Zoufalci

Skvěle obsazení herci, realisticky napsané a provedené dialogy, to se vidí u českého filmu málokdy. Celkově musím vyzdvihnout realistickou působivost. Snad jen vzorek 2 homosexuálů ze 3 mužských hrdinů je na běžný život trochu moc. Taky je trochu nepravděpodobné, že by všichni hrdinové měli tak podobný osud – nikdo z nich není úspěšný, šťastný, neliší se výrazně od ostatních. Zvláštní je, že hrdinové nemají prakticky žádné cíle, sny, touhy, koníčky, jen přežívají ze dne na den ve svých ne úplně zajímavých životech. Postupem času film dost ztrácí na tempu a na konci prakticky vyšumí do ztracena. Já po jeho skončení už vůbec neměl potřebu se nad krizí hlavních hrdinů dál zamýšlet. (24.07.2011)

Jitka Rudolfová je takový mladý Forman v sukni. I jí se podařilo zachytit život ve své celistvé trapnosti. A člověk by ani nevěřil, jak můžou být ty trapné postavičky k smíchu. V mém případě to byl dost tlumený smích, protože jsem se smál vlastně sobě samému. Kousavá výpověď jedné ztracené generace, co zabloudila stejně tak dobře v Praze, jak ve svých životech. Trapné. (13.11.2009)

Líbily se mi mnohé dialogy, které působily jako ze života a ani moc nešustily papírem. Zajímavá byla práce se zvukem a střihem, dobří herci a zvláštní režijní koncepce, díky níž to celé leží v širokém prostoru mezi dokumentem a karikaturou. Tahle civilně vypadající hořká komedie naštěstí dost vyčuhuje mezi těmi všemi stále podobnějšími českými filmy. Jen tak dál, a větší kapky! (19.06.2011)

Rudolfova se svou celovecerni prvotinou ukazala, ze je celkem schopna reziserka, ve filmu ukazala nekolik dobrych napadu. Potesi i neokoukani herci, i kdyz zde si nejsem jisty, zda za to nemuze spise nezname jmeno reziserky. Film pojednava o lidech meho veku, kteri resi nebo neresi sve cetne problemy. Namet tedy neni nicim originalni, postavy nezajimave, dialogy mnohdy vyumelkovane. Nejvetsi minus vsak davam, ze me Zoufalci vedli k zoufale nude. Dalsi z nekonecne rady ceskych filmu, na ktere clovek rychle zapomene... (20.06.2011)

Ach tyhle sondy do života lůzrů, co nevědí co se sebou a se svým životem... Všechny jsou si tak strašně podobné a ani jeden není moc zajímavý... Zoufalci mají skvělý úvod a obstojně představí postavy, jenže potom se to celé rozbředne a žádná z postav se dlouhou dobu nehne z místa. A vzhledem k tomu, že mě ani jedna z postav nezaujala, dost jsem se nudil. Bohužel je to založené jen na těch postavách (proti tomu nic nemám, kdyby aspoň jedna byla zajímavá), tak jsem doufal, že se někam ve finále pohnou. No... Za 102 minut zhruba půl hodinu před koncem všichni odjedou na jeden statek, nejprve se baví, pak se to rozpustí a všichni jedou zpátky a půlka postav se vrátí na začátek a půlka se trošku posune a odjedou na další statek někam za Prahu. Závěr si z toho udělejte sami. Občas v tom je nějaká vtipná scéna, úvod (jak už jsem psal) vypadal dost slušně, ale víc to v sobě nemá. Kamera - ačkoli občas tvoří chytře zarámované obrazy - působí otravně, herecké výkony jsou slabé snad s výjimkou Simony Babčákové a Helgy Čočkové (kterou teda nemám moc rád, ale tady hrála slušně, byť řekla jen pět vět), postavy jsou dobře načrtnuté, ale nerozebírají se do hloubky (a přesně tohle Zoufalcům chybí nejvíc) a to ostatní už jsem rozebral. Celkově mi to vychází na 2*, ale už si asi dám od těchto českých chcípáckých filmů pokoj - všechny jsou na jedno brdo. I ti přeceňovaní Samotáři. 2* (11.10.2020)