Zlatovláska

Zlatovláska jistě byla kráska. A i přes jistý filmový přístup je tahle (hudební) pohádka spíše o hezkých melodiích zesnulého Angelo Michajlova a zpěvech protagonistů než o pohádkovém vyprávění, které provede nějaký výraznější otisk do divácké paměti. Což o to, herecké obsazení si drží svoji neokoukanost a dvojice Štěpánek &Kotrbová se do rolí hodí a v mnoha ohledech plní divácká očekávání, i když v našich pohádkách bychom jistě našli ještě více nezapomenutelné dvojice. Do toho jim přizvukuje zlý a démonický král Jiří Holý, který je záporákem, jak má být a tudíž z hereckého hlediska je nejzajímavější. Dá se mu i fandit. Obrazově film inklinuje k filmovějšímu pojetí, ačkoliv výprava je přece jen skromnějších poměrů a kostýmy nejsou z těch nejokázalejších. Lyrický styl vyprávění určitě každému hned nesedne. Naštěstí je zde zakomponována celá řada nádherně líbivých a nápaditých melodií se skvělými texty, kterých je pěkná porce, určitě si každý divák vybere tu svoji. Není velká šance, že by se nelíbila ani jedna písnička, která v pohádce zazní. Zkušená matadorka televizních pohádek si na vlastní režijní úsilí vyzkoušela, jak je poměrně nesnadné převádět pohádky českých knižních klasiků na filmový pás. Nejednou je na výsledku znát, jak se s typizovaným knižním pojetím moderní pohádka pere a ne vždy jde z boje jako vítěz. Mnoho režisérů si je toho úskalí vědomo, proto se do dalších adaptací "Zlatovlásky" hned tak naslepo nepustí. Jde tedy režisérce Janečkové ke cti, že se s touhle látkou porvala více než zdatně. Pohádkové kouzlo jest přítomno v přijatelných dávkách. Něco oslnivého, až na hudební složku, tak přítomno není. Zlatovláska ovšem byla pichna. Věděl to Jiřík i král. 60% (05.07.2014)

Zlatovlásko, krásko, kdoví co bude dál? Zlatovlásko, krásko, chce tě bohatý král. Nezapomenutelná Červená Lhota, solidní herci (i když ten Štěpánkův nablblý výraz...), chytlavé melodie, milá klasická pohádka v místy úsměvném televizním balení. Jen by si ten Jiřík neměl lít mrtvou vodu do dlaně, když zachraňuje mouchu ze spárů pavouka. (24.12.2014)

Co se týče příběhu, tak nemám moc co vytknout, ale zásluhy v tomto případě putují spíš K. J. Erbenovi. Jeho filmové zpracování bohužel dost těžce pokulhává. Triky jsou tak strašně laciné, že je to i na televizní pohádku prostě příliš, obzvlášť v případě viditelných provázků u naprosto tragických loutek. Písničky některé ujdou, ale zas tak dobré, aby mohly hrát 80% stopáže, to tedy nejsou. No a Jiřík, Jiřík mnoho charismatu a důvtipu nepobral. (Ne)logika jeho jednání musí trknout každé dítě starší 12 let. Aspoň že záporák je pořádně zápornej, ovšem ten jeho konec je taky těžce nedomyšlenej (SPOILER: proč Jiříkovi voda nic nedělá a krále okamžitě zabije, to fakt nechápu). Docela zklamání, pamatoval jsem si Zlatovlásku z dětství docela jinak. (HDTV ČT1) (01.01.2014)

Velmi pěkná klasická česká pohádka, která se svou kvalitou téměř dorovná těm nejlepším a nejklasičtějším, a tak patří k tomu nejlepšímu, co bylo v oblasti pohádek v 70. letech natočeno. Spousta písniček, z toho jedna nesmrtelná, neodolatelný mladý Petr Štěpánek a roztomilá bába kořenářka s podivným, dobře chutnajícím hadem. (18.12.2003)

Když jsme na to koukali na základce v družině (minimálně jednou tejdně), trochu mě ta pohádka děsila. Hrozivej král, Jiříkova useklá hlava a podobně. A když jsem si to pustila teď, nemohla jsem se přestat smát. Například už jen začátek, kdy se král rozčiluje, hází polštářema a jeho slouhové začnou cosi rozprašovat po pokoji, pak ty songy jsou úplně mimo, například ten první, jak se furt jen opakuje "Dobré ráno, dobré ráno", nebo králův monolog na "Já" ("Já, já, jenom já..."), no strašná prdel. Kupodivu dost písniček je docela hezkejch a melodickejch, i text psal zřejmě někdo s mozkem. Akorát že Štěpánkova odrhovačka "Zlatovlásko krásko" je neskutečně vlezlej song, co mi zněl v hlavě celou dobu ve škole, pak na nákupech a zase doma, což mě dostávalo do ráže. Štěpánek má správnou esenci prince (i když jím není), Kotrbová je pěkně neokoukaná, Pešek jako obvykle v roli roztomilýho staříka a nejlepší je Jiří Holý. V družině jsem se ho bála, teď jsem mu fandila, nehledě na to, že se svým hlubokým hlasem to z nich uzpíval nejlíp - navzdory praštěnýmu textu. Jo, a abych nezapomněla, ty loutky jsou hrozně ujetý! (15.12.2011)