Jih proti Severu

Atmosfera a vizualna stranka ktorou obvplyva tento film je proste uzasna. Je to pravy opak noveho trendu, ktory sa snazi priniest co najvacsiu davku realnosti. Gone with the wind rozprava pribeh. Vlastne nie. Tento film je jednym orovskym pribehom, ktory sa rozvija na nasich obrazovkach, ktory na obrazovkach zije. Kazdy obraz a farby su pouzite tak, aby umocnili dany moment, a aj ked je v tom velka davka staromodnosti, tento sposob rozpravania je jednoducho nadherny a dovoluje divakovi dejove momentky skutocne prezivat, nech su akokolvek sentimentalne. A hlavny hudobny motiv je skutocne prenadherny. Tato melodia v sebe nesie veskere caro a osudy hlavnych hrdinov, je vesela a smutna zaroven, je stelesnenim celeho tohto nadherneho pribehu. Gone with the wind je film, ktory si svoje caro stale nesie zo sebou a dokaze svojou krasou omamit tak isto, ako pred sedemdesiatimi rokmi. A to je naozaj uzasne. (10/10) (11.09.2007)

Podepisuju komentář kolegy monologa, až na toho Kristiána, kterého jsem neviděl. Jistěže, na rok 1939 technicky unikátní kousek, skvělá kamera, když si vezmete, že ještě za třicet let vznikaly filmy, které dodnes mají polovinu obrazu tmavou jak zadek těch z plantáže. Jenomže postava Scarlett je záporná, je to ultramegasvině, které prostě nemůžete fandit, a přitom se všechno točí kolem ní. Taktéž jsem vzpomněl devadesátkové seriálové televizní romance s Timothy Daltonem, která se mi líbila, byla víc dynamická. Tohle utahané ječení by porazilo vola. Zklamal mě i dabing, viděl jsem verzi s Karlem Heřmánkem, a ačkoliv ho považuji ze nejlepšího současného herce a jeho Rampa McKvák a další postavičky nemají a nikdy nebudou mít konkurenci, na Clarka Gablea prostě má moc laskavý a hodný hlas, takže většina jeho replik vypadá jak prosté přeříkávání textu. No, pokořili jsme další z "nejdůležitějších" filmů historie, a rychle dál. (12.01.2014)

Nelze než souhlasit v tom, že tento snímek předběhl svoji dobu o hezkých pár let. Co se týče technické stránky, tak je na tom film opravdu velmi dobře. To co činí divákům těžkosti je šílená stopáž. Přiznám se, že dokonce ani já jsem neměl chuť to vidět bez přestávky. Film samotný se skládá z několika hodně rozličných částí. Úvodní námluvy byly neskutečně nudné a začínal jsem mít obavy, jestli opravdu sleduji ten všemi oslavovaný film. Odpověď mi dala část následující období kolem války a bezprostředně po ní byla naprosto skvostné a několikrát se mi po kůži prohnala husí kůže. Bohužel začleňování do společnosti netrvalo věčně a snímek nabídl opět další milostnou část, která byla zcela zbytečně moc rozvleklá, tudíž i značně nudná. Divácký dojem mi opět zachránila závěrečná třicetiminutovka. Celkově vzato se jedná o působivý snímek, který ovšem není schopný udržet po dobu takřka čtyř hodin stabilně vysokou úroveň. Několik pasáží bylo opravdu božských, ale bohužel je snímek vycpaný pořádně tlustou vrstvou vaty. Lepší tři kousky. (02.05.2018)

Vivien Leigh je dobrá a charismatická, její ústřední postava Scarlett ale sobecká rozmazlená p*ča, se kterou se horko těžko sympatizuje (a vůbec tráví ty necelé 4 hodiny). Toť můj hlavní problém tady s tou v Americe svatou (a kontroverzní) sáhodlouhou drama-romancí a ódou na starý Jih. Kdosi napsal, že chcete-li pochopit "Lost cause" a hrdinský mýtus vzniklý po porážce Konfederace, stačí mrknout na GONE WITH THE WIND. Kdo má ale trošku kontext, ten silně idealizovaný obrázek tehdejších jižanských poměrů (neboli hrubá historická nepřesnost) tu není vůbec na škodu, ba naopak, jde se svojí dobou a přispívá ke kouzlu snímku. Stejně jako šarmantní Gable a krásný technicolor vizuál. Jak jsem ale začal, ta zpropadená hlavní postava... Párkrát mi během sledování vyvstal Stevensův GIANT - který bych doporučil o palec víc. (09.04.2018)

Nesouhlasím, že to bylo vizuálně kýčovité, barvičky byly krásné, záběry při západu slunce se mi moc líbíly, monstrózní scény jako například ta na tisíce zraněných na nádraží byly taky super. Chůva a vůbec všichni černoši i poslední manžel byli maximální sympaťácí, akorát nevím, co si mám myslet o výkonu hlavní hrdinky. Buď to hrála naprosto dokonale nebo možná až malinko přehrávala, nevím na kterou stranu se přiklonit. Hudba má u mě za plný počet, ale je pravda, že prokousat se přes celé 4 hodiny byl výkon a navíc se po čtyřeh hodinách člověk ani pořádně nedoví, jak to doopravdy skončilo. Souhlasím s ostatními, že první půlka byla mnohem lepší. 80% (15.03.2009)