Ženy sobě

V poslední době jsem sice s Apatowem moc zářné zkušenosti neměl, ale tady jako producent nezklamal. Bridesmaids stojí a padají s výkonem Kristen Wiig, která si film neuvěřitelným způsobem přivlastnila. Roli si musela bezesporu užívat. Samozřejmě pro milovníky moralitek, i tady ve scénáři je ukryto nejedno ponaučení. Film měl pro mě osobně docela velký význam, naprosto přesně jsem dokázal cítit s hlavní hrdinkou. Humor je obsažen možná v menším množství, zato je vydatný. Nejdrsnější scéna je bezkonkurečně po návštěvě brazilské restaurace. Opravdu jen pro silné povahy. Postava Megan dost nápadně připomíná jednoho bláznivého týpka z Pařby ve Vegas. V jednu chvíli jsem měl docela i obavu zda nesleduju nějaký ženský klon výše uvedené komedie. (03.11.2011)

Ženský Fight Club. Nejen pro ženy, kterým předchozí filmy Apatow Productions přišly moc falocentrické. Pravidla zůstala podobná, pojetí hry občas více tíhne k (poměrně přesvědčivému) dušezpytnému dramatu. Radikální změnu prodělalo obsazení. Namísto mužů neochotných dospět sledujeme zralé ženy, pro které má - jak konečně vidno bez oklik, vytáček a výmluv vlastních většině romantických komedií - "bromantické" přátelství osoby stejného pohlaví též ohromný význam. Dospělost scenáristek prozrazuje jejich obcházení běžných dějových zvratů ze žánrově spřízněných filmů. Problémy si holky vyřeší mezi sebou a v sobě, muži jsou jen nepříjemným (týpek z Mad Men) nebo milým (týpek z Ajťáků) bonusem. Protagonistkou příznačně není nevěsta (celá svatební linie funguje hlavně jako MacGuffin), ba ani žena vždy pohledná a výhradně ctnostnými vlastnostmi obdařená. Annie musí obhájit svůj post nejlepší kamarádky nastávající nevěsty, která by v jiném filmu byla hlavní hrdinkou. Chybující a tím autentická je zásluhou scénáře i polo-improvizovaného herectví Kristen Wiig. Kdykoli má potřebu, zakleje, není imunní vůči projevům opilosti, leze-li jí přetvářka krkem, dá to najevo. Feministky by mohly hořce konstatovat, že je to nakonec stejně muž, kdo řídí a žena, kdo se nechává vézt (a že se Annie ze svrabu vyhrabe díky družičce připomínající gesty, grimasami i náklonností k oplzlostem Rickyho Gervaise). Na nahou pravdu Hollywood zatím zjevně připraven není, ale stejně jde o pokrok. Kdyby ze sebe Paul Feig dostal tu televizi a jeho film se nedrobil v řetězech různě povedených komediálních skečů, občas jako z gross-out komedie, občas jako z inteligentní konverzačky, kdyby se nebál odstranit některé sice povedené, ale pro vyprávění postradatelné vtipy, píšu teď o nejlepší americké komedii od Zbouchnuté. 75% (09.07.2011)

Příjemná komedie v ústřední roli s Kristen Wiig, která je i skoro ve čtyřicítce kus! Ty doplňují další střeštěné kamarádky, které už takovým charismatem neoplývají a zdály se mi trochu protivné. Po příběhové stránce je vše jasné jak facka a tak se romantické duše budou vznášet blahem. Já bych teda bral ty koláčky... 68% (01.12.2011)

Upřímně, ze začátku jsem tomuto filmu moc nevěřil. Např. ta "soutěž" o nejlepší proslov byla až trapně protahovaná a to sraní a zvracení si taky mohli tvůrci odpustit. Naštěstí všechno tohle se odbude v první půlce filmu a ta druhá už je mnohem, mnohem lepší. Fórky jsou lepší, potěší Chris O'Dowd z IT Crowd a Melissa McCarthy z Gilmore Girls (tedy, zpočátku ani moc nepotěší, ale pak se ukáže, že právě ona v tomto filmu má svou /klíčovou/ roli a je zřejmě tou nejnormálnější osobou v celém filmu). Jako celek je to pohodový, sem tam mírně přestřelený film o jednom kamarádství, jedné svatbě a vším, co je s tím spojené. 80 %. P. S. Rose Byrne je neskutečné zlatíčko. (16.12.2011)

Dvě tomu dám, protože příběh není úplně špatný a je to místy i docela zajímavé, ale ten zbytek se mi opravdu nelíbil. Partu takhle nesympatických slepic jsem viděl naposledy asi v Sexu ve městě a celkový dojem z toho jejich "řádění" a vzájemné interakce se mi prostě vcelku protivil. Navíc nic proti fekálnímu humoru, ale vidět Melissu McCarty jak sere do umyvadla a vedle jedna blbka zvrací druhé na hlavu, to pro mě nebylo vtipné, ani povedené, ale spíš děsivé a lehce trapné, což od člověka, co se dobře bavil u Klubu Sráčů zní asi dost divně, ale co se dá dělat... (07.03.2015)