poster

Nadějné vyhlídky

  • Velká Británie

    Great Expectations

  • Slovensko

    Veľké nádeje

Drama / Romantický

Velká Británie / USA, 2012, 128 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • asinus
    **

    Mike Newell se chtěl po rychlokvašeném Princi z Persie spravit na domácí literární veleklasice a dokázal, že už neumí. Asi stopadesáté audiovizuální zpracování Dickensových Nadějných vyhlídek ničím nezaujme a po dramaturgicky solidním úvodu tolik spěchá se všemi důležitými momenty předlohy, že nestihne s řádným dopadem konstruovat žádný z nich. S delší stopáží by to mohla být paradoxně menší nuda, nicméně v sterilním podání sedmdesátiletého pána režiséra by to zas tak velká výhra nebyla. Ať dělají herci cokoliv (Jeremy Irvine jediný skoro nic, jeho mladší bratr Toby ho za pár let trumfne a Holliday Grainger s ostatními jsou přesní), kapku emocí by z toho divák nevyždímal. Chybí správné načasování, rytmus a cokoliv, čeho by se dalo chytit, co by utkvělo v paměti. Jediným pozitivem je herecký návrat Ralpha Fiennese, který se vzpěračskou zarputilostí posílá všechny své scény o dvě patra výš.(24.1.2013)

  • Madsbender
    ****

    Už je to poriadna doba, čo mi do rúk padol materiál priam volajúci po akej-takej analýze. Moderná adaptácia klasického románu Charlesa Dickensa ma najmä vďaka hanebným medzerám v tejto oblasti literatúry, ale aj nedôvere k samotnému filmu zaskočila nepripraveného. Príbeh a postavy sú na sebe natoľko závislé, že jedno bez druhého akoby nemohlo existovať. Dalo by sa povedať, že sú v tomto prípade postavy napísané a vytvorené na mieru tomuto konkrétnemu príbehu, a mimo neho nejestvujú. Na postavách sú založené takmer bez výnimky všetky motívy, a sú to ony, kto hýbe dejom, nie náhodné udalosti a okolitý svet. Keďže postáv nie je málo, dej je plný zvratov a scenáristických otočiek o 180°, vďaka čomu sa príbeh zamotáva a prepája nečakané súvislosti do celku pôsobiaceho dojmom komplexnosti. Pip je klasickým archetypom vnútorne rozorvaného romantického hrdinu, zmietaného medzi domovom, osudovou láskou a prísľubom žiarivej budúcnosti, a rozhoduje sa pre poslednú možnosť. Chladná slečna Havishamová so zatvrdeným srdcom naopak žije v minulosti, a dá sa na nej pozorovať postupný rozklad ľudskej duše, ktorý odráža jej schátralé, kedysi honosné sídlo, aj jej staré zásnubné šaty, v ktorých obklopená svojimi rozmarmi a vrtochmi čaká na vykúpenie z utrpenia, spôsobeného mužským pokolením. V týchto pasážach sa zračí nádych burtonovskej poetiky, ale bez jeho neustáleho nadhľadu a humoru zostáva len neveselá realita. Vznešená, krásna, no vo vnútri prázdna Estelle, vychovávaná slečnou Havishamovou, zasa žije v prítomnosti a pre danú chvíľu, pretože vie, že má s ňou osud iné zámery. Preto nedáva Pipovi márne nádeje na niečo viac, než len letmé styky a jeden bozk na líce. Estelle je vlastne len nástrojom pomsty v rukách slečny Havishamovej, a ona sama si o svojej úlohe, ktorú zohráva v londýnskej smotánke, nerobí ilúzie. Poslednou hlbšou postavou je Magwitch, neperspektívne stelesnenie ľudskej márnivosti a zúfalstva, chudák, ktorý nájde jediný svetlý bod svojho života, a rozhodne sa doň vložiť všetko, aby zachoval jeho žiaru a našiel aspoň nejaký zmysel pre svoj biedny život, ktorý je poháňaný ešte jednou vecou - nenávisťou k mužovi, ktorý ho zničil. Dôležitou súčasťou postáv sú aj ich kostýmy, ktoré zdôrazňujú určité charakterové črty na strane jednej, príslušnosť do istej sociálnej triedy na strane druhej - a podotýkam, že sú tieto rozdiely na výrazné natoľko, aby automaticky udreli divákovi do očí. Preto sa môže zdať, že sú až kostýmy krikľavé, u šľachty a smotánky prehnane elegantné, u "obyčajných ľudí" zasa príliš špinavé, kladúce dôraz na spoločenský rozklad a sociálnu nerovnosť, ale pozor - toto nie sú Bedári, ani iná historizujúca látka snažiaca sa rozšíriť vám obzory a vykresliť dobovú spoločnosť, no práve v tomto kontraste, ktorý je všadeprítomný (vidiek x mesto, Londýn x vidiek, skutočnosť x predstava), tkvie sila spracovania. I v tom mále, ktoré sa tejto téme venuje, je pozoruhodné, ako sa ju filmu darí nenútene zobraziť. Farebná paleta a tónovanie filmu je veľmi pestré a citlivo rozvrhnuté, často sa využívajú jemné odtiene modrej, zelenej, sivej či žltej, ktoré pracujú na atmosfére a podtrhávajú tú ktorú scénu a emócie, avšak sú pomerne ťažko identifikovateľné. Pokúsim sa však predsa spomenúť niekoľko príkladov - napríklad svetlomodrá v úvode filmu, sivá v scéne príjazdu do Londýna, žltá v nádherných interiéroch honosných stavieb, či kobaltovo modrá počas pokusu o útek na parník. Newell sa pohráva s koncepciou dopadu svetla na snímanú plochu (v mnohých kompozíciách najmä v exteriéroch nefigurujú primárne zdroje svetla a úplne ignoruje tiene, zatiaľ čo v interiéroch využíva tiene na dotváranie požadovanej atmosféry) čím nenápadne odkazuje na slávnych dobových maliarov a umelcov, ktorí šli rovnakým smerom. Ruka v ruke s týmito estetickými otázkami ide aj miera, a tu platí koľko máš motívov, toľkokrát si filmom (na rozdiel od koľko máš metafor, toľkokrát si filmom, čo je obľúbený uhol pohľadu jedného zo súčasných hnutí kritikov) - narážame tu na motív neochvejnej lásky, neopätovanej lásky, pomoci v núdzi a odmeny za pomoc poskytnutú, nenávisti a pomsty, žitia v spomienkach, úpadku morálky, nespravodlivosti či spoločenskej kritiky. Zároveň je spletitý scenár zrozumiteľný a jasný, takže nehrozí, že by sa divák v deji stratil. V kombinácii s využitím farieb a ďalších vizuálnych prvkov (medzi iným špičkovej kamery) dosahuje harmónie formy a obsahu, čo sa dnes vysoko cení, a posúva film do sféry umenia. Snáď jediný detail mi bráni ísť na plný počet, a to je kolísajúca atmosféra a občasná nerozhodnosť medzi veselými a smutnými tónmi príbehu, ktorá mierne naštrbuje ladenie. Hereckým výkonom a pár ďalším aspektom som sa v texte vyššie vyhol oblúkom a vracať sa k tomu už ani nebudem, s výnimkou jedinej poznámky - bol som bez výnimky spokojný. 85%(9.3.2014)

  • sidonka
    ***

    Jsem romantik a tak především zdůrazňuju, že kvalitní slaďárnu bych si po dlouhé době docela ráda dala. Leč již delší dobu se mi na žádnou nedaří narazit. Nečekám že by současný Hollywood a spol. natočil látku jednoho z největších romanopisců jinak než jako kostýmní povrchní podívanou, minimálně lepší atmosféru bych však uvítala. Film má ponuré černé barvy, polorozpadnutý zámek a opentlenou Estellu, ale tajemná krása tomu všemu pořád nějak chybí. Ačkoli se scénárista opírá o vrcholný román realisty Ch.Dickense, kde jde mimo jiné o napadání pokrytecké středostavovské morálky a odsouzení nespravedlivé justice, v knize jsou navíc dobře psychologicky vykreslené postavy, na plátně je z toho všeho akorát tak místy rozteklá, nepříjemně ulepená, laciná zmrzlina. Z toho všeho co současná tvorba v kinech nabízí dávám 3 hvězdičky především z úcty k dávno napsané a jak se tak říká stále aktuální předloze.(30.1.2013)

  • Fr
    ***

    ,,JSEM POVĚŘEN NABÍDNOUT VÁM MOŽNOST ZBAVIT SE SVÉHO UČNĚ. PŘICHÁZÍM VÁM SDĚLIT, ŽE MÁ NADĚJNÉ VYHLÍDKY. MŮŽE TOTIŽ ZÍSKAT ZNAČNÉ JMĚNÍ....“ /// Pohádka (?) o tom, kterak chudý chlapec ke štěstí přišel – no, ale nebyl by to Dickens, aby s milým chlapcem (a tedy štěstím) neměl svoje plány… Dejchne na vás ta románová atmosféra, romantika starý Anglie… jen mám pocit, že je to takový moc televizní. Helena je nádherně podivná, Ralph je vynikající, nekouká se na to špatně, ale řek bych, že z tý předlohy se dá vytřískat víc. Možná s jinou ústřední dvojicí? (nebo rovnou režisérem?) Každopádně je mi tahle ,,romantika“ mnohem milejší, než v těch filmech pro mladý. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsal v roce 1861 Charles Dickens, jsem nečetl. 2.) Chtěl bych se stát gentlemanem (…to já taky, ale nemám sponzora!). 3.) Thx za titule ,,sonnyboy“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ *(4.6.2013)

  • B-Boy1
    ***

    sklamanie...aj keď atmosféra a prostredie mi pasovalo k tomuto filmu, viacej ma presvedčila verzia z roku 1998(12.4.2013)

  • - Helena Bonham Carter, představitelka Miss Havisham, chtěla dotvořit vzhled své postavy tím, že by se jí na hlavě vyjímalo prázdné ptačí hnízdo. Režisér to ale nakonec zamítl. (ellegrey)

  • - Dospělého Pipa hraje Jeremy Irvine, malého Pipa jeho mladší bratr Toby. (DivX)

  • - Helena Bonham Carter nosila po celou dobu natáčení jen jednu botu, protože přesně tak slečnu Havisham popsal sám Dickens. (DivX)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace