• Matty
    ***

    Dobré... dokud nezačnete přemýšlet, jaké filmy vznikaly ve stejné době za mnohem menší peníze jinde ve světě (např.: ve Francii Utrpení Panny orleánské, v Sovětském svazu Muž s kinoaparátem, v Německu Bílé peklo). Okolnosti vzniku jsou v tomto případě zajímavější než film samotný. 65%(31.10.2010)

  • LiVentura
    ****

    Pěkné kostýmové němé zpracování. Sdělné pro jistou cílovou skupinu, tedy v dnešní době.(28.9.2010)

  • Fingon
    ***

    Upřímně? Nenávidím němé filmy bez hudby. CSFilm, potažmo NFA nejspíš někam zašantročila hudbu, o které se píše v úvodních titulcích... a snímek samotný mi přišel dost nudný.(31.10.2009)

  • 666teen
    ***

    Celkem chápu dobové nadšení provázející vznik filmu. Holt to svatováclavské milénium se nějak oslavit musí, nejlépe nějakým monstrprojektem, což je v případě výročí z roku 1929 tenhle náš (poslední) němý film. Nově zrekonstruovaná hudba je v pořádku, ale ruku na srdce, tohle je němá truchlohra. Nebo truchlá němohra.(29.9.2010)

  • Marthos
    *****

    V jubilejním roce svatováclavských oslav, připomínajících tisící výročí smrti českého knížete, byla založena z podnětu katolických kruhů nová výrobna Milleniumfilm, která získala pro natočení filmu značnou finanční podporu státu. Jednou z podmínek ovšem bylo, aby postava knížete Václava byla vykreslena v duchu tehdy oficiálního výkladu svatováclavské legendy (na stejném principu měl ostatně fungovat i připravovaný protektorátní remake, vykládaný z ryze nacistického hlediska). Námět Jana S. Kolára a Josefa Munclingera byl odměněn první cenou v soutěži, vypsané pod patronací České akademie věd a umění. Dr. Jan S. Kolár, který film režíroval, natočil v podstatě první megalomansky koncipovaný velkofilm, výpravný historický obraz, který byl do té doby vůbec nejnákladnějším vyrobeným snímkem. Na strahovské pláni byly postaveny rozsáhlé exteriérové stavby obou knížecích hradů, zalidněné tisícihlavým komparsem. Vše bylo připravováno s nejvyšší péčí a do nejmenších detailů. Ve spolupráci s historickými odborníky a výtvarníky proběhly rekonstrukce všech hradních objektů a prostor. Na filmu se také podíleli čtyři nejlepší kameramani Otto Heller, Jan Stallich, Václav Vích a Karel Kopřiva. V premiéře byl film promítán za doprovodu původní hudby dr. Jaroslava Křičky a Oskara Nedbala, která byla hrána čtyřicetičlenným orchestrem za doprovodu dirigenta Jana Elsnici. Do hlavních rolí byly obsazeni špičkoví herci. Titulní roli vytvořil strhující Zdeněk Štěpánek, zákeřného bratra Boleslava si zahrál Jan W. Speerger, Ludmilu ruská herečka Vera Baranovskaja. Vše nasvědčovalo tomu, že tato "historická epopej o prologu a devíti dílech" bude důstojným a monstrózním zakončením oslav. Tehdy ale do Československa vrthl nový fenomén - zvukový film - a ten odsunul slavnostní premiéru až na duben příštího roku. Výjimečná událost se rozplynula a Kolár pak do konce života už nikdy nesedl na režisérskou židli. I takové bývají konce velkolepých plánů. Je pouze na současnících, aby dnes plně docenili hodnoty této zrazené historie.(23.9.2009)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace