. ()
Nakonec, nijak obtížně stravitelná inťošárnička, s nezaměnitelným italským temperamentem podaná i dojemná, místy dokonce vtipná. Formálně bravurní a taky roztomilá připomínka toho, kde všichni ti Wes Andersonové, Woody Allenové, nebo Cuaronové brali inspiraci. ()
vahal som medzi styrmi a piatimi *. rozhodol som sa pre toto. mam pocit ze kazdy tento film pochopi inac a kazdy najde to svoje posolstvo pre seba. toto nema ani priamu dejovu liniu, podstatne skoro ako kazdy felliniho film, su to len obrazy, obrazy tak nadherne, tak krasne gycovite, volne a bohemske, ale co viac skutocne. naprvy krat je to velmi tazky, miestami nudny film, ale som presvedceny ze tento film vo mne doznie podobne ako lynchovo mullholland drive, ktore maju prakticky tu istu temu. hold, la dolce vita... ()
Příběh "zbytečného člověka" ve zbytečně dlouhém filmu. ()
La Dolce Vita je jeden z těch filmů, které si musíte osobně prožít. Není možné na ně pouze tupě zírat a hltat děj, zde je třeba si zavzpomínat na vlastní život a srovnávat. Častokrát jsem se až divil k jakým závěrům jsem docházel. Celé dějství zasazané do Říma z 50. let minulého století, poukazuje na fakt, že i v místě kde je k papeži co by kamenem dohodil, se vyskytují "nečestní lidé". Lidé kteří si užívají známostí na jednu noc, striptýzu, alkoholu a cigaret. A přesně o těchto věceh je ceý film (navíc všude jsou nádherné kabriolety typické pro Itálii) . Vše je tak složíté, že to ani neleze krátce popsat, to prostě musíte vidět. ()
pět hvězdiček za macandu! Mohla tam být dýl. Jinak je to fellini jako řemen, klasický styl - sled záběrů hlavního hrdiny. Mastroianni je skvělý herec, jeho výraz je více než výmluvný. ()
Řím, krásné město, "vlhká džungle, kde se můžete kdykoli schovat." Je mi líto, pro mě dosti nestravitelný a úúúděsně nudný film. Téma už se mi u Federica přejedlo: bohatí jsou dekadentní, jejich zábava je dekadentní a nudí se; intelektuálové se nudí, souloží a vytváří bohatým dekadentní zábavu. Do toho Marcello skvěle hraje, balí jednu kočku za druhou, píše pro bulvár (dekadentní zábava pro lidi:-), zabraňuje své snoubence v sebevraždách. A všichni strašně kecají o ničem a všem najednou. Kamera a hudba jsou strašně poutavé, ale stopáž je nesnesitelná - Fellini (podle mne) prostě potřebuje tvrdého producenta s nekompromisním střihačem. Bulvární novinář jezdí po Římě balí krásky místní smetánky a do toho se pořád žvaní a já jsem tomu prostě vůbec nepřišel na chuť, pardon... 30% ()
Související novinky
Sen noci svatojánské s živým doprovodem
K 60. výročí uvedení světově proslulého a mnoha cenami ověnčeného loutkového filmu Sen noci svatojánské slavného malíře a sochaře Jiřího Trnky připravila společnost JV Classics jeho obnovenou… (více)
Kánon filmu 2011
V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (více)