Pacific Rim - Útok na Zemi

Wrestling v poměru 10000:1 aneb neplivej mi do ksichtu tu svou plazmatickou sračku (!!!) Hodinu a půl čekám na to, abych se dozvěděl, že má Rod Perlman docela velký nohy :-) ale popořadě. Ať to beru jak chci, Guillermo del Toro, to je určitý vizuální rukopis, taková ta hi-tech pohádka s cool barvama, která tady ovšem dostává na prdel pěstí z kalený oceli. Pacific Rim není průser, jen se posunuje v linii soudobé digitální onanie o další krůček = VÍC, VĚTŠÍ, NIČIVĚJŠÍ, CAPSLOCK. A vizuálně skutečně šlape, sice bez původního ksichtu, ale formálně sebevědomě (akorát dějově je to plochý jak Rumunská gymnastka). Jednu chvíli senzačně epický fight v ulicích Tokia a v druhou černoch v neoprenu s kupou stupidních motivačních citátů, které jako by mu našeptal sám Emmerich. Ksindl z jiný dimence se možná miliony let těší na naše freony, každopádně Pacific Rim je přesně tím standardem, kterýmu to (protože se těšíte) technicky spolknete i s navijákem, ale v druhým sledu už nemá co nabídnout . Chci říct, jeden z filmů, u kterých máte pocit, že jste dostali strašně moc a přitom odcházíte hladoví. Protože já tu taky u prvního a posledního sledu zůstávám, dávám tomuhle velkorozpočtovému dietnímu koktejlu víc než štědrých [final rate: 65%] (28.11.2013)

del Toro byl v hollywoodské první lize tak nějak na divokou kartu, protože se automaticky předpokládalo, že až jednou natočí opravdový velkofilm (podfinancované Hellboye a dementního Blejta tam řadit nelze), bude to událost. Zpětně je mi fakt líto, že bouchla eRková megalomanie V horách šílenství a Hobit přezrál. Protože Pacific Rim je v podstatě všechno, co se mi spojuje s pojmem bayovský generický blockbuster. Pár prvotních skvělých nápadů a opravdu gigantickou atmosféru odvála promluva pošahaného hipster vědátora, v níž do jedné věty nasáčkoval všechna klišé o mimozemské invazi a dál už lépe nebylo. Na to, že v podstatě třetina filmu je věnována jen vztahům mezi postavami působí Rim hole a nerozvitě, dokonce i miniaturista del Toro, který dokázal udělat sympatickou figuru i z chodící ektoplazmy, klouže ke křečovitým kreacím a castingovému přehrávání (mladší a méně talentovaný brácha Heatha Ledgera to fakt nevytrhne). Nebýt Rona Perlmana, troufl bych si tvrdit, že tam není jediná opravdu výstřední postava, jen sbírka přehrávajících klišátek. Dost mě zaskočila i neobratná práce s dějovými liniemi - aby jedna mohla pokračovat, druhá se zastaví a po pěti minutách navazuje na stejné místě, kde skončila. Občas to vede k obskurním oslím můstkům, jako např. SPOILER "postavy, které se dozví cenné info, musí běžet až do velína, aby to tam zařvaly do mikrofonu a varovaly Jägery, kteří mezitím tři minuty mašírují po mořském dně" / SPOILER. V čase startrekovského zběsilého vplétání dějů je to skutečně hutný retro. Guillerma tak poznáte především z perfekcionistického vizuálu, který působí dojmem, že si Gaspar Noe začal hrát s roboty a příšerami. Na tu neonovou nádheru plnou odlesků se fakt chytá málo co, navíc některé scény jsou vyvedné vážně závratně ikonicky a je rozkoš se na ně dívat (a to i ve 3D, které není tmavé a vůbec neruší). Takže co vzešlo z roky očekávaného del Torova přestupu k blockbusterům? Vizuálně a designově vypiplané retro, které nepobralo o moc více rozumu a svérázného vtipu než Transformers (byť je to realizační zručností z mého pohledu překonává). Bijte mě po hlavě tankerem, ale tohle je málo. (10.07.2013)

Krást se nemá. S vykrádáním si nejsem tak jistý, neboť když se vykradou úspěšné i neúspěšné hrdinné filmy, vsadí se na velkolepý vizuál a přidá se k tomu svěží myšlenka dvoumozkových pilotů, tak se to při precizně jogínském zastavení mozkové činnosti celkem dá přežít. Kdo má však doma na dvorku zaparkovaného nějakého toho Jaegera, tak ať si sežene sexy kopilota, zapne si svých 50 motorů pro každý sval na levé ruce a pokusí se vyhonit si něco, co mu inženýři zapomněli z plechu vystrčit. Patrně to bude o něco zábavnější než sledovat útok slintajících ještěrkožraloků na města, která dosud nespláchla tsunami, ale praktickou zkušenost s tím doposud nemám. (12.11.2013)

Kvalitní film, ovšem ne takový náhul jak slibovaly trailery. O postavy se tu pečuje stejně jako o neuvěřitelně hmatatelné bitky kovových i organických monster. Krásně přehledné a nápadité rvačky jsou třešničkou na dortu, který drží pohromadě dokonale fungující svět jehož pravidla jsou sice zvláštní, ale dávají většinou jakž takž smysl. Umístit většinu děje do Hong Kongu bylo taky moc fajn, protože jako pozadí k těm obrovským rubačkám vypadá dokonale. Lidi, kteří mají rádi monstra a roboty udělali film, pro ty co mají rádi monstra a roboty. (13.08.2013)

Del Toro servíruje čistokrevné mecha anime v hrané podobě s řádně umocněným wow efektem. Nicméně je potřeba si uvědomit, že "Pacific Rim" v prvé řadě má fungovat jako představení mecha žánru pro mainstreamové západní publikum. Proto když budeme hledat v rámci anime adekvátní ekvivalenty k filmu, tak rozhodně nemůžeme brouzdat do extrémních pólů žánru typu psychologicko-existenciálně-teologického unikátu "Neon Genesis Evangelion" ani okázale sebereflexivní a žánrově karikaturní šílenosti "Gurren Lagan". "Pacific Rim" je spíš ekvivalent průkopnických titulů žánru, který si vystačí s poctivě přímočarým příběhem a staví v prvé řadě na novosti (v rámci hollywoodského blockbusteru) svého základního konceptu okázalých soubojů velkých robotů s velkými monstry. Lidé, kteří se otřeli o anime, potažmo japonskou popkulturu a viděli hrstku nejvychvalovanějších, a tudíž taky zcela výjimečných titulů, můžou lkát nad tím, že přece existují co do profilace postav, jejich dramatických oblouků a komplexnosti světa lepší mechárny než první americké blockbusterové osmělení se v rozlehlých vodách žánru. Ale berme to prostě tak, že cílem nebylo udělat ekvivalent "Evangelionu", ale prostě natočit historicky první hraný mecha film, který nebude mít podobu papundeklových tokusacu bijáků a seriálů, nýbrž epického hyperrealistického spektáklu, kde hlavními atrakcemi budou rozměry a proporce mechů. Podobně jako v případě "Hellboye" nepřichází del Toro s osobitým uchopením existující tradice, nýbrž si vystačí s fanouškovským nadšením z faktu, že dostal na hraní své vysněné figurky. Více v recenzi pro Cinepur. _____ Ještě dovětek k tržbám a přijetí filmu: Na základě prvních víkendových tržeb v USA někteří filmu prorokovali smutný osud, ale Pacific Rim se nyní několik týdnů po uvedení i v jiných zemích světa ukazuje jako projekt orientovaný nikoli primárně na americké publikum, ale naopak se silným mezinárodním potenciálem, obzvláště pak v Asii. V Koreji si v premérovém víkendu uzmul 44,3% veškerých diváků (konkrétně 1160636 diváků), ale opravdovým masovým hitem se stal v Číně, kde se po tři týdny drží na špičce žebříčku návštěvnosti a odolává i atakům očekávaných domácích hitů a má našlápnuto, aby překonal i tržby počínšťovaného "Iron Mana 3". Zatímco u jiných hollywoodských sezónních blockbusterů jako např. "Iron Man 3" či "Fast & Furious 6" tvoří domácí tržby polovinu celosvětových, u "Pacific Rimu" momentálně (půlka srpna) je to zatím třetina vůči dvěma třetinám ze zahraničí. (13.07.2013)