Muži v naději

Řemeslně skvělé (světová kamera, šmncovní střih), herecky přesné a díky tomu je hra na lehkou notu naprosto přesvědčivá. Macháček s Polívkou pobavit zvládnou a na "českou Scarlett Johansson" i Vicu se dobře kouká. Ale Vejdělek je... je prostě starý nevkusný prase. Muži v naději jsou upgradem Žen v pokušení a tedy i maximálně oplzlou oslavou jeho zvráceného pohledu na vztahy, který je tak akorát buranský a pomýlený (fakt nějaký vztah vzkvétá díky nevěrám?), že je člověku až ouzko. Způsob, jakým na sex a ženy hledí, je navíc tak ulepený a asexuální, že autor musí být buď gay nebo kastrát, což je tváří v tvář té snaze být vzrušující a dráždivý samo o sobě velký fail. (04.03.2012)

Kamarád mi říkal, jak je to skvělá komedie a že s bráchou a přítelkyněma se v kině strašlivě nasmáli... Žel bohu když na to koukl po druhé, naprosto nechápal, co se mu na tom předtím líbilo. A já to nechápu taky. Leda snad, že by jim do kinosálu pouštěli na tajňačku rajský plyn... Tak trapnou a nudnou frašku jsem totiž už dlouho neviděl a obávám se, že českýmu filmu budu dávat ještě míň příležitostí, než dřív. Čili prakticky nový český filmy (a obzvláště komedie) jen z donucení. U této "suprďácké" komedie jsem se totiž pousmál jen asi pětkrát. Pokud pominu, že Polívka se Stašovou hrají klasicky dobře, není na tomhle filmu nic, co by mě zaujalo. Scénář jsou jen laciné žvásty a hlavní dějová linie nemá koule, aby byla opravdu vzrušující. Maďarka je sice pěkná, ale to neznamená nic. Jinak je asi pěkně na palici a to je pro život špatný. Dva až třikrát jsem se pousmál u nějaké scény, a to je moc málo na film určený primárně k pobavení... A konec mě dostal opravdu na kolena, až jsem myslel, že si poblinkám boty a kalhoty... Ten hloupý a umělý závěr dělá z diváků úplný ču... a z postav již kompletně povrchní kriply, kteří se té své idiocii ještě usmívají a moc se jim to líbí. Je mi líto, ale já nět! (20.02.2012)

Jiří Vejdělek by potřeboval pořádný scénář, Bolek Polívka by potřeboval pořádnou nešaškovskou roli... Jiří Macháček by potřeboval pořádnou facku. Muži v naději dovedli šablonovitost postav, kterou jsem v Ženách v pokušení ještě snesl, do absurdně amorálních rozměrů, které jsem nevydržel - muže ukazují pouze jako hloupé idioty, ženy zase jako hloupé "coury" (slušnější výraz mě nenapadá). Dobrých vtipů je pomálu, blbých až hanba, a poselství, že nevěra je fajn a vyřeší všechno, stojí za pendrek. Podle dobře se bavících diváků se nicméně zdá, že vejdělek tohoto snímku bude slušný, a já se skoro bojím co přijde dál. Děti v bezvědomí? (18.08.2011)

Vejdělek, Renč nebo Poledňáková... všichni v poslední době točí naprosto identické pohádky pro dospělé. Značka - aby vše bylo oku libé. Herečky/panenky, pokojíčky jak ze žurnálu a nějaký ten děj, aby byl důvod ty panenky v těch pokojíčkách často převlékat. V tomto případě přidáme i trochu té vnitřní Prahy a výsledek je hotov. A vám se to snad nelíbí? (19.10.2014)

Fajnšmekrovská sbírka, Bolečku, uměly říct: „sýr“..? Ač si myslím, že cit i myšlení jsem prozatím nikde nevytrousil, necítil jsem se touto "pavlačovou amoralitou" uražen, pohoršen, ba dokonce ani zhmožděn. Kdyby si, cituji bezskrupulózní havířskou kometu těchto stránek: "v plísňákách odění yntelechtuánové s mastnými vlasy", občas nasadili doktorem předepsané dioptrické brýle, všimli by si, že ŽIVOT kolem nich je přesně takový. Lascivní, povrchní, nelogický a potměšilý. Můžete být znechuceni, ale to je tak všechno, co s tím, obzvláště u komedie (!), můžete udělat. A nebo si vypíchněte ústřední myšlenku, že není důležité ke komu člověk odchází, ale za kým se vrací, samozřejmě za předpokladu, že se od sebe odliší drobná avantýra a dlouhodobý poměr.. Vadily mi však jiné věci. Režisérova už od počáteční myšlenky nepokrytá snaha dostát svého příjmení, stereotypní herectví klonu Záruby a Muldera (Macháček), slon v dějovém porcelánu v podobě úmrtí jedné z postav (bez něj by to myslím bylo mnohem zajímavější, byť scénáristicky náročnější) a hlavně ta šablonovitost tuzemské komedie, která kodrcá po kolejích Viewegh-Hřebejkovské lokální tratě. A mimochodem, trošku mi neštymovalo v castingu, že by někdo s tělem Čvančarové podlehl kouzlu prostého taxikáře s dávno propadlou licencí. Abych uvěřil, musel by to být rovnou majitel sítě taxislužeb a nebo vlastník opravdu velikého tága. Na kulečník, pochopitelně.. (01.08.2012)