Melancholie

"Mám-li hodnotit film jako celek, nebudu zastírat, že mne Melancholia uchvátila. Jak snovými obrazy, tak stylově roztřesenou kamerou ve scénách ze svatební slavnosti; jak výtečně zvolenou strhující hudbou od samotného Richarda Wagnera, tak procítěnými výkony všech hereckých protagonistů. A jak…" více

"Zatímco ve většině katastrofických filmů se lidstvo semkne a projeví se všeobecná solidarita a obnovuje dost často také víra v Boha, zde jakákoli sounáležitost chybí. Možnost srážky se neustále zpochybňuje, nikdy se nemluví o Bohu a nikdo v něj náhle nezačne věřit, nikdo nerozvíjí slovní…" více

"Jak bývá u Triera časté, nový film navazuje na dílo předchozí a rozvíjí jej. Pokud jde o tradiční vztah mezi "zlou" přírodou a "zlými" lidmi a o postavení "vědoucího" (jímž se v tomto vyprávění snaží být většina hlavních postav), navazuje tak Melancholia hlavně na Antikrista." více

"A někde na záchodě se scénářem Nymfomanky (nebo jak se má jeho nový projekt jmenovat) místo na terase s vínem a Beethovenovu symfonií bude v klidu a s ironickým úsměvem, bavícím se na účet všech, kteří berou jeho prohlášení smrtelně vážně, čekat na konec světa." více

"Melancholia, stejně jako většina Trierových snímků, není určena pro širší publikum a podobně jako třeba u již tolikrát zmiňovaného Antikrista si pro lepší pochopení a vychutnání zaslouží minimálně dvě shlédnutí. Osobně jsem dostal do určité míry to co jsem očekával a jsem tudíž nadmíru spokojen.…" více

"Jediné, co můžete očekávat od filmu Larse von Triera, je fakt, že nemůžete očekávat vůbec nic, protože vaše očekávání budou kategoricky zcela mimo. Taková je i Melancholia." více

"Film má neoddiskutovatelně působivou atmosféru (jenom z té ruční kamery mě místy docela bolela hlava, rozhodně si nesedejte blízko k plátnu). Herci jsou neoddiskutovatelně skvělí (kromě zmíněných např. také John Hurt, Charlotte Ramplingová nebo Udo Kier jako další členové rodiny). Scéna, kdy pár…" více

"Oproti mnoha katastrofickým snímků zde chybí hrdina, pocit sounáležitosti a hlavně víra, že je někde něco dalšího. Něco, kam se po smrti uchýlí naše duše. Tělesná schránka bude sežehnuta pekelným ohněm, ale naše duše přežije. Zde je zkáza a poslední chvíle na Zemi viděna pouze skrze pár postav. A…" více

"Centrálnou pre film je teda téma „depresie“. Melanchóliu možno chápať ako obraz absolútnej rezignácie, metaforu mániodepresívneho stavu, ale aj vysporiadania sa s depresiou. Izolácia niekoľkých ľudí, zdanlivo neexistujúci vonkajší svet a neodvratnosť osudu sú všetko obrazy, ktoré danú tému…" více

"S odstupom času súhlasím s režisérom, že Melanchólia nie je film o konci sveta, ale o stave duše. Melanchólia je metaforou varujúcou pred upadnutím do melanchólie, čiže chorobného stavu ducha, lebo to môže mať katastrofálne následky, čo tvorca demonštruje na príbehu konca sveta. Zároveň varuje, že…" více

"Každý divák si bude muset nakonec ujasnit sám, čím je pro něj Melancholia především. Já ji beru jako svérázný (a audiovizuálně úchvatný) pohled na vztah dvou sester, komplikovaný duševní chorobou. A příště bych si už přál zase i nějaké ty silné emoce, Larsi." více

"Příběhy samotné nehrají u von Triera nikdy hlavní roli. Mnohem důležitější je právě styl, jímž vypráví. Snad nejslavnějším jeho výtvorem je slavné Dogma 95, dále divadelní film a v poslední době vytříbeně komponované obrazy připomínající plátna slavných malířů. To vše von Trier používá i v…" více

"Sledování filmu je mnohem méně náročné, než tomu bylo u Antikrista. Nejde ani tak o nepřítomnost násilných scén, jako spíše o všemožné odkazy, symboly a možnosti výkladu, kterých je v Antikristovi povícero. Je však pravdou, že velkou část stopáže snímek tančí na velice tenkém ledě oddělujícím…" více

"Jestli je v něčem Trier skutečným mistrem, pak je to právě intenzita prožitku – frontální útok na divákovi emoce. Pomalý a hypnotizující rytmus Melancholie směřuje do nejhlubších sfér duše a dotýká se spíš podvědomých vrstev než rozumu. Trier jako zručný konstruktér své filmy komponuje jako přesně…" více

"Trier překvapil. Nikoli formálně, na to Melancholia příliš připomíná Antikrista. Překvapil tím, že neprovokuje (což mě, Trierova fanouška, trošku provokovalo) a že nepůsobí tak přímo na lidské emoce. Zato opět nabízí perfektně zvládnutý a v mnohém jedinečný filmový zážitek, ke kterému ale tentokrát…" více

"Existenční chvění o základ veškerého bytí s troubením Wagnerových lesních rohů. Melancholia rozhodně nemá za cíl zanechat diváka chladného a netečného, pokud se na vás existenční chvění nepřenese v důsledku narušené psychiky hlavních postav, jistě dopad dovrší zvuková stopa." více

"Dánský provokatér pokračuje v revizi žánrového filmu. Po hororovém Antikristovi zničí veškeré představy o tom, jak má vypadat katastrofický film." více

"Trier přichází v době armageddonů, dnů poté a všelijakých konců světa s něčím, co lze skutečně nazvat apokalypsou. Prozření a interpretace tohoto prozření. Pokus o záchranu ve chvíli, kdy již nelze utéci a není ani možné vrátit se zpět." více