Opustit Las Vegas

Jeden z mých nejoblíbenějších filmů. Cage v tomto filmu JE alkoholik tělem i duší, a Elisabeth Shue - až nesnesitelně krásná - si zde zahrála svou životní roli (a nikdy později se mi už v jiném filmu tolik nelíbila). Velká srdcovka, kterou bych mohl vidět stokrát, a nikdy by neomrzela. Na opuštěný ostrov bych prosil Natalii Portman a DVD s Leaving Las Vegas a budu zcela spokojen. UPDATE 23.2.2021 - Když jsem si ten film pustil po letech znovu, díval jsem se na něj asi trochu jinýma očima než dřív. Nejsem si třeba jistý, jestli má diváka odrazovat od alkoholu, nebo o to vlastně tvůrcům vůbec nešlo - nepřijde mi to jednoduše jako nějaká laciná agitka, která by omílala stokrát ohrané tvrzení, že pití je špatné, jako třeba Úsměvy smutných mužů - mám spíš tendenci Leaving Las Vegas vnímat jako příběh chlápka, který promarnil svůj život, a kdyby se místo chlastu rozhodl vystřelit si mozek z hlavy, vyšlo by to nastejno. Nechápal jsem také, co vlastně Sera vidí na Benovi - představa, že by si tak atraktivní žena něco začala s takovou alkoholickou troskou, která ji otevřeně přizná, že má v plánu se upít k smrti a která už ani není schopna mít s ní sex, mi prostě přijde nepochopitelná (byť jistou logiku v tom asi přece jen najít lze - Sera může mít coby prostitutka snížené sebevědomí a navíc se jí na Benovi může líbit prostě to, že ji nechce jen opíchat jako všichni ostatní). Vlastně mě přímočarost toho příběhu skoro fascinuje - jednoduchý děj celého filmu by se dal shrnout do jedné věty (neúspěšnému scenáristovi během jeho řízené alkoholické sebedestrukce vstoupí do života krásná prostitutka, ale jeho rozhodnutí vzít si život zvrátit už nedokáže), a tak mi zde skoro důležitější přijde vývoj obou postav (Benova děsivá cesta do záhuby, nahlížená očima Sery, která ho skutečně milovala a která vlastně celý film někomu vypráví - pravděpodobně svému psychologovi) a především pak celková delikátní atmosféra snímku, podpořená krásnou kamerou, světly nočního města a absolutně dokonalým jazzovým soundtrackem, kde zazní mj. výborný Sting. Svým způsobem je to asi dost depresivní film, ale osobně ho tak moc nevnímám, a jsem hlavně okouzlený jeho formální stránkou a feelingem nezávislosti. Pokud jde o samotného Bena, dnes už asi nemám tolik tendenci si to jeho upíjení se k smrti idealizovat jako za mladších let - dnes mám spíš nutkání říct, že v momentě, kdy poznal Seru, měl se na pití vysrat, ale to by pak byl úplně jiný film, kdyby končil happy endem. No co už, tak třeba za pár roků na to budu koukat zase jinak. (18.04.2011)

Prakticky jedinou chybku vidím v tom, že úvodní expozice není depresivní, jak by mohla být, a tak pokud by na konci náhodou někdo řekl, že ho to dostatečně nezasáhlo, nedalo by se na obranu filmu nijak protiargumentovat. Ono totiž i za sladkou romancí je třeba neustále vnímat depresivní podtext a ponuré vyznení celého filmu... Leaving Las Vegas však není jen studií absolutního ztroskotance rezignujícího na samotný život, je to také film o kontrastu. Kontrastu tvrdého pouličního života prostitutky a ochlasty s jemnou, nehmatatelnou romantikou. Režisérská práce je perfektní, protože tenhle film je hlavně o atmosféře a dojmu, taktéž použití hudby tomu patřičně pomohlo, ale ne tolik jako dva opravdu mimořádné herecké výkony v hlavních rolích. 9/10 (04.02.2009)

Absolutní spojení chlastu a sexu, tělo na tělo. Deprese a bezvýchodnost doslova sálá z každého okénka filmového materiálu, a to i v místech, která na první pohled vypadají humorně, třeba když Nick Cage veze v samoobsluze vozík plný lahví... A Elizabeth Shue taky nebyla špatná. PROČ JSEM OPILEC? JSI SI OPRAVDU JISTÁ, ŽE TO CHCEŠ VĚDĚT? (20.04.2003)

Tak toto bola herecká báseň. Asi najlepší Cageov výkon, čoby ochmelu a ťažkého melancholika. Krásna sonda do duše človeka, ktorého všetky životné ciele sú ohraničené iba na jedno - smrť. Nie všetko sa dá v živote prekonať, na niečo môže byť už neskoro.... Rozhodne ide o silný, podmanivý príbeh, ktorý z mysle len tak ľahko nevyprchá. 85/100 (16.01.2015)

Po Štamgastovi s Mickeym Rourkem druhý film, u kterého doporučuji mít po ruce lahev whisky (případně whiskey). U takovýho filmu se chlastat musí! Nicolas Cage je sice ztroskotanec, ale jistě v divákovi způsobí jen příjemné pocity. Bohém, co nemá nouzi o prachy ani o žízeň. Dilema, zda je lepší whisky nebo nadržená ženská je zde vyřešeno. Nejlepší je chlast požívanej přímo z ženskýho těla! Jen dodávám, že je k filmu taky výtečná hudba. Slabších, ale přece jen 5*. (31.08.2010)