Dítě Bridget Jonesové

Škoda prvních dvou dílů, protože ani dohromady nepobaví tak jako tenhle. Inteligentní, vyspělý, nenásilně humorný. Maguire servíruje film, ve kterém hlavní hrdinka časem uzrála, zanechala infantilních gagů a trapných vtipů, stejně tak hořekování nad tím, jak je vlastně strašně stará a tlustá, single atd. Začala řesit životní milníky, které jsou důležité. Pánské herecké duo je trefa do černého a tvoří rovnocený protipól tradičně vynikající Renée. Jejich hašteření a zajímavě nastavené charaktery jsou přesně to ozvláštnění, které tahle série potřebovala. A ten odstup let jenom prospěl. Na pokračování to už není, není kam jít dál, ale jako důstojné zakončení jedné filmové komedy trilogie super. (24.09.2016)

Když mně má drahá polovička řekla, že by šla se mnou ráda do kina a že by to měl být tento film, vybavila se mi jedna reklama na nejmenovaný vůz tovární značky jež má ve znaku modrý ovál a jejímž sloganem je - zasloužím si ho? Hrdina reklamy totiž sedí v kině plném plačících žen se svojí přítelkyní, ta mu pláče na rameno a on jediný neplačící vážně pokyvuje hlavou a odpovídá si - zasloužím! Tak takhle jsem se viděl. První Bridget jsem skoro neviděl, resp. jen v krátkých pasážích když běžela v TV a nebyl to šálek mého earl greye. Nicméně tento film po rozpačitém rozjezdu kdy jsem si - zasloužím - řekl hned v páté minutě, začal sem tam i obsahovat vtipné a humorné situace a já si posléze všiml, že se kupodivu celkem dobře bavím. Hlavní zápletku tvoří trojice Zellweger, Dempsey a Firth. Hlavně ta mužská část byla dobře zvolena protože sympatický otevřený a žoviální Amík Dempsey je skvělým protipólem aristokratickému a britsky správně strnulému Firthovi. Humor v Bridget osciluje velmi zvláštně od vyložených trapností po skutečně dobré seky. Samozřejmě dojde i na dojemné momenty a vážnější chvilky. Překvapilo mne, že právě ty se mi z filmu líbily nejvíce, snad proto, že byly nejblíže životní realitě. O těhotenství a porodu už bylo natočeno nespočet komedií a toto velmi zvláštní období tak silné na emoce nejen pro pár čekající miminko, ale i pro nejbližší okolí je velmi vděčným námětem. Ačkoliv jsme již viděli na toto téma mnohé, v tomhle filmu se mi to podání zmatků před porodem a při samotném porodu opravdu líbilo a po dlouhé době jsem se u komedie zase celkem zasmál, což u současných komedií nezažívám často. Pokud tedy vaše drahá polovička projeví zájem aby jste ji doprovodili do kina, učiňte tak bez obav, protože film vpohodě přežijete. A navíc si si HO - zasloužíte! :-) . Dávám za tři vlasy na DNA testy. * * * (30.10.2016)

„Měníš katastrofy ve vítězství.“ Převážně úspěšný pokus natočit vkusnou romantickou komedii pro dospělé diváky, která dá zapomenout na otřesný druhý díl a zároveň vzpomenout na to nejlepší z žánrově sblížené produkce Working Title. Tvůrci se ovšem až příliš snaží naplnit velká očekávání, což se projevuje přemrštěnou stopáží (a z ní plynoucích potíží s tempem) a hraním na jistotu (např. efektní, ale ne moc efektivní zpomalené záběry nebo samoúčelné zapojování chytlavých popových písniček). Sledujeme v zásadě třetí variaci téhož příběhového vzorce, jehož naplňování je navzdory přidání nové neznámé (nenarozené dítě) od začátku do konce velmi předvídatelné. Film ovšem dokáže překvapit alespoň drobnostmi jako je vcelku věrohodné chování všech hlavních postav (Bridget konečně jedná v souladu se svým věkem), schopných reflektovat své idiotské chování (Jackova omluva za to, že lhal Markovi). Neporozumění dnešnímu světu internetových seznamek, fotografií koček připomínajících Hitlera, hipsterů a Pussy Riot sice není tak markantní jako ve filmech Marie Poledňákové, ale stejně je místy bolestivě znát, že tvůrci uvízli v jiné době a marně se snaží dohnat vlak. Nejlépe fungují časoprostorově univerzální vtipy na téma „muži vs. ženy“, z nichž si pro sebe většinu ukradla spolu-scenáristka Emma Thompson (skvělá hláška s porodem a hořící hospodou), na kterou si vzpomenete i pár dnů po projekci. Na nic moc dalšího zřejmě ne. 70% (16.09.2016)

"Chlapa nezaujmeš krásou, sexem nebo láskou, ale především schopností plácnout s sebou do bláta." S tímto ženským pohledem na svět zcela nesouhlasím, ale v tom plácání zůstala Bridget světovou jedničkou. Taky se evidentně chová nesystémově, ale to není důležité. To opravdu důležité je, že mne tento snímek donutil zamyslet se nad tím, zda je možné dostat z gauče rakovinu, zda může mrazák způsobit alzheimera, po jak dlouhé době praskne delfíní kondom a zda se dá porod přirovnat k požáru oblíbené hospody. A po této dvouhodinovce filozofie bych Vám rád představil pana Ariyaratna Sithamparanathana, se nímž a Dr. Rawlingsovou si při porodu hodlám zazpívat ruskou punkovou píseň s romantickým názvem Menstruace, kastrace, osvobození. (07.04.2017)

Pro člověka, co příliš nevyhledává romantické komedie, je to překvapení jako hrom. Bavil jsem se po celou dobu, příběh je ucházející a některé momenty byly opravdu velmi zábavné. Kdyby u toho ženské v kině nevzdychaly a netlemily se až přespříliš, byl by zážitek z filmu možná ještě větší. 80% (26.11.2016)