Utopím si ho sám

Snad jen u nás mohl vzniknout film o dvou dědcích, co si po večerech vypráví nemravné historky, jeden z nich je blbej jak troky, druhej vychcanej jak mraky a konec mě zvedl mandle heverem... toto je slabší Svěrákův pisatelský koutek, kam vtěsnal elegantní nudu skloubenou se starosvětskou nostalgií nad emhádéčkem, svůj lehce úsměvný humor a pořádnou dávku toxicky jedovatých rozhovorů. Kdyby party obou rentiérů nehráli Brodský/Kopecký, tak by nestačili ani dva Svěráci k udržení mé pozornosti. Navíc Uhlíř tu částečně vykrádá S čerty nejsou žerty (jeden motiv je skoro úplně opsaný). Celkově sečteno a podtrženo: ačkoli pro mě Svěrákův humor a styl představuje vrchol kvalitní čssr zábavy, tento film je ryzí průměr, spíše než "úsměvná komedie" se mi sem hodí "hořká tragédie". (04.04.2011)

Nádhernej příběh se skvělými herci a vynikajícím scénářem. Trošku mi přišlo, že Bróďa byl nějakej přitroublej, když mu Bohdalka odkrývala Mildovo minulost, ale nevadí. Konec byl vpravdě dojemnej a já cítil zadostiučinění, že Stellinka ostrouhá. Tak trošku jsem se při tom filmu tetelil blahem, protože mám stále podezření, že chlap by měl být sám sebou a užívat si života místo toho, aby se deformovat pod útlakem ženy. (11.09.2012)

Oslava mužského priateľstva napriek všetkému, a vlastne priateľstva ako takého. Alebo sa na film dá pozerať aj ako na výstrahu pred dôverčivosťou seniorov, o ktorej počúvame v správach stále veľmi často. Konflikt medzi usporiadaným životom podľa susedy Uriášovej a veselým životom po hospodách podľa kamaráta Chouňa vystihol Zdeněk Svěrák výborne a pri filme určite nemôžem ísť pod štyri hviezdy. A nie je to kvôli hereckým hviezdam ani režisérskemu menu, jednoducho ten príbeh a hlavne jeho záver má v sebe tú silu. –––– To je lahůdka, když si může člověk sám bez cizí pomoci bafnout. –––– Pane vrchní, já vám řeknu, tohle není žádná hospoda, to jsou Lurdy! (03.03.2018)

Tolik skvělých lidí okolo...a taková nuda. 1) Příběh napsal 53letý Zdeněk Svěrák. Režíroval 59letý František Filip. Hudba je od 44letého Jaroslava Uhlíře. Hrají tu 69letý Vlastimil Brodský, 67letý Miloš Kopecký, 67letá Stella Zázvorková (sousedka), 58letá Jiřina Bohdalová (šlapka se ctí v těle) a další skvělí herci. Jak se mohlo stát, že film je tak nudný?_____ 2) Možná 50minutová verze by byla zajímavější._____ 3) Pobavil mě typicky svěrákovský vtípek. Při jednání na Veřejné bezpečnosti ukáže bývalý tramvaják (Brodský) výstřižek z novin, kde se o něm píše, jak jako člen strany (!) vrátil nalezené peníze. Příslušník VB zvedne obočí: Člen strany?, zacituje s lehkým tehdy ovšem velmi čitelným náznakem. Na to poctivý tramvaják odpoví: To je Svobodné slovo. Příslušník pokývne hlavou a výslech pokračuje._____ Pro dnešního diváka je asi třeba doplnit, že Svobodné slovo byl deník, který patřil Československé straně socialistické (vedle komunistů jedné ze čtyř povolených politických stran za socialismu) a zmínka o členovi strany tedy znamenala stranu socialistickou. Inu, už se psal rok 1989... (12.04.2021)

To, že tam je pár úsměvných scén, ještě ani zdaleka neznamená, že to je komedie (a taky že není). Popravdě jsem se velmi divil tomu, že autorem je Zdeněk Svěrák, kterého jsem měl až doteď zaškatulkovaného jako téměř ryze komediálního autora. Neuvěřitelný herecký koncert obou protagonistů ukazuje jedno neobvyklé přátelství dvou stárnoucích mužů s odzbrojující přesvědčivostí. Brodského gesto lásky a dobroty vůči kamarádovi, který jej zradil, představuje jeden z vůbec nejsilnějších a nejdojemnějších okamžiků, který jsem kdy ve filmu viděl. (10.11.2012)