Ztraceni v Mnichově

V mnoha ohledech musím souhlasit s Radkem 99. Úroveň zpracování MNICHOVA je v českých poměrech jistě nadprůměrná a základní nápad o spojitých nádobách natáčení filmu ve filmu je nesporně dobře zvládnutý. Co drhne, až pláče, je však historický exkurz provázený nemístnými urážkami našeho národa. Shrneme-li meritum historizujících postřehů, o něž se Petr Zelenka snaží obohatit naše dosavadní vědomosti o Mnichovu, neubráníme se žasnoucímu údivu. Mnichovský komplex je záležitostí nikoliv r. 1938, ale věcí poválečnou. Když na podzim 1939 Beneš, vůdce druhého odboje, obnovil boj s nacisty, těšil se celonárodní úctě a obdivu (podle sociologických průzkumů z let třetí republiky jeho popularita oscilovala mezi 80-85% preferencí). Myšlenka, že Francouzi byli dotčeni tím, že na Paříž útočily československé tanky, protože zločinní Češi pokračovali v jejich výrobě i po září 1938 (kupodivu i po březnu 1939), je zralá do duchovního kovošrotu. Stejně tak jako idea, že v květnu 1938 si Beneš u čerstvého premiéra objednal scénář mnichovské popravy československé demokracie nebo že poslední měsíce prvorepublikové demokracie byly nedemokratické (parlament nahrazovala jiná fóra, což bylo dáno stupňující se dramatičností situace na v létě a na podzim 1938). Tento kvazipostup, který ze všeho nejvíce připomíná objev horečky omladnic u mužů v Klapkově románu TŘI MUŽI VE ČLUNU, zbytečně znehodnocuje projekt, který by jinak patřil k nepočetným ozdobám polistopadové historie českého hraného filmu. (03.11.2015)

Pokusím se jít cestou nespoilovací, ač to bude možná krkolomná cesta a moc se toho zde neobjeví a spíš se bude psát o obecných věcech. Budiž. Nerad bych vám zkazil zážitek z filmu. Ideální je na tento film jít s hlavou tzv. tabula rasa, maximálně se podívat na plakát nebo si přečíst popisek o Siru "P" zde nahoře. Ze začátku jsem k tomu filmu byl mírně skeptický, ale vyklubala se z toho zábavná jízda, která kromě vtipů sypala i krmivo na přemýšlení stejně jako papouškovi zrní. Humor je laděný do postmoderna, až semtam lehkého absurdna, a vše je hezky česky vypointované dialogově i fyzicky. V jednu chvíli mě (i zbytek kinosálu) rozesmály černobílé obrázky beze zvuku, což berte jako důkaz, že Petr Zelenka dokáže najít humor zřejmě úplně všude. Co se zápletky týče, pořádně se rozebírá Mnichov 1938 a padnou i některé teorie hodné zamyšlení. Pokud se bojíte, že o tom nic nevíte, nebojte se. Vše důležité film připomene. Já se bavil královsky. Často jsem si u toho vzpomněl na The Greatest Event in Television History, který jsem zde také kladně hodnotil. Jen tentokrát to bylo s přidanou hodnotou tím způsobem, že vše bylo v mém rodném jazyce i v rodné zemi. (08.11.2015)

V poslední době mám pocit, že Zelenka a jeho melody boys z Dejvického divadla (kdoví proč filmově i televizně protěžovaná partička) si točí pro sebe, že to jsou filmy pro jejich večírky, kde se sami skutečně hodně pobaví a nasmějí. Žel, točí to za peníze daňových poplatníků, a navíc to ani pořádně neumí. Ona ta hranice mezi uměním a blábolem je občas hodně tenká. Nestačí vzít alternativní pohled na historii a udělat z toho údajně vícevrstevnaté drama, je potřeba to umět naservírovat i divákům - tím nemyslím kamarády a spolupracovníky a jejich rodiny, kteří mi to olajkují a nasázejí tomu pět hvězdiček, ani ty rádoby mladistvé intelektuály, jež vrní blahem, když je cokoliv jinak a nedodržuje to zavedené kameramanské/herecké/scenáristické postupy. Jinak nějaké srovnání s Americkou nocí těžce pokulhává - tam je natáčení filmu od začátku přiznané a celou dobu se to hraje o vtazích a příbězích mezi lidmi na place - a ty příběhy se nějak vyvíjejí a někam směřují, až do závěrečné katarze. Tahle podoba je taková intelektuální hříčka pro kamarády a kamarády od fochu, které pobaví, jak se musí točit slunce v dešti, jak se vymýšlejí nejrůznější ptákoviny, třeba ptačí trus, jak se využívají kulisy, jak vypadá čtená zkouška, jak se pracuje v kostymérně. Ha ha. Mimochodem, pak mi sem moc nesedí ty zcela vulgární vtípky, jež asi mají být směšné (kunda na obloze, padající vousy dvojníka, "Plodková je kurva") - to by nepoužil ve filmu ani Troška, jak to zní pubertálně. A co se týče samotného mnichovského tématu, podstatné napsal uživatel VictorMartel. Mně zas tak převratná ta konspirační historka nepřijde, dost možná to tak bylo, ale možná by stálo za to porovnat se současností, zda neexistují nějaké paralely - třeba co se EU týče. Ale na to asi tvůrci neměli koule, nebo jim to možná příliš nabourávalo jejich poklidný sluníčkový světonázor, a místo toho natočili tu nejpitomější paralelu s filmařinou. (24.04.2016)

Komedie, která se nepovedla, film, který předčil veškerá očekávání. Petr Zelenka se opravdu jeví jako jediný skutečně výrazný český auteur, v jehož filmografii lze vysledovat jistou tematickou i stylistickou kontinuitu. I zde naprosto originálním a na české poměry inovativním způsobem rozvíjí postupy svých předešlých filmů a mockumentů a zasazuje je zde do naprosto nevídaného rámce mindráků české minulosti, pomocí nichž, podobně jako v Hoří, má panenko, reflektuje povahu českého národa. Zároveň neztrácí nic na svém vtipu, a to hlavně v druhé části, která je velmi svéráznou a lokalizovanou verzí Americké noci nebo britského seriálu Komparz - čili neskonale vtipnou a trefnou reflexí poměrů a vztahů na place. (15.01.2017)

Geniální, výjimečné, prudce inteligentní. Ten film mě skoro zabil. V životě jsem se u ničeho hraného v celovečerní podobě nesmál tak zalykavě, jako u zatím posledního Zelenky. Po ve všech směrech do puntíku ošéfovaných Karamazových je tu po letech další český klenot, který mám chuť z fleku hned šoupnout do mé TOP 10. Přesně takovéhle tvůrčí nápady nám může Hollywood jen závidět, tak jen houšť, Petře! (03.05.2016)