Doteky osudu

Celou dobu si říkám nebudu hodnotit po pilotu a nebudu se řasti mezi "smétánku" abych měl +1. Al pokud mě něco dokáže takhle rozsekat a není to film ale jenom pilot k seriálů tak to nejde. Tohle byl totální masakr, další massakr bude skoro 2 měsíce čekat abych i já dokázal mluvit číslama :-). Těžce to připomíná Flashforward kterej po bombastickým úvodu šel tempem mojí stolice ke dnu, snad tohle nebude ten samej případ. Po pátym dílu ubýrám hvězdu a pokud to pujde tak dal, tak nebude co ubírat.....hruza (31.01.2012)

--- PRVNÍ SÉRIE --- Na jména Tim Kring (tvůrce Heroes) a Kiefer Sutheland slyším a když jsem si přečetl popisek a podíval se na cover, věděl jsem, že by to mohl být seriál pro mě. O to víc mě mrzí, že Touch veškerý svůj potenciál zahazuje na neuvěřitelných a ne moc zajímavých epizodických příbězích. Dlouho tomu chybí nějaký směr, což trochu vynahrazuje dvojdílné finále, jež však následně trochu rozbíjí "bonusová" třináctá epizoda, která seriál navrací do svého epizodického formátu. Seriál se navíc chytře jen tváří. Veškerá seriálem nastavená pravidla vlastně ani pravidly nejsou. Jakeovu "moc" si tvůrci cucají z prstu a přizpůsobují potřebám scénáře. Touch je oddychová rodinná zábava, ale osobně jsem si od toho sliboval trochu víc. Víc mysteriózna zejména. Hodnocení série: 2,5/5 --- DRUHÁ SÉRIE --- Výrazně odlišná série. Pryč jsou podivné epizodické zápletky, fuč je pohodová rodinná atmosféra. Celá druhá řada je klasická thrillerová naháňěčka s megazlou korporací v čele. Kiefer Sutherland tu zužitkovává své zkušenosti s postavou Jacka Bauera. Utíká, střílí, mlátí. Je to drsnější, násilnější, ale také výrazně zábavnější, než stereotypní úvodní řada. Pořád je to ale jako celek dost průměrné a bez větších ambicí. K mé spokojenosti je to však alespoň důstojně zakončené. Postavy mi k srdci nakonec docela přirostly a jsem rád, že se jejich příběh dočkal smysluplného rozřešení. Hodnocení série: 3/5 (20.05.2018)

Naprosto originální seriál. Mám ráda filmy a seriály, kde se v jednom dílu propletou ze začátku zdánlivě nesouvisející příběhy několika lidí. V tomto případě je vždy vše dovedeno k dokonalému závěru.......................... ,,Ten poměr je pořád stejný. 1 : 1,618. Pořád dokola. Vzorce máte přímo pod nosem. Ale nikdo je nevidí. Musíte vědět, jak se dívat. To, co většina lidí vnímá jako chaos, se ve skutečnosti řídí jemnými pravidly. Galaxie, planety, lastury. Vzorce nikdy nelžou. Ale jenom pár z nás chápe, jak to do sebe zapadá. Na téhle planetě žije 7 080 360 000 lidí. Tenhle příběh bude o několika z nich. Jedna stará Čínská báje vypráví o červené niti osudu. Říká se v ní, že bohové nám každému kolem kotníku uvázali červenou nit a tou nás propojili s lidmi, jejichž životů se máme dotknout. Ta nit se může natáhnout nebo zašmodrchat, ale nikdy se nepřetrhne. Všechno je předurčeno zákonem matematické pravděpodobnosti. A moje práce je ta čísla sledovat. Abych propojil ty, co se navzájem potřebují najít. Ty, jejichž životy se mají dotknout." (14.06.2016)

Po prvej sezóne sa mi do hlavy snaží natlačiť slovíčko NEZMYSEL. Rád by som ho tam vpustil, keby ma tento nenápadný po hudobnej stránke až komorný seriál nechytil svojou odvahou. Odvaha nie je v ukazovaní chorých detí a trápenia ich rodičov, na to sú predsa iné citové vydierače. V tomto prípade zabrali tvorcovia a naservírovali veľmi chytľavú tému ako na tanieri. Kauzalite a vzájomnému prepojeniu ľudstva, sa len málo kto venuje s takým presvedčením ako Tim Kring. Už jeho mutantský Hrdinovia koketovali s filozofickými myšlienkami kauzality a chaotickej (ne)náhodnosti. Teraz svoje myšlienky dotiahol do heroického výsledku. Príbehy sú bravúrne vybalancované na hrane vykonštuovateľnosti a takmer dokonale do seba zapadajú - isté úlety mu treba prepáčiť. Vymyslieť totiž sieť vzájomných vzťahov, ktoré sa majú vzájomne nejako uveriteľne ovplyvniť v dlhšom časovom horizonte si vyžaduje um. Dlhodobá zápletka je rovnako na dobrej ceste a v závere sezóny ostáva stále prezieravo tajomne visieť v pozadí. Treba už len dúfať, že ak séria prežije, neskĺzne k podobnému nešťastnému myšlienkovému tápaniu ako v závere spomínaní Hrdinovia. (23.06.2012)

Nějak mě to nezaujalo, ačkoliv mám rád jak Kiefera Sutherlanda, tak zápletky s předpovídáním budoucnosti. Na mě je Touch až moc plytký a sentimentální. Seriál se snaží z diváka tlačit emoce za každou cenu a pro mě je to jako jíst marcipán, který je tak sladký, že se vám z toho až dělá špatně. Oceňuji, že je to něco jiného, rozhodně to není další seriál ve stylu J. J. Abramse (tedy já proti jeho stylu nic nemám, ale přeci jen podle něj dneska jedou kvanta seriálů, které mnohdy ani nejsou z jeho produkce, a tak tedy oceňuji určitou originalitu tohoto seriálu). Zároveň mi ovšem přijde, že si seriál hraje až moc na umění, že dělá ze sebe něco víc, než ve skutečnosti je. Provázanost postav je zajímavá, ale někdy poměrně absurdní. Zatím jsem si dal pauzu, uvidíme, zda se k Touchi ještě někdy vrátím. Momentálně mě nijak zvlášť neláká. Letošní Alcatraz byl sice stupidní a repetitivní, ale dokázal mě bavit. Chtělo by to, aby synáčka unesli teroristi a Kiefer měl jen 24 hodin na jeho záchranu... (26.04.2012)