Nastala chyba při přehrávání videa.
  • rikitiki
    ***

    Každý národ má své mýty, které ho formují, ať už odrážejí či nikoliv historickou pravdu - což je sám o sobě dost irelevantní pojem. A tenhle film předkládá znepokojivou myšlenku: skoro osmdesát let po Mnichově, neneseme si tenhle mýtus jako kouli u nohy? Není to pro nás jen výmluva pro věčnou ublíženost, věčné stížnosti a hlavně, setrvalé přesvědčení, že, přestože MY máme tu pravdu, tak ostatní jsou vždycky proti nám? ____ Ten film je nebezpečný, drtivě ukazuje, jak neotřesitelná víra v mýty - u nás s větší silou než vyšeptalé náboženství - dokáže ublížit. Když se jimi zaštítí sprostota a nenávist, tupost a omezenost, která ani nechce znát skutečný stav věcí. Jen si libuje ve svém zapařeném rybníčku přesvědčení o vlastní pravdě, do kterého hystericky nepropouští ani závan nových myšlenek a možností. Ten snímek ukazuje, že nás skutečně Mnichov porazil. Nejenom tehdy, ale do teď. ___ Bráno jako film, není to komedie, spíš je to smutné. První část, absurdní historka o papouškovi, který byl svědkem dějinných událostí, mě nudila, ale ty další, dekonstruující, ty byly vážně inspirativní.(25.10.2015)

  • Vančura
    *****

    Premiéra nejnovějšího filmového počinu Petra Zelenky, který filmy točí spíše sporadicky a raději se věnuje divadelní režii, je nejen na české poměry výjimečnou událostí. Nejen pro znalce jeho skvělých předchozích filmů zde přichází s novým snímkem, který nese typické znaky jeho režijního rukopisu a současně vykazuje známky svěží filmařské invence a vynalézavých postupů. Dominantním tématem filmu je revize tradičního českého pohledu na Mnichovskou dohodu (jak je zachycen například ve Vávrově dvoudílném filmu Dny zrady), kolem níž se vše točí - Zelenkův scénář vychází z textu českého historika Jana Tesaře Mnichovský komplex z r. 1989 o stereotypech a hluboce zakořeněných mýtech v české národní sebereflexi. Jan Tesař, kterému je celý film v úvodních titulcích věnován, mimochodem stále žije, je to už starý pán (ročník 1933), který se straní lidí, trvale žije v zahraničí, a Zelenka s ním byl při vzniku filmu v kontaktu a tuto jeho knihu dával prý všem členům štábu povinně číst :) (a dle jeho osobního vyjádření by byl rád, kdyby k jejímu přečtení diváky přesvědčil i jeho film). Film jsem viděl poprvé na novinářské projekci a podruhé na předpremiéře s účastí režiséra, kterému jsem položil o jeho filmu několik otázek - působil na mě dojmem, že je to velmi inteligentní a schopný chlapík, který dobře ví, co dělá a co chce tímto filmem říct, a který se v českých podmínkách svými filmy rozhodně vymyká. Osobně se mi například líbí, že každý jeho film je uvozen nenápadnou formulkou, že se jedná o film "Petra Zelenky a jeho přátel", čímž má být dle režiséra podtržen kolektivní charakter vzniku každého filmu (jenž by tedy neměl být chápán jen jako dílo jednoho člověka - režiséra). Film přitom střílí i do vlastních řad, kdy nejen ukazuje různé filmařské postupy ze zákulisí natáčení, ale dokonce i podvádění s evropskými filmovými dotacemi prostřednictvím falešné zahraniční koprodukce (ještě před 10 lety to prý jeden český filmař takto skutečně dělal, dnes už to kvůli finančním auditům filmů není možné). V tomto ohledu není tomuto filmu svaté nic - na paškál si bere kdeco, a přitom neztrácí na zábavnosti a překvapujících momentech - vidět film alespoň dvakrát je ideální k tomu, aby si tam člověk vychutnal všechno, co mu napoprvé uniklo. Za mě velký divácký zážítek z neobyčejně promyšleného a tematicky aktuálního filmu - za sebe doporučuji všemi deseti. Zajímavosti: 1. Během natáčení nebyl zraněn žádný papoušek. 2. Naopak shořelá motorka ve filmu byla autentická (nejednalo se tedy o maketu). 3. Natáčení filmu ve filmu bylo pro herce někdy matoucí. Když například zaznělo hlášení „stop“, nebylo jasné, jestli je to skutečné stop nebo jenom to hrané. Skutečný štáb s režisérem Zelenkou musel proto všechno hlásit anglicky, aby se to rozlišilo.(13.10.2015)

  • Davies182
    *****

    Geniální, výjimečné, prudce inteligentní. Ten film mě skoro zabil. V životě jsem se u ničeho hraného v celovečerní podobě nesmál tak zalykavě, jako u zatím posledního Zelenky. Po ve všech směrech do puntíku ošéfovaných Karamazových je tu po letech další český klenot, který mám chuť z fleku hned šoupnout do mé TOP 10. Přesně takovéhle tvůrčí nápady nám může Hollywood jen závidět, tak jen houšť, Petře!(3.5.2016)

  • Hwaelos
    ****

    Ztraceni v Mnichově je v mnoha ohledech blízkým příbuzným Roku ďábla. Když pominu zcela zjevné (totiž že jde v obou případech o mystifikační doku-fikci), některé postavy jakoby přešly ze staršího sourozence plynule k mladšímu (nizozemský filmař, kterej získá oblibu v alkoholu a andělech x francouzský filmař, který získá oblibu v papouškovi), podobná je i práce s časem (epizodické vyprávění s různou mírou vypuštěného času) a konečně i vyznění (směřování k rozpadu projektu vlivem odklonu aktérů směrem k bizarním soukromým cílům). Odvrácenou stránkou věci, která je ale rovněž pro oba projekty příznačná, je místy hodně toporné herectví - částečně pravděpodobně vlivem improvizace bez pevného scénáře. Ale zatímco u Roku ďábla je to více-méně omluvitelné použitím neherců, v případě současného snímku pro to polehčující okolnosti nenacházím. Na druhou stranu, některé nové prvky jsou poměrně osvěžující. Zejména fakt, že první třetina snímku je tvořená fikcí uvnitř fikce, totiž "reálnou" částí filmu, který je teprve v procesu výroby, což se dozvídáme až zpětně. Velmi příjemná je i větší konzistentnost filmu - přítomná v různých návratných motivech, jejichž interpretace se postupně proměňuje. A třetím pozitivem určitě je i směřování k zamyšlení se nad samotným tématem "mnichovského komplexu", který nezávazné komedii dává určitou hloubku. Za mě určitě palec nahoru.(25.10.2015)

  • Tayen
    ****

    Pro staré křivdy není čas vytvářet konstruktivní budoucnost.(21.12.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace