Jedna kočka za druhou
Režie:
František FilipKamera:
Antonín HolubHudba:
Jiří SvobodaHrají:
Jiřina Bohdalová, Josef Somr, Petr Nárožný, Jiřina Jirásková, Václav Postránecký, Simona Postlerová, Václav Vydra nejml., Valérie ZawadskáObsahy(1)
Komedie režiséra Františka Filipa Jedna kočka za druhou je postavena na dominujícím hereckém výkonu Jiřiny Bohdalové. Po pět let se v Divadle na Vinohradech hrála hra Jiřího Hubače "Dům na nebesích", jež je předlohou tohoto filmového zpracování. Vděční divadelní diváci se rádi a hojně chodili dívat na představení s oblíbenou herečkou, pro niž byla role svérázné prodavačky Kláry přímo napsaná. Jakoby se rovnou počítalo s tím, že vyzrálé umění a osobní šarm hlavní představitelky dokáží překlenout slabiny nepříliš originální zápletky. Při realizaci divadelní inscenace se to skutečně podařilo a i představitelé ostatních rolí si dokázali vybudovat prostor pro vytvoření životných postav. Tvůrci filmové verze tedy dobře věděli, oč jde. V rekordně krátkém čase – sedmnácti natáčecích dnech – a s nízkým rozpočtem se pokusili vrátit k tradici české komedie, založené především na dobrých hereckých výkonech a filmařském řemesle. Režisér František Filip se zhostil svého úkolu s citem pro míru a vkus. Vyvaroval se násilných aktualizací textu, ponechal příběhu jeho komorní ráz i stylizaci dialogů, zdůraznil civilnost prostředí i uměřenost komediální nadsázky. (Česká televize)
(více)Recenze (65)
V hlavní roli Dejvická nádražka , takovej bufáč , kdyby tam byl , to by každý asi s radostí bral . Jinak pan režisér Filip opět parádně, nepematuju se , že bych od něj viděl něco , co by mě vyloženě zklamalo. ()
Proti divadelní inscenaci, která byla v TV uvedena, je to velmi slabé. ()
Nevím,ale herecký výkon pi.Bohdalové a Pi Jiraskové je na Ceskeho lva ja dělaný.Pro mě dokonaký film100%. ()
Nemůžu dost dobře komentovat, když se tolik nabízí srovnání s divadlením počinem, Dům na nebesích. Ten byl skvělý, tohle se mi zdálo dosti slabé.. jediné výrazné plus byla paní Jirásková, která byla přesvědčivější než paní Vostrčilová na divadle. A paní Bohdalová si samozřejmě držela svůj standart :) ()
Technicky je adaptace div.hry na film téměř dokonalá, pokud režisér nechtěl natočit vlastní verzi ve stylu na motivy div.hry, tak to asi nešlo udělat lépe, i za cenu, že divadelnost je cítit z každého záběru. Režisér je tradičně citlivý, herci mají prostor k hraní a využívají ho uměřeně. Ale asi mám problém s Hubačovými tématy a trochu i se stylem, jakým předvádí charaktery postav, Já se s takovými lidmi nesetkal, asi se jim instinktivně vyhýbám. Lidi, kteří mají dlouhé a razantní projevy, značící jasný postoj, a následně (a někdy i vzápětí) udělají akci k tomu postoji opačnou, bez mrknutí oka, mne deptají a děsí. Vím, že změna má vnitřní logiku, vím, že ten opačný vnější projev je způsob vyrovnávání se se stresem, ale mně ti příliš připomíná Orwellovský "doublethink" a ten do mého světa napatří. Dokážu ocenit, že herečka takovou rozpolcenost úžasně předvede, ale podruhé bych už Kláru nedokázal vydržet. ()