Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V pohanské době přijal kníže Bořivoj se ženou Ludmilou křest od věrozvěsta Metoděje. Jejich syn Vratislav se seznámil na lovu s temperamentní Drahomírou, kterou zanedlouho představil na hradě jako svou ženu. Po čase se jim narodil syn Václav. Po letech, když se Václav vrátil z Budče, kde byl vychováván, zamilovala se něho Skeřova dcera Radmila. Po náhlé Vratislavově smrti se Drahomíra ujala vlády a v touze po větší moci vyvolala válku s Radslavem, knížetem Zličanů. Začínající válku ukončil Václav tím, že vyzval Radslava na osobní souboj a v souboji vyhrál. Drahomíra se spikla se Skeřem proti Václavovi. Nejdříve odstranili zbožnou Ludmilu. Po její vraždě na Tetíně však Drahomíra musela opustit hrad. Skeř se proto v úkladech spojil s Václavovým bratrem Boleslavem. Po válce s Germány, která skončila nabídkou smíru, pozval Boleslav Václava na své sídlo k vysvěcení nové kaple. Tam za jitra bratra se svými kumpány zavraždil. Drahomíra prosila mrtvého Václava o odpuštění. Také Boleslav padl na kolena a uznal Václavovu velikost. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (38)

corpsy 

všechny recenze uživatele

Vo svojej dobe opulentný snímok, ktorý ale napriek tomu nepôsobí až tak majestátne, ako sa na prvý pohľad zdá. Vynaložené finančné prostriedky, akosi niesu vidieť ( teda neviem aká bola vtedy ekonomika, ale 6 mega korún na film z roku 1929, to bol podľa mňa majland ). Technicky teda málo zdatné dielo ( možno si mali tvorcovia zobrať príklad od svojich ruských ´´bratov´´, čo sa týka snímania a vedenia kamery a od tých západnejších zase v tvorbe kulís a trikov ), ktoré pôsobí skôr ako zákazka, než niečo čo by sa v prvom rade malo robiť zo srdca ( pričom námet samotný si to vyžadoval ). ()

Disk

všechny recenze uživatele

Velmi obtížné hodnocení. Na jedné straně na svou dobu velkorysá výprava, na straně příliš zkratkovité vyprávění. Spíš než film jako takový připomíná Svatý Václav ilustraci Kristiánovy legendu a dalších středověkých kronik. Scénář ještě černobílejší než by se na první pohled zdálo. Václav je klaďas největší a Boleslav samozřejmě zloduch. Ovšem ona černobílost je samozřejmě pochopitelná, však byl film natočen k tisícmu výročí tohoto světce. Velkým pozitivem je znovuobjevený hudební doprovod Oskara Nedbala a Jaroslava Křičky, který zrealizoval Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod vedením dirigenta Jana Kučery. Tudíž právě hudba usnadňuje sledování tohoto posledního němého filmu, který byl na svou dobu velmi drahý, a tak poprvé do filmového průmyslu producentsky vstoupil stát. Herecké výkony z dnešního pohledu úsměvné. Herci spíš než herecké výkony předvádějí teatrální gesta, ale je to pochopitelné, protože si museli vystačit bez hlasů a nějak se emoce vyjádřit musí. Zdeněk Štěpánek ovšem i tak je nezapomenutelný. ()

Reklama

wosho 

všechny recenze uživatele

Režisér Kolár si na svou hruď i reputaci vzal opravdu velkou zátěž, pokusem o natočení osudů patrona naší země. S přihlédnutím na poměry v jakém byl náš pozdní něný film, nechápu jak se mu to podařilo. Jistě mu velkou pomocí bylo zainteresování státu a AV ČSR. Stát dal potřebné peníze, AV zase rady, faka a informace. Ale co by tyto dva důležité elementy by zmohli, kdyby by Svatý Václav byl v nedostatečných rukách. Naštěstí Kolár to měl vše dokonale promyšlené. Celá struktůra scénaře je dobře vymyšlená, zbytečně se neodklání od hlavních postav (narozdíl od Batalionu) a nesází jen na Jiráskovitou mytologii-spor dvou bratří není tak černobílí. Výprava je opravdu velkolepá, i triková část filmů s modely je po technické stránce na tehdejší světové úrovni (v porovnání třeba s Husitskou trilogií). Navíc film je podpořen opravdovou hereckou špičkou. Zdeněk Štěpánek snad nikdy takovou velkou dramatickou roli ve filmu nedostal. Svatému Václavovi do dokonalosti mnohé chybí, v mnohých momentech opravdu zestárl (oproti již zminěném Batalionu), ipřesto se jedná o precizní dílo, které na svou dobu silně vybočovalo z tehdejší naší produkce a v mnoha směrech převyšovalo produkci vznikající příštích pár dekád. ()

KrajicHlad

všechny recenze uživatele

Film jako galerie dávných deskových obrazů. Němota navíc nahrává sledu jednotlivých znázornění. Mimika a gesta. Přepjatá, ale tlumočící… Odmažme si nevyléčitelnou fixaci na slova. Pryč se slovy. Dobro a zlo legend otvírá snáze to hladové v nás. A konec konců Boleslav se kaje. Průnik barvy. Nic není ztraceno. ()

Přemek 

všechny recenze uživatele

Impozantní český němý velkofilm, jediný skutečný velkofilm v dějinách naší kinematografie. Ačkoli byl mnohokrát vysmíván a haněn (nejdříve proto, že jej spolufinancoval stát, což se jistě muselo stát středem závisti ostatních filmařů; později pro svou ideu a náboženský námět), je to skutečně výborný film s neobyčejně moderním stylem vyprávění. - - Obnovená premiéra 28. 9. 2010, přenášená přímo na ČT2, nově zrekonstruovanou partituru Jaroslava Křičky a Oskara Nedbala přehrál SOČR za vedení Jana Kučery. - - V jedné z menších rolí prý vystoupil i Jindřich Plachta. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (22)

  • Pre bojové scény bolo zhotovených 2 300 štítov, 800 kopijí, 600 mečov a 100 železných heliem. Na stavby bolo použitých 170 ton sadry, 12 ton farieb a 50 nákladných aut rôznych tráv, rastlín a machov. (Raccoon.city)
  • Na historické stavby na strahovském stadionu - největší filmové stavby v Evropě v té době - bylo spotřebováno: 120 tisíc metrů juty, 35 vagónů dřeva, 6 tisíc kg hřebíků, 12 tisíc kg barev. Dále bylo zhotoveno 120 kostýmů sólistů a více než tisíc kostýmů pro komparz. Film byl rekonstruován Františkem Balšánem v r. 1971 pod přímým dohledem režiséra J. S. Kolára. První československý velkofilm natočený s přímou podporou státu a pod dozorem Akademie věd a Ministerstva školství a osvěty u příležitosti 1000. výročí smrti patrona české země. Původní hudbu zkomponovali Oskar Nedbal a Jaroslav Křička. Pracovní záběry jsou ve filmu "Jak se u nás kdysi filmovalo" (sestavil Bohumil Veselý v roce 1960). Pracovní záběry jsou ve filmu Jak se u nás kdysi filmovalo (sestavil Bohumil Veselý v roce 1960). Zdroj: Český hraný film 1898-1930, NFA 1995. (ČSFD)
  • Film bol dokončený a uvedený do kín až s veľkým oneskorením, kedy už svätováclavské milénium dávno "vyšumelo". Kiná v tej dobe už navyše plne ovládol zvukový film a nemý film s množstvom dlhých titulkov a pomaly plynúcim dejom tak mal len malú šancu zaujať širšie publikum. Tak sa ticho a nenávratne prepadol do histórie. Rovnako ako jeho možno nádejný režisér, ktorý už nikdy nedostal príležitosť točiť film. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama