Jih proti Severu

Hutné, vůbec se nedivím, že jde o dosud nejúspěšnější film, který byl kdy natočen... Některé impozantní scény (obrovské náměstí plné raněných zaštítěné vlajkou Konfederace) zachycené monumentální kamerou stále snesou srovnání (při trochu dobré vůle) s dnešními velkofilmy. Ohromující práci odvedly výtvarníci a kostyméři, kteří oživily velkolepou pompu a nádheru "ztraceného Jihu, oné zlaté civilizace kterou odvál vítr" (odtud tedy "Gone with the wind"). Přiznávám, že jsem trpěl dlouhou stopáží, ale Vivien Leigh a její Scarlett mi byla celou dobu pevnou oporou. Clark Gable (kterému tahle role připadla šťastnou náhodou - původně měl Rhetta zvtánit Gary Cooper) je jako nonšalantní, lehce cynický jižanský kořen přesný (jakkoliv je jeho knír úlisný :) Z určitého hlediska je zajímavý i lehce podprahový rasismus snímku, čemuž se však není moc co divit... Amerika třicátých let (tím pádem i kinematografie) měla v téhle věci před sebou dlouhatánksou cestu. (05.11.2007)

Nádherne romantický, výborne napísaný sladko-trpký príbeh z čias občianskej vojny v USA. Musím uznať, že sa tu rozhodne nešetrilo a výprava musela na tie časy zhltnúť poriadny balík peňazí. No oplatilo sa. Netvrdím, pár hluchých miest v rámci tej dlhej, predlhej stopáže by sa tu našlo, ale celkovo ma príbeh po celý čas dokázal baviť a nenudiť. Tiež sa mi páčilo ako sa jednotlivé hlavné postavy vyvíjali a ako sa nakoniec celá tá dráma medzi Rhettom a Scarlett uzavrela. Silný nadpriemer. 85/100 (03.09.2017)

Dodneška zřejmě největší ženský film, jaký kdy vznikl (nejen nepřekonaným počtem diváků a tržbami, které by při započítání inflace přesáhly 2 miliardy dolarů). Epická kostýmní válečná romance, jaká už nikdy nevznikne. Navzdory komplikované produkční historii s minimálně třemi režiséry, třemi kameramany (a jedním člověkem od Technicoloru, dohlížejícím na práci s barvou) a několikrát přepisovaným scénářem (filnální podobu příběhu přitom ve své hlavě nosil pouze Selznick) jde o strhující podívanou s uceleným vizuálním stylem (mj. zásluhou legendárního výtvarníka W. C. Menziese). Jedna nezapomenutelná scéna střídá další, Vivien Leight i Clark Gable jsou fenomenální, emoce větší než život. Melodrama za všechny peníze, které i po letech nabízí mnohem větší emocionální satisfakci než tisíc dílů nějaké tuctové telenovely. 85% Zajímavé komentáře: novoten, Eddard, Havenohome, MarekT, classic (02.01.2006)

Na moje prekvapenie nie je kniha žiadna červené knižnica. Len tak zo srandy som si chcel prečítať pár úvodných strán, ale nepustil som túto vyše tisícstranovú buchlu z ruky, kým som ju nedorazil. Členenie do pomerne krátkych kapitol, ktoré končia často cliffhangerom, ženie príbeh svižne dopredu. Práca s motívmi a výstavba kapitol podlieha modernej dramaturgii a timingu, ktorý vám nedá vydýchnuť. Obdivuhodná je najmä práca s postavami a ich vývojom, nečakal som taký komplexný prístup nielen k hlavnej hrdinke. Scarlett je esencia melodramatičnosti, vášňami zmietaná žena, ktorá ignoruje intelekt (neberte to ako šovinistické povýšenectvo, presne takto je Scarlett vykreslená v knihe aj vo filme) a neustále chce sýtiť svoje rozmarné túžby či už v podobe mužov alebo šatstva. Kniha sa ničomu nevyhýba a nechá všetkých padnúť pekne na hubu, vojna je vykreslená naturalistický a postavy nedostanú nič zadarmo.....................Film trpí množstvom režisérov, ktorí sa na jeho vzniku podieľali. Nie je to vidno v polohe trikov a výpravy, ale na štýle jednotlivých pasáži. Najlepší je začiatok po epizódu "U dvanástich dubov", vďaka precíznej práci s mizanscénou a pohybom kamery, ktoré sa akosi v strednej časti vytratia (deštrukcia Atlanty vsádza na veľkoleposť akcie, na nové technické možnosti využitia farby, no postráda dômyselnejšie režijné uchopenie). Rovnako posledná tretina neoplýva nijakým extra štýlovým spracovaním, naopak dialógy sú často len vo vysvetľovacej polohe. Finále je zdrvujúce len vďaka hustote dramatických vrcholov. Film vypúšťa množstvo postáv a obrazov, ktoré v knihe dopomáhali vybudovať Scarlettin dramatický oblúk, ale bez ktorých je ako tak pochopiteľný. Ak by tam chceli mať pri tomto tempe rozprávania všetky postavy a peripetie, film by trval tak osem hodín. Nesplošťuje sa ani naturalistický rozmer vojny, aj keď si viem predstaviť omnoho väčšie jatky aj na plátne. Smiešne je akurát zamlčanie Kukluxklanu vo filmovej podobe. Aj kniha aj film boli už v dobe svojho vzniku považované za staromilský a spiatočnícky pohľad na otroctvo a je jasné, že je hlúposť obhajovať názor, že černochom bolo v časoch otroctva lepšie. Čaro fenoménu Odviate vetrom však spočíva vo vášnivom i bolestnom príbehu o húževnatosti v časoch ťažkostí, ktorý je taký silný, že prebíja všetky ostatné nedostatky. (23.08.2013)

Musím přiznat, že jsem se tohoto filmu bál. Měl jsem ho na HDD už nějaký ten pátek (lépe řečeno, nějaké ty dva, možná i tři roky) a děsila mě (hlavně) ta délka. Holt čtyři hodiny jsou čtyři hodiny. Až před pár dny jsem se konečně odhodlal, našel si klidné čtyři hodiny a šel do toho. A výsledek? Nelituju. Gone with the Wind je opravdu epický film. Začíná nenápadně, aby pak přešel do období války, pak do poválečného období, pak zase o něco dál… zkrátka a dobře, v posledních momentech, kdy film končí, jsem si vzpomněl, jak začal a jakou cestu jsem se snímkem a postavami ušel. A přišlo mi, jako bych těch 12 či kolik let prožil opravdu s nimi. A to se mi u mnoha filmů nestává a možná proto je tento film považován za jeden z nejlepších snímků všech dob. Herci jsou skvělí, kamera dokonalá, hudba podmanivá. Lhal bych, kdybych řekl, že jsem se ani jednou nepodíval na hodinky. Ale upřímně můžu říct, že vždy, když jsem se podíval, byl jsem překvapený, kolik času uplynulo. Až budu někomu opět vysvětlovat, proč staré filmy mají své kouzlo, tento film uvedu jako příklad toho nejpoctivějšího, co se v tehdejším Hollywoodu natočilo. 100 %. P. S. A český název mi nesedí, byť zachytil to nejdůležitější. (25.09.2012)