Infidelity
Režie:
K. M. WallóKamera:
Julius VegrichtHudba:
Jan KaprHrají:
Gustav Nezval, Gustáv Valach, Marie Vášová, Martin Růžek, Irena Kačírková, Bedřich Prokoš, Oldřich Lukeš, Eva Klenová, Eva Klepáčová, Svatopluk Matyáš (více)Obsahy(1)
Měsíc po skončení druhé světové války se místo dosavadního ředitele - přisluhovače nacistů - stává národním správcem Baťových závodů ve Zlíně bývalý dělník Josef Lang. Nezkušený muž přijímá s povděkem pomoc úředníka Andrleho a jmenuje ho svým sekretářem. Podlézavý Andrle se vloudí do řad komunistické strany a brzy začne Langa ovládat. Úmyslně vyvolává v závodě zmatek a nespokojenost. Lang přichází o své bývalé přátele a na radu sekretáře přeřadí schopného mistra Pazderu, jinak svého velkého kritika, na místo ředitele pobočného závodu. Lang se vzdaluje dělníkům, kvůli jeho poměru s krásnou Andrlovou manželkou Sylvií se rozpadá i jeho dosud dobré manželství. Správce letiště Korvas nesnáší nové piloty, kteří pocházejí z řad dělníků, a úmyslně zaviní nehodu, při níž zahyne mladý letec Opiján. Lang se nechá uplatit novým automobilem a podepíše pro podnik nevýhodnou zahraniční zakázku. Po revizi z ministerstva financí jsou Andrle, Korvas a další zatčeni. Manželka Evka opustí Langa. Novým ředitelem se stane Pazdera. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (31)
Pozor! Tohle vůbec není špatný film. Idea je sice na dnešek úplně zcestná, ale to nic nemění na tom, že se jedná o dobré psychologické drama. Příběh je o tom, jak se původně poctivého komunisty, který se nechá zlákat temnou stranou síly, stane démonický ŠÉF, ne nepodobný tomu z Botostroje. Hlavními svůdníky je manželský pár Růžek + Kačírková, kteří hrají opravdu hodně dobře. Ze začátku mi film trochu připomínal Nástup, a proto jsem uvažoval o dvou hvězdičkách, ale i průměrný režisér Walló ze mě nakonec vytáhl tři, protože ze série propagandistických filmů 50. let je tenhle asi nejlepší. ()
Filmová slátanina, natočená podle tendenčního románu Svatopluka Turka, velkého literárního nýmanda a poslušného stranického slouhy, který se ve svých literárních excesech obouval do baťovského impéria a baťovského podnikání vůbec. Nevěra má všechny atributy dobové ideologie: schematické postavy, černobílý scénář, nevyhnutelný závěr, jasně definovaný už svým názvem. Jediné, co lze vzít na milost, je skvělý herecký výkon Martina Růžka v roli úlisného tajemníka Andrleho. Zbytek je dnes už cosi jako ad acta. ()
Bývalo by bylo trefnější ponechat původní pracovní název Bludná pouť. Ona avizovaná Nevěra (v druhém plánu více jako Zrada) v pokračování Botostroje je ve výsledném tvaru jen dílčí linií, která je společně s dalšími ukazateli hnacím motorem pro zkázu jednoho bezskrupulózního dělnického šéfa... Toho hraje seriózně a bez zaváhání Gustav Nezval. Proti němu stojí jako vždy dekadentní Marie Vášová, mondénní Irena Kačírková, všemi mastmi mazaný Eduard Dubský a v neposlední řadě Martin Růžek. Ten si v roli obojetného Viléma Andrla ostatně ukradl téměř celý film pro sebe a je doslova radostí sledovat jeho proměny, které se tak stávají nejlepší devízou celého projektu. Veškerý ostatní ensemble je pak bohužel tvořen samými nevýraznými osobnostmi, nikoli jako v Botostroji, kde je každá figurka vykreslena řádně v tučných konturách černobílého vidění předválečného světa. Zde jen tuším cosi o vnitřním světě Langovi manželky Evky, která v podání Evy Klenové jen postává vedle Nezvalova nevěrného manžela. Dále je škoda mluvit o všech těch Evách Klepáčových a Statoplucích Matyáších, kteří jsou vzorovými pracovníky závodu jako Stázka a Jenda, a mají proto všechny předpoklady pro květnatou mladou lásku, která je tu především pro utužení pracovní morálky. Čemuž ale poměrně účelně podráží nohy archivní Píseň o velké lásce v propůjčení Dagmar Pistorové... Při dalším srovnáním s Botostrojem je Nevěra filmem umírněnějším, poplatnějším problémům tehdejšího současného světa. Pravda, čekala bych optimističtější vyhlídky, protože slova Josky Horáka se vyplnila, ale chci-li měsíc po květnové revoluci zázraky, chtěla bych příliš mnoho. Ovšem jako divák v roce 1956 bych zřejmě došla k drobné frustraci, protože v té době bych jich měla plný nárok na plody práce druhé generace, která již neměla důvodu tápat a bloudit. Wallóova režie je opět zručná, nikoli oslňující, lépe je na tom Kaprova hudba, která měla několik možností cele zaujmout. Z nápadů kameramana Julia Vegrichta bych ocenila jen závěrečný odchod zdecimovaného šéfa. ()
Je mi jasné že to většina z vás hodí na jednu kupu smetiště totáčových filmů ale já se u toho fakt bavím. Paní Kačírková je překrásně svůdná, ty její úsměvy a pohyby očí se jen tak nevidí. Růžek je zase efektně podlézavý,Valach chlapský,Prokoš dobrácký a Vášová démonická. Horší je to s filmem. Botostroj 2? Ani ne ikdyž prostředí a některé postavy zůstaly. Budovatelské nadšení ani kdovíjak okázalá reklama na tehdejší režim se tady zaplaťsatan nekoná,spíš jde o drama člověka který byl z vůle lidu dosazen do vysoké funkce a zklamal. Prostě padesátá léta trochu jinak a ne vůbec špatně.A myslím že jsem v jedné scéně zahlédl i mladičkou Jiřinu Bohdalovou.... ()
Galerie (5)
Zajímavosti (2)
- Filmovanie prebiehalo v Zlíne. (dyfur)
- Během natáčení se Svatopluk Matyáš seznámil se svou budoucí manželkou Věrou Benšovou. (Duoscop)
Nevěra, volné pokračování Botostroje, zdůrazňuje především ideologický boj. Kostra příběhu je nosnější, celkový záběr je ovšem přeexponovaný svou šířkou ambicí a soudržnost je rozmělněna. Herecká stránka dokáže zaujmout, ale najdou se i nečekaná zklamání, zejména z rozpačitého Nezvala, který tápe v bezradnosti. Nevěra mohla posloužit jako účinná společenská kritika, jenže soudruzi nebyli schopni sebereflexe a v opojení mocí se vše podřídilo zuřivé politické manipulaci. Viníky sice lze najít ve vlastních řadách, ale v takovém případě jsou to vždy přisluhovači západu. S korupcí a nekompetentností nelze spojovat komunistu! Ten je vždy čestný a úderný, zkrátka ve všem jde příkladem vpřed. Hlavní postavou štvavé bolševické agitky je národní správce Josef Lang (Gustav Nezval). Socialistický ředitel průmyslového koncernu nekráčí po vlastní cestě, ale je vláčen protivlasteneckými živly a s každým pohybem se propadá hlouběji do bahna mravní nečestnosti a škarohlídství. Zdá se být nesvéprávným, přesto mu vlast dala důvěru. Příliš zjednodušující pohled a kopání do všeho kolem, neboť možnost vlastních systémových chyb nelze připustit. Uvědoměle pevným hrdinou je Karel Trlica (sympatický Gustáv Valach), bývalý komunistický partyzán, mechanik, závodní novinář a bohém s přirozenou revoluční myslí. Někdo musí udržovat bdělou pozornost při dohledu nad budováním nové společnosti! Za hlavní ženskou postavu považuji Sylvii Andrlovou (šarmantní Irena Kačírková), sebevědomou svůdkyni. Jedna z mála postav, která ví, co chce a jde si s koketní rafinovaností vytrvale za svým. Nejrozkošnější postavou je Vilém Andrle (velmi dobrý Martin Růžek), Sylviin manžel, vedoucí sekretariátu a Langova pravá ruka. Je schopný a vyzná se, ale slouží úpadkové formě společenského zřízení. Prospěchář a podvratný živel to je a užívá si své výsostné postavení a dozor na chaosem. Výraznou ženskou postavou je Annie Haniková (dobrá Marie Vášová), závodní sekretářka v částečném uvěznění minulosti. Rychlé společenské změny a životní zkušenosti vryly do jejího hlasu i chování cynismus a odměřenost. Zajímavou postavou je také Korvas (dobrý Eduard Dubský), kompetentní správce letiště se záští proti novým pořádkům i novodobým obyčejným hrdinům. Z dalších rolí: závodní mistr, ušlechtilá a stále veselá duše a vzor skutečného pokrokového a uvědomělého vedoucího novodobé společnosti František Pazdera (příjemný Bedřich Prokoš), stranická autorita a předseda národního výboru Nikodým (Oldřich Lukeš), Langova stále nespokojenější manželka Evka (příjemná Eva Klenová), mladá, nezkušená a zamilovaná dělnice Stázka (sympatická Eva Klepáčová), Pazderův angažovaný syn, dělník a pilot Jenda (Svatopluk Matyáš), bývalý a pro komunisty nevhodný ředitel závodu Šorfa (Jaroslav Raušer), Pazderova spořádaná žena Žofie (Vlasta Jelínková), či Jendův kamarád a nešťastný pilot Mirek Opiján (Josef Bárta). Nevěra je komunistická propaganda, která všechny neúspěchy a chybování hází na vrub svým názorovým oponentům. V hysterickém záchvatu lze i vnitrostranický boj o moc a majetek označit za nepřátelský akt agrese, následně nebezpečně útočit a likvidovat každého potenciálně nepohodlného. () (méně) (více)