Režie:
Andrea SedláčkováScénář:
Andrea SedláčkováKamera:
Miro GáborHrají:
Ivana Chýlková, Monika Hilmerová, Karel Roden, Vladimír Škultéty, Veronika Jeníková, Ján Kroner ml., Bohumil Klepl, Daniela Kolářová, Ján Sedal (více)Obsahy(1)
Pro lásku většinou obětujeme více, než jsme původně chtěli… Film A. Sedláčkové je vzdáleně inspirovaný skutečnými událostmi, historii vztahu dvou nevlastních sourozenců a jejich marného boje proti vzájemné osudové lásce. Jako dospívající děti je na život a na smrt spojilo tajemství smrti otce, na které měli oba svůj díl viny. Z obyčejně lidské, hluboké a pochopitelné sourozenecké lásky se pak roztočí spirála citů až k psychické závislosti, proměněné ve stravující chorobný vztah. Tento vztah je „prokletý“ a nedovoluje jim žít ani spolu, ani bez sebe a zákonitě vrcholí záhubou obou. Hlavní postavy Jany a Miroslava napsala autorka pro I. Chýlkovou a K. Rodena. Jejich o dvacet let mladší představitele pak nalezla režisérka v M. Hilmerové a V. Škultétym. Snímek byl natáčen v Jaroměři a v Poličce, rodišti Bohuslava Martinů, jehož hudba ve filmu hraje velkou úlohu. (Česká televize)
(více)Recenze (90)
Zajímavý a hutný námět, který ale sráží trochu do kolen nevyrovnané herecké výkony. Zatímco Roden je vynikající, tak hlavní ženské představitelky jdou jen po lajně průměru a to, co tam předváděl Škultéty, to byla tragédie - kdykoliv se objevil, šel film o hodně procentních bodů dolů. Ale Roden a nikdo jiný to zase dokázal vytáhnout nahoru. Škoda, chtělo to lépe obsadit a dát ve scénáři lepší příležitost těm dobrým herečkám. ()
Drama o vztazích vychází z nápaditého scénáře Andrey Sedláčkové. Prolínání časových rovin (Škultéty-Hilmerová/Roden-Chýlková) mě jako diváka udržuje v pozornosti. Filozofování o životě je navíc proloženo působivými obrazy (žlutavé pole, pohled z věže) i nosným motivem hudby. Herecky výborný výběr hlavních představitelů - pohled Moniky Hilmerové je dost podobný pohledu Ivany Chýlkové. Navíc skvělý výkon podává Veroniky Jeníkové. ()
Dominantní jsou především herecké výkony, v případě Miroslava výtečný Karel Roden (Václav Škultéty mi přišel dost nevýrazný), zatímco u Jany byly výborné jak Ivana Chýlková, tak Monika Hilmerová (mladší verze byla možná ještě lepší, v každém případě velmi blízká podoba obou hereček byla velikým plusem). Příběh nebyl vyloženě špatný, možná trochu absurdní, ale přesto docela dobře uvěřitelný (tedy ta dospělost, mládí trochu skřípalo). Překvapil mě občasný výskyt humoru, který bych v takovém filmu nečekal ("Jé, vy máte ránu."). A nevyhnutelný konec byl asi tím nejlepším možným. Přesto všechno, od dramatu, navíc s takovým nosným tématem, bych čekal mnohem více emocí, silných scén, tento snímek mi přišel poněkud odtažitý, proto hodnotím pouze lepším průměrem. ()
Andrea Sedláčková pojala svůj první film se sebevědomou jistotou a natočila komorní příběh o jednom sourozeneckém vztahu. Zdatně jí při tom pomohlo herecké obsazení ve kterém nad všechny vyčnívá především Monika Hilmerová a Karel Roden. Naopak za nepříliš štˇastné, ale funkční a do příběhu zapadající, považuji použití klasické hudby Bohuslava Martinů a také jsem měl občas pocit, že mě mnohem více zajímají osudy úplně jiných lidí, než hlavní dvojice. I přesto se jedná o velmi dobrý film. ()
Těch nedokonalostí ve scénáři je tam spousta, herecké výkony jsou dost nevyrovnané, ale mě to moc nevadí, mě se ten film líbil, první půlku táhne Hilmerová, hlavně díky ní je její postava mnohem zajímavější, ve druhé na sebe jednoznačně pozornost strhává skvělý Karel Roden. Ivana Chýlková hraje pouze svou standardní mrchu, ale pořád je ještě její výkon slušný, horší je to s Vladimírem Škultétym, který hraje velice slabě a Bob Klepl s parukou v roli svůdníka, to byl snad špatný vtip. Ale kvůli Hilmerové s Rodenem tento film určitě stojí za shlédnutí. ()
Reklama