Komentáře uživatelů k filmu (13)

  • sportovec
    **
    všechny komentáře uživatele

    Relativně slušné řemeslné zvládnutí scénáře a režie nemůže tlumit páchnoucí schematismus obsahu i vyústění. Tato filmová sorela, založená na nenávistném díle samozvaného právem zapomenutého komunistického literáta Turka Svatopluka, strádá nevěrohodností od prvních záběrů. I velmi kvalitní herci, kteří tu vystupují (Vášová, Valach, Kačírková, Sklenčka) se z diváckého pohledu ničím nedlišují od svých tehdy nastupujících kolegů (Matyáš, Baženovová, Němeček) či od seladonovitých kreací starší generace (Gustav Nezval). Nepřekvapí, byl-li film odsouzen již dobovou kritikou pro schematismus, nevhodný již tehdy - v roce Chruščovova projevu. Na druhou stranu je dobré zdůraznit a pochválit skutečnost, že se tento brak dostává do distribuce; těžko bychom totiž hledali lepší věcný argument pro potřebnost přibližování rychle zapomínané odvrácené tváře předlistopadového režimu.(14.8.2010)

  • Ony
    odpad!
    všechny komentáře uživatele

    Daly by se v tom objevovat skvělé věci, jako třeba odkaz na Klémovu univerzitu pod kandelábrem, ale mě už to nějak netěší.(19.2.2012)

  • NinadeL
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Bývalo by bylo trefnější ponechat původní pracovní název Bludná pouť. Ona avizovaná Nevěra (v druhém plánu více jako Zrada) v pokračování Botostroje je ve výsledném tvaru jen dílčí linií, která je společně s dalšími ukazateli hnacím motorem pro zkázu jednoho bezskrupulózního dělnického šéfa... Toho hraje seriózně a bez zaváhání Gustav Nezval. Proti němu stojí jako vždy dekadentní Marie Vášová, mondénní Irena Kačírková, všemi mastmi mazaný Eduard Dubský a v neposlední řadě Martin Růžek. Ten si v roli obojetného Viléma Andrla ostatně ukradl téměř celý film pro sebe a je doslova radostí sledovat jeho proměny, které se tak stávají nejlepší devízou celého projektu. Veškerý ostatní ensemble je pak bohužel tvořen samými nevýraznými osobnostmi, nikoli jako v Botostroji, kde je každá figurka vykreslena řádně v tučných konturách černobílého vidění předválečného světa. Zde jen tuším cosi o vnitřním světě Langovi manželky Evky, která v podání Evy Klenové jen postává vedle Nezvalova nevěrného manžela. Dále je škoda mluvit o všech těch Evách Klepáčových a Statoplucích Matyáších, kteří jsou vzorovými pracovníky závodu jako Stázka a Jenda, a mají proto všechny předpoklady pro květnatou mladou lásku, která je tu především pro utužení pracovní morálky. Čemuž ale poměrně účelně podráží nohy archivní Píseň o velké lásce v propůjčení Dagmar Pistorové... Při dalším srovnáním s Botostrojem je Nevěra filmem umírněnějším, poplatnějším problémům tehdejšího současného světa. Pravda, čekala bych optimističtější vyhlídky, protože slova Josky Horáka se vyplnila, ale chci-li měsíc po květnové revoluci zázraky, chtěla bych příliš mnoho. Ovšem jako divák v roce 1956 bych zřejmě došla k drobné frustraci, protože v té době bych jich měla plný nárok na plody práce druhé generace, která již neměla důvodu tápat a bloudit. Wallóova režie je opět zručná, nikoli oslňující, lépe je na tom Kaprova hudba, která měla několik možností cele zaujmout. Z nápadů kameramana Julia Vegrichta bych ocenila jen závěrečný odchod zdecimovaného šéfa.(5.6.2010)

  • Flego
    **
    všechny komentáře uživatele

    Celý príbeh sa dá vyložiť dvomi spôsobmi: jedným ako zlyhanie jednotlivca vo funkcii riaditeľa, druhým ako propagandistická show poplatná dobe vzniku. Pre mňa je príbeh príliš poznačený dobou a hoci sú v ňom určité náznaky objektivity, v konečnom dôsledku prehráva.(14.12.2011)

  • Spinosaurus
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Pozor! Tohle vůbec není špatný film. Idea je sice na dnešek úplně zcestná, ale to nic nemění na tom, že se jedná o dobré psychologické drama. Příběh je o tom, jak se původně poctivého komunisty, který se nechá zlákat temnou stranou síly, stane démonický ŠÉF, ne nepodobný tomu z Botostroje. Hlavními svůdníky je manželský pár Růžek + Kačírková, kteří hrají opravdu hodně dobře. Ze začátku mi film trochu připomínal Nástup, a proto jsem uvažoval o dvou hvězdičkách, ale i průměrný režisér Walló ze mě nakonec vytáhl tři, protože ze série propagandistických filmů 50. let je tenhle asi nejlepší.(5.8.2010)

  • Orlau32
    **
    všechny komentáře uživatele

    Ubohý námět a ještě ubožejší herecké výkony. 2*dávám jenom kvůli IRENĚ KAČÍRKOVÉ, kterou jsem osobně znala, protože byla z Ostravy a její rodiče a moji se přátelili. My dvě ne, protože když ona maturovala, tak mě bylo 11 let.(15.12.2011)

  • Marthos
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Stranický slouha a literární nýmand Svatopluk Turek (používající pofidérní pseudonym T. Svatopluk) se v časech socialistického panování dočkal dvou filmových adaptací svých románů z prostředí baťovského obuvního koncernu. Zatímco v Botostroji šlo o zcela jasně dešifrovatelnou zlověstnou karikaturu podnikatele Jana A. Bati, volné pokračování nazvané lakonicky Bez šéfa je zasazeno do období těsně pokvětnové euforie, kdy mělo konečně dojít k naplnění ideálů dělnického lidu. Ale nedošlo. Turek personifikoval ústřední problém postavou dělníka Langa (Gustav Nezval), který se po svém jmenování ředitelem stává lehce manipulovatelnou loutkou bývalých vládců firmy. Není schopen sám rozhodovat a nebezpečně podléhá falešným rádcům, nakonec ztrácí nejen ženu a funkci, ale i morální důstojnost a čest. Standardní rozdělení na černou a bílou barvu bohužel nabourává jinak zajímavě vystavěné téma čili tzv. kapitalistický svět je zobrazen coby prohnilý prospěchářský spolek nečestných a vraždy schopných jedinců, mezi něž patří jak bývalý ředitel Šorfa (Jaroslav Raušer), o němž v úvodu padne i zmínka s nelichotivou okupační minulostí, tak správce letiště Korvas (Eduard Dubský) a zejména úlisný tajemník Andrle a jeho žena Sylvie (Irena Kačírková). Celkový zhnusující obraz mají dotvářet rekvizity typu přepychově zařízený byt a opulentní vila, nákladný automobil, luxusní šaty nebo jazzová produkce na terase. Do této kategorie náleží i vypočítavá sekretářka Haniková (Marie Vášová), na níž je demonstrováno přesycení těmito vymoženostmi. Naproti tomu je prostředí tzv. proletariátu vykresleno v jednoznačně optimistických barvách, samý úsměv, vlídné slovo, ušlechtilé ideály a pracovní nadšení. Takový je dílenský mistr Pazdera (Bedřich Prokoš), který rozumí potřebám obyčejných dělníků a dovede poradit tam, kde je to nejvíce zapotřebí. Absurdně směšná a pateticky neživotná se jeví mladá dvojice úspěšného pilota (Svatopluk Matyáš) a pilné dělnice (Eva Klepáčová), která tu měla zastupovat povinný model budoucnosti socialismu - gottwaldovské mládeže. Z hereckých protagonistů bych vyzvedl skvělého Martina Růžka, jehož dvojí tvář naoko poslušného poskoka a úlisného hrabivce zcela nepochybně pozvedává jinak tezovitý scénář nad rámec běžné rutiny. Celkově bych Nevěru, která tu má symbolizovat nejen mimomanželský vztah titulního hrdiny, ale především odloučení od ideálů Komunistické strany, zařadil mezi klasické dobově poplatné produkty padesátých let, lpějících na předepsaných schématech a nikterak obohacujících divákovo myšlení.(5.6.2010)

  • Big Bear
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Údajné volné pokračování, či dokonce druhý díl Botostroje se u mne setkalo s mnohem lepším výsledkem než jsem po ,,jedničce'' očekával . Snímek je s Botostrojem shodný jen obuvnickým závodem, plejádou stejných herců a snahou komunistů o lepší zítřky. Rámec je jednoduchý. Komunistický zámečník (Nezval) za první republiky vyhozený z obuvnické fabriky se po válce vrací a je dosazen na místo ředitele fabriky. Původní ředitel (je těsně po válce) i přes své hříšky za války s Němci i přes svůj potoj tvrdého kapitalisty doposud nebručí kdesi v lágru a po dosazení nového ředitele dál spřádá plány na ovládání závodu. Nový komunistický řeitel znárodněného podniku je sice plný ideálů, nicméně logicky coby bývalý dělník nemá zkušenosti s vedením tak velkého podniku. Chybí i kontakty na zahraničí, zejména západ, který rudý únor vyděsil a zatím se bojí s novou garniturou obchodovat. Starý ředitel navrhne svému bývalému sekretáři, aby se za úlatu infiltroval k novému řediteli coby také komunista, který se musel za původního vedení se svými názory tajit. Nové vedení po něm rádo sáhne vzhledem k jeho zkušenostem s vedením podniku. Tak je nový ředitel loutkou v rukách sekretáře jenž je úkolován původním ředitelem. Ač stále přesvědčen, že dělá vše dobře, dostává se nový ředitel na scestí a pozvolna přijímá manýry původního vedení. Dělnictvo na provozech reptá a kamarádi komunisté jej zahrnují výčitkami. On si ale ničeho není vědom a dál slepě naslouchá lichotkám a radám sekretáře (M. Růžek). Nakonec skončí sám, kamarádi se od něj odvrátí, žena odejde a on je zproštěn funkce ředitele... Samozřejmě, komunisté včas zasáhli a rozkryli čachry původního ředitele i nového. Do závodu je do vedení přijat nový, prověřený soudruh, kterého na dílnách mají rádi a respektují ho.... Ačkoliv z filmu čiší budovatelské nadšení a leckerým hercům rudě planou zraky, přesto bych jej až tak nezařazoval mezi soudobá povětšinou tendenční a tupá díla. Zde nehoní chrabří komunisté či agenti STB zápaďácké teroristy, či podvratné živly... Odmyslíme-li si dobovou příchuť, je film skvělým psychologickým dramatem o osobním selhání jedince. Nevím zda mezi řádky snímku nehledám něco co tam budovatelský režisér třeba ani nenapsal...Každopádně já tam viděl selhání člověka, který původně s dobrými úmysly nebyl dostatečně odolný pro prostředí ve kterém se ocitl. Dnes se v podobné pozici může nacházet mladý politik či úředník, který ač pln ideálů a snahy změnit kdejaký nešvar je nakonec ve společnosti dobře usazených a zajištěných kmotrů držících kormidlo nucen ustoupit ideálům a přistoupit na jejich hru ....Korupce, kamarádčofty, drobné výhody pro sebe a své blízké... Než se naděje, už není tím čistým člověkem. Už patří mezi ně, už sám tvoří prostředí hnusu, se kterým chtěl původně bojovat. Už si to dokonce ani neuvědomuje a nepřipouští....V tomto je snímek nadčasový .(16.6.2011)

  • #47
    **
    všechny komentáře uživatele

    V podstatě naprosto neškodný film o tom jak se chlapec od soustruhu stal ředitelem fabriky a nakonec podlehl opojným lákadlům papalášského života, s původním Botostrojem to nemá nic společného a kdybych nevěděl, že se jedná o druhý díl asi by mne to ani nenapadlo.(26.11.2010)

  • sator
    *
    všechny komentáře uživatele

    Walo natočil film jež obsahem jakoby vypadl z let těsně po únoru a jeho servilita 3 roky po smrti Stalina či Gottwalda fakt nebyla nutná, pokud si tím ovšem neřešil svou kariéru..(20.12.2011)

  • infected
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Je mi jasné že to většina z vás hodí na jednu kupu smetiště totáčových filmů ale já se u toho fakt bavím. Paní Kačírková je překrásně svůdná, ty její úsměvy a pohyby očí se jen tak nevidí. Růžek je zase efektně podlézavý,Valach chlapský,Prokoš dobrácký a Vášová démonická. Horší je to s filmem. Botostroj 2? Ani ne ikdyž prostředí a některé postavy zůstaly. Budovatelské nadšení ani kdovíjak okázalá reklama na tehdejší režim se tady zaplaťsatan nekoná,spíš jde o drama člověka který byl z vůle lidu dosazen do vysoké funkce a zklamal. Prostě padesátá léta trochu jinak a ne vůbec špatně.A myslím že jsem v jedné scéně zahlédl i mladičkou Jiřinu Bohdalovou....(15.5.2011)

  • Slípka
    ****
    všechny komentáře uživatele

    Irena Kačírková snad není nikde tak krásná, jako v Nevěře a noční scéna s "unavenou a přesycesou" sekretářku M.Vášovou je opravdu skvělá(16.10.2010)

  • lucascus
    ***
    všechny komentáře uživatele

    film není tak špatný jak jsem očekával, samozřejmě idea je na nic, ale jinak mě překvapily velice uvěřitelné a skvělé herecké výkony, hlavně však ty ženské role.....Vášová a Kačírková - no prostě skvělé herečky, nebo alespoň v tomto filmu(19.11.2010)

Česko-Slovenská filmová databáze © 2001-2012 POMO Media Group s.r.o. Všechna práva vyhrazena.

Provozovatel a redakce | Reklama a marketing | Napište nám | Poslední hledané výrazy | Server hosting zajišťuje VSHosting s.r.o.

Doporučujeme: plastová okna, rychlé překlady, úřady práce, inzerce realit, realitní kancelář, práce, inzerce zdarma