Zatímco spíš

Po asiatech převzali štafetu hororových tahounů Španělé, o tom už není sporu. Zatímco spíš není žádná pecka nepopsatelných rozměrů, ale je to příjemný film natočený jakoby s lehkou rukou, přirozeně. Příjemný na zabití večera. (08.04.2012)

Hovad, co nesnesou štěstí druhých, je kolem nás jak nastláno. César vůbec není sám. Jenom v tomhle státě má zástupy kamarádů, kteří mažou lidem úsměvy z tváří ve velkém. (15.08.2012)

To ironické pomrkávání na diváka, že se film nesmí brát úplně vážně, je docela fajn, ale když je scénář kostrbatý a hlavní postava dělá nelogické věci, je to na facku. Nechci spoilerovat, ale čekal jsem Césara jako více chladného a důslednějšího v jeho jednání, když už tedy každý den hledá motivaci, aby vůbec vstal. V jedné sekvenci ale zjevně panikaří, přičemž je evidentní strach o jeho vlastní existenci, a tudíž je motivován k přežití, což je v rozporu se základní premisou filmu. (25.11.2013)

Myslíte, že láska je nejmocnější cit? César by vám oponoval. Hybatelem jeho činů je něco radikálně odlišného. Sílu protloukat se životem mu dávají opačné emoce a pro jejich vyvolání je ochoten zacházet stále dál a čím dál víc riskovat. Zatímco spíš není horor a není to ani "seriózní" psychologické drama o jedné patologické osobnosti. Spíše jde o potměšilý thriller, kterému nechybí ani černohumorné cynické prvky, o muži, který se rozhodl hrát si se svým okolím a nezatěžovat se omezující morálkou. Je vyprávěný z pozice manipulátora, takže divák je minimálně po určitou dobu vystaven pokušení postavit se na jeho stranu. Nemůžu se zbavit dojmu, že filmu by prospěla větší zdrženlivost a snímek by neztratil na působivosti, kdyby výsledkem Césarových krutých her byly scény typu účtování s chovatelkou čtyřnohých mazlíčků, kdy platí, že i slova mohou smrtelně zraňovat. Ani v téhle podobě ale neztrácí snímek na zlomyslné přitažlivosti, především díky přítomnosti Luise Tosara, který potvrzuje, že pro herce jsou záporné role herecky vděčnější. Nemá nicméně smysl zastírat, že nedodělky ve scénáři by se našly a filmu by jen prospělo, kdyby si s ním scénárista ještě trochu pohrál. Celkový dojem: 70 %. (16.02.2021)

Nejde o horor, spíše drama s prvky thrilleru. Navíc tvůrci nastavili příběh trochu netradičně; divák fandí záporákovi, a to bez špetky kladných vlastností, každopádně to výborně funguje a člověk opravdu doufá a trne, aby César nebyl odhalen a zatčen, takže o napětí tu není nouze. Hlavní hrdina oplývá možností a schopností výborně manipulovat lidmi, chorobnou posedlostí a precizností, ale přesto jde vlastně o chudáka (ne že by ho to omlouvalo). Konec je možná trochu překvapivý, avšak rozhodně ne špatný. Samozřejmě, César má někdy možná až moc štěstí, policie je bezradnější než bývá normálně a film by určitě mohl tlačit ještě více na pilu, ale já jsem spokojen, solidní španělský počin. (05.08.2012)

Dívám se dívám - a ty spíš, jo s chloroformem bývá kříž. Stoupá a klesá tvoje hruď, do Bohnic se mnou? Bůh jen suď, Bůh jen suď… Zatímco děti mají pod postelí bubáka a bubáci Chucka Norrise, usměvavá Klára tam má úchylného domovníka hledajícího štěstí. Toť španělské, měkce kruté Psycho s matkou v ještě docela zachovalém stavu, vanou místo sprchy a patřičně slizkým Perkinsem Tosarem, jenž by se přes obočí ani nemohl vykousnout s Brežněvem. Teď ještě remake ve formátu Paranormal Activity.. (03.06.2014)

Vrátnik Cézar si ventiluje svoje psycho výkyvy tým, že sa svojským spôsobom snaží votrieť do priazne atraktívnej nájomníčky, pričom neváha skrývať sa pod jej posteľou, omámiť ju, prípadne zamoriť byt švábmi, len aby jej mohol byť nejakým spôsobom užitočný. Snaha o jej ovplyvňovanie sa stáva zvrátenou posadnutosťou, ktorá samozrejme nemôže ostať nepovšimnutá pridlho... "Sleep Tight" až podozrivo pripomína nedávny "The Resident", spracovaním však krížený s výborným "El Habitante Incierto". S hororovosťou ale narába vyložene opatrne a film sa väčšinou pohybuje iba v medziach napínavejšej drámy a aj keď sa vo finále zľahka pritlačí na pílu, atmosféra zhustne a objaví sa aj jedna krvavá scénka, stále som čakal na nejaké prekvapenie, resp. niečo viac, čoho som sa nedočkal. Balaguero v tomto prípade iba zrecykloval už využitý nápad, no pozeralo sa to veľmi dobre, hlavná hrdinka bola viac než sympatická a znepokojujúco vyznievajúci happy ending potešil taktiež. (02.03.2012)

Je to vydarený dramatický thriller. Má dosť dobrý príbeh o vrátnikovi v jednom obytnom dome, ktorý navonok pôsobí ako slušný a spokojný muž, ale v skutočnosti trpí depresiami, pretože nemá žiadny zmysel života. Ale nájde si ho v podobe platonickej lásky do sympatickej susedky a tak k nej pomocou kľúčov, ku ktorým má ako vrátnik prístup potajme chodí. Ale tento spôsob života mu môže priniesť aj mnoho problémov a pomaly sa do toho čím ďalej viac zamotáva. Spracovanie sa mi páči, veľkým kladom je, že celá táto udalosť je braná s pohľadu vrátnika, v klasickom duchu by to bol pravdepodobne len opäť ďalší nevýrazný thriller, ale toto mi sadlo. Je tu dobre vykreslená jeho motivácia a veľmi dobre sa pozerá na to, ako sa snaží tváriť spokojne, aj keď skutočnosť je niekde úplne inde, bavil ma aj vzťah so susedkou a viacero zaujímavých prvkov, ako napríklad dievča od vedľa. Prvá polovica sa ešte nesie v takom kľudnejšom duchu, ale v druhej sa to slušne rozbehne, pár scén je aj dobre napínavých, viac sa pritvrdí a celkovo je to ešte lepšie. A nesklamal ma ani záver. Herecké obsadenie je na tom dobre, charizmatický hlavný hrdina, príjemná susedka a viacero zaujímavých vedľajších postáv. Réžia a technická stránka sú bez problémov, Jaume Balagueró slušne zvládol aj túto tématiku. Som veľmi spokojný, Španielsko v poslednej dobe točí veľmi zaujímavé thrillery, či už v kombinácii s hororom alebo aj bez neho a to platí aj o tomto filme. Výborná práca. 78% (01.09.2012)

Vďaka Bohu za to, že Balagueró sa vrátil po nie príliš úspešných pokusoch preraziť v hollywoodskej produkcii späť do tej španielskej a dokazuje majstrovstvo po skvostoch ako [Rec] aj naďalej. Vychcané ťahanie za nitky divákovho pohľadu na stvárnenie dobra a zla. Žiadny čistokrvný horror nečakajte, snímok sa skôr zameriava na psychológiu hlavnej postavy a prináša znepokojivý uhol pohľadu na stelesnenie zla a zvrátenej duše jedného (ne)štastníka. Herecký koncert Luisa Tosara podtrhuje kvalitu filmu, scenár sa pohráva s divákom ako hypnotizér so svojim klientom a záverečné minúty sa budete chcieť z tejto nepríjemnej ilúzie čo najskôr prebudiť. 85%. (21.03.2013)

Že prý horor ? Sotva. Mientras duermes je ale inteligentní, skvěle gradující drámou a především sondou do jedné opravdu nešťastné mysli - 80%. Španělé umí, o tom žádná. Přecejen doufám, že až se příště dostanu k ''hororu'' ze zmíněné krajiny, dostanu to, nač jsem zvyklý. Všichni asi víme, že horor po španělsku vypadá trošku jinak. (13.04.2012)

Film, co vás přesvědčí o výhodách vlastnit dům. I přes pomalu plynoucí děj je to tak zábavný sledovat a čekat, jak se to vyvine a jestli se domovníkovi jeho mise podaří, že to vynahradí jakejkoliv jinej nedostatek (stejně jich tam moc není). Luis Tosar vypadá jako španělská verze Jamese Nesbitta a i v roli pošahanýho psychouše je minimálně stejně tak sympatickej a charizmatickej. Vedle tematicky podobný Intimní pasti s Hilary Swank je tohle tak dokonalý a perfektní dílo, že Intimní past se směle může jít klouzat i se svým hvězdným obsazením. V tom Balagueróvi je pořádnej kus talentu. Hlídat jeho počiny! (25.09.2012)

Věděl jsem, že zklamaný rozhodně nebudu. Španělské komorní drama s prvky thrilleru strhne od první minuty, i když divák jen sleduje každodenní rituál vrátného Césara. Postupně se nicméně dozvíme, jaké zajímavé noční výlety pořádá a kterak se z osamělého domovníka bytového domu kdesi v Barceloně stává neosamělý šílenec, který ale rozhodně není nějaký nepřemýšlející psychopat. Lidský rozměr mu dodal Luis Tosar, který zahrál zahořklého cynika naprosto dokonale. Peklo ze života dělá aktuálně tenhle chlapík bez přátel usměvavé Claře, brnká u toho na černohumornou strunu a dokáže vyvolat nejeden napínavý moment (třeba když se v bytě objeví i Clařin přítel). Dobře mířenou lží nebo poznámkou pak ničí životy lidí kolem sebe, jsou to navíc nájemníci, kteří tu rozhodně nejsou jen do počtu (vede holčička, která zatouží po eurech i filmu pro dospělé). Dvě až tři chybky se zejména v druhé polovině pochopitelně najdou, nicméně Jaume Balagueró, především tvůrce duchařin, si diváka náramně vodí po své škodolibé cestičce!! Výborné.. (22.01.2013)

Zvrhle úchylácké, ale úchylácky dokonalé. Nenudila jsem se ani minutu. (04.03.2018)

Přečtěte si knihu, film je jen slabý odvar. Knížka…to je teprve pořádný psycho. (08.03.2013)

Na Balaguera celkom krotké. (29.04.2012)

Španielsky thriller i horor má v poslednej dobe dobrú povesť a vždy im dám šancu. Film začína pozvoľna, až si hovoríte, kurva kedy začne ten horor? Nakoniec je to viac thriller ako horor, ale postupná gradácia filmu veľmi pomáha, režisér neodkrýva všetky karty naraz a stále dokáže diváka prekvapiť nejakou ďalšou scénou. Hlavný predstaviteľ L. Tosar je u nás známy hlavne z väzenskej drámy Cela 211, ktorý stojí za to vidieť. Svoju rolu zvládol výborne a pri všetkých činnostiach , ktoré robil s istotou profesionála, si ako divák hovoríte, že raz sa to poserie a zaúraduje náhoda... Pravý horor končí dobrou depkou alebo koncom, ktorý má od happyendu ďaleko. Tu to všetko sedí a film rozhodne nesklamal. 80%. (13.11.2016)

Dlouhý rozjezd, nevyužitý potenciál, málo stresu, nepřemýšlející postavy. Ten odlehčený komediální soundtrack měl jako znamenat co? Proč je z toho dělanej pomalu druhej nejzásadnější španělskej horor po REC, to mi hlava nebere. Zlatá La Cara Oculta. (05.03.2017)

Diagnóza záporáka je zaujímavá a mohlo by okolo nej vzniknúť niekoľko úžasných filmov akéhokoľvek žánru. Preto je trochu škoda, že tu je ten príbeh silno nevierohodný. Na druhej strane je to super zahrané, nenudí to a niektoré scény sú v rámci cvičenia ako vybudovať napätie fantastické. 7/10 (27.11.2023)

Španělé opět dokazují naplno své přednosti na poli napínavého thrilleru, tentokráte s hodně lehkou hororovou atmosférou. Film boduje hlavně chytrým scénářem, který postupem času graduje. Přiznám se že ani při sledování úvodní rozvláčné dvacetiminutovky jsem ani na moment nezapochyboval, že by mě film mohl jakkoliv zklamat. Samotná představa, zda-li se s člověkem v noci neděje nic zvláštního během spánku, je docela silně znepokojivá. (23.12.2012)

Thriller z pohledu záporáka, úchylná poetika osamělců, černohumorný výsměšný podtext, kakání na hlavy kladným postavám. Ve finále natolik bájo koktejl, že vás mrazí v zádech a nejradši byste tomu magorovi narvali kolejnici do anusu, přestože si film zvráceným způsobem užíváte. (05.01.2014)