Nepolepšiteľný
Režie:
Jiří SvobodaScénář:
Václav HolanecKamera:
Ivo PopekHudba:
Tatiana MikováHrají:
Jaromír Hanzlík, Eliška Zbranková, Milan Kňažko, Markéta Hrubešová, Veronika Jeníková, Igor Bareš, Tomáš Töpfer, Matěj Hádek, Anna Cónová, Diana Mórová, Jan Vondráček, Jan Hrušínský, Bára Fišerová (více)Obsahy(1)
Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy balí kdekdo kufry k odjezdu z republiky. Právě odvolaný primář Martin Ivánek (Jaromír Hanzlík) má navíc platný pas a výjezdní doložku do Velké Británie. Je rozhodnut. Jenže! Na krku má složitý medicínský případ, který přeroste v osobní závazek.
Dívka na prahu dospívání (Tereza) se pokusí o sebevraždu. Lékař (Martin Ivánek) objeví neklamné známky násilí a zneužívání. Aby vymanil děvče z rodinného prostředí a z léčby na psychiatrii, odveze ho -bez souhlasu nadřízených- ke konzultaci na plastickou chirurgii. Nové zážitky během cesty i lékařovo přátelské chování způsobí, že se k němu Tereza postupně přimkne.
Je rok po srpnových událostech. Martin Ivánek byl před nedávnem sesazen z funkce primáře, jeho působení v okresní nemocnici je nejisté. V průběhu dění se dovídáme, že za války byl lékařem u pozemních sil RAF v Británii a že se tam rovněž oženil. Jeho (dnes už bývalá) manželka žije za hranicemi a jemu se přesto podařilo získat výjezdní doložku. Z několika narážek pochopíme, že oficiální místa by přivítala, kdyby vycestoval a už se domů nevracel. Profesní diskriminace, které je lékař vystaven, této úvaze také napomáhá.
Soukromý život hlavního hrdiny ovšem není tak docela prázdný. Jakkoliv se odmítá vázat ve vážném vztahu, přece jen se krátkou výsečí jeho života, již jsme během filmového děje svědky, mihne několik blízkých bytostí, které by nerad opouštěl. Svou roli sehrává také konfliktní vztah s bratrem, ve kterém zůstává řada otevřených otázek.
Snaha dívky Terezy uniknout z těžkých poměrů je sice motivována něčím jiným, ale shodou okolností se prolne s Martinovým osudem, v němž se úvahy o útěku ozývají stále intenzivněji. Jsou ovšem řešení, která nečekáme a která mohou být definitivní... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (46)
Příběh pana doktora je v oné vypjaté době celkem zajímavý. Ne s každým jeho činem lze ovšem souhlasit, či uvěřit tvůrcům, že by se tak člověk zachoval. Nejvíce ale ubral na dojmu z filmu jeho závěr, který je dle mého názoru až zbytečně moc emotivní. Jinak slušné obsazené a slušně zahrané televizní dílko, kdy mě mile překvapili kromě Hrubešové i přes své malé role výborní Hrušínský nebo Töpfer. ()
TV/// Obsazení 9/10 Děj 9/10 Hudba 8/10 Prostředí 7/10/// +po dlouhé době opět skvělí Jaromír Hanzlík v hlavní roli, překvapí Eliška Zbranková, potěší Zdenka Procházková (proč zde není uvedená?), zaujme tísnivý příběh, doplněný melancholickou a přitom hezkou hudbou, dobově dobře udělané (rok 1969) -tenhle film je potřeba pořádně vydýchat, je opravdu hodně melancholický a tíživý/// Možná že jsem s hodnocením příliš vysoko, ale jak mám hodnotit když mě film úplně pohltil a na konci mě vyflusl úplně zničeného. Přál jsem hrdinovy šťastný konec, ale věděl jsem že to šťastně nedopadne. Pro diváka je to však překvapivá podívaná./// Celkem 85%/// ()
Docela přijemný film, který kazí hlavně nepovedený konec. To, jak celý příběh skončí, je od začátku víceméně jasné, divák jen čeká, jak se toho ujmou filmaři. No, tentokrát se moc nevytáhli a to i přesto, že Svoboda je kvalitní režisér. Konec je násilný, neuvěřil jsem tomu ani vteřinu. Škoda, mělo to našlápnuto na víc. ()
Takhle primitivní příběh by snad neobstál ani v roce 1990. 1) Především je to všechno nudné, unylými hereckými výkony počínaje a hlupočkým scénářem konče. 2) Scéna se sovětskými vojáky je naprosto nevěrohodná. 3) Pointa ve stylu deus ex machina je neústrojná, nadbytečná a stejně trapná, jako celé dílo. ()
"Já jsem si hrál na Pána Boha a teď nevím, jak říct, že Pán Bůh nejsem," říká hlavní hrdina Martin Ivánek při náhodném sexu s recepční Janou. Tvůrci komorního dramatu, které staví svou působivost na hereckých výkonech, na účinných lyrických záběrech, jímavé hudbě Tatiny Mikové a 2/3 času i na dialozích, které jsou věrohodně zasazeny do doby i prostředí, se bohužel neubránili závěrečnému scénáristickému kotrmelci. Takže na první pohled krasohledná podívaná se tříští a nezachrání ji ani symboly kaleidoskopu nebo zrcadlového sálu. Za zmínku stojí „zkaženost hlavního hrdiny literaturou“. Škoda, že tvůrci scénáře Václav Holanec a Jiří Svoboda zkazili závěr… ()
Reklama