Ztraceni v Mnichově

Jeden z nejoriginálnějších a nejnápaditějších filmů domácí kinematografie za posledních několik let. Celý film se nese v duchu klasických filmů o filmu s dávkou dokumentární a klasické filmové části. Samotný casting je perfektní a díky němu se to důvtipem, autentičností, nadsázkou či povedenými narážkami jen hemží. Je nutné taktéž pochválit skvělou režii a soundtrack. Jednoduše film, který netahá za ručičku, ale musí se opravdu sledovat. [85%] | Kino - Prom. (25.10.2015)

O tom, jak se my Češi už po generace vypořádáváme s naším mnichovským komplexem, již vznikly mnohé filmy, knihy i divadelní hry. Petr Zelenka pojímá tuto podvědomou českou bolest z nového, originálního pohledu, který má silně našlápnuto překonat i mou oblíbenou Operaci: Levý hák od divadla Vosto5. Tato naděje zůstává neproměněná, bohužel. Zpracování je neskutečně rozvleklé, plné zbytečných řečí, utahaných scén a nepotřebných charakterů. Výsledkem je potom jen těžká nuda, která postupně ubíjí všechny kreativní myšlenky a zvraty, kterými by se film při lepším zpracování mohl vyjímat. (19.03.2019)

Dobre, nebudem tvrdiť, že pri hodnotení nepoužijem dvojitý meter. Ak by šlo o Kaufmannovinu, asi by bol výsledok miernym sklamaním, ale ako film český je to proste úkaz úkazov. Minulý rok som sa pozrel na zúbok puzzle zápletkám a preto ma asi tento film tak očaril. Ony totiž musia byť natočené s maximálnou precíznosťou, aby fungovali. A Mníchov funguje skvele. Najlepšie je vôbec nepoznať zvrat po polhodine od začiatku a budete potom v takom šoku, že vás film prekvapí ešte niekoľkokrát. Napríklad zistením, o čom "metaforicky" rozpráva. Ale z metafory sa tu stáva nakoniec hmatateľná skutočnosť. Jediný skutočný zápor: málo Jitky Schneiderovej. Neskôr ju ale dokonale nahradzuje precitlivelá produkčná (alebo niekto taký). Oproti trochu upotenému Roku ďábla je naopak Mníchov absolútne plynulý. (13.11.2015)

Opravdu neuvěřitelné, jak dokáže Zelenka přizpůsobit různorodé narativní vzorce ve prospěch jednotného myšlenkového vyznění a neodolatelně satirické charakteristiky neměnné české nátury. Technika "filmu ve filmu" mu umožňuje nejprve poeticky načrtnout zamýšlené dějové motivy, které pak vtipně, v upřímném polodokumentaristickém duchu rozvádí ve fiktivním procesu natáčení. Úžasná je právě lehkost, s jakou vytvořený fikční svět duplikuje ten reálný, se všemi politickými, etickými, finančními nebo záměrně absurdními problémy v koloběhu natáčení filmu, tentokráte v souhře s inteligentní historickou satirou a více či méně nápadnými úsměvy nad povahou češství. Herci fajn, kamera super, režie skvělá... Americká noc pro české filmaře. 85% (17.05.2016)

Komedie, která se nepovedla, film, který předčil veškerá očekávání. Petr Zelenka se opravdu jeví jako jediný skutečně výrazný český auteur, v jehož filmografii lze vysledovat jistou tematickou i stylistickou kontinuitu. I zde naprosto originálním a na české poměry inovativním způsobem rozvíjí postupy svých předešlých filmů a mockumentů a zasazuje je zde do naprosto nevídaného rámce mindráků české minulosti, pomocí nichž, podobně jako v Hoří, má panenko, reflektuje povahu českého národa. Zároveň neztrácí nic na svém vtipu, a to hlavně v druhé části, která je velmi svéráznou a lokalizovanou verzí Americké noci nebo britského seriálu Komparz - čili neskonale vtipnou a trefnou reflexí poměrů a vztahů na place. (15.01.2017)