Doteky osudu

Tak k tomuto seriálu doposud není absolutně co vytknout. Velmi promyšlený děj uzavřený každým dílem. A věřím že ne jednomu tvrďákovi zjihne srdéčko např. hned při závěrečce úvodní epizody, nutno dodat, že není a nadále asi nebude jediná. To vše ještě podpořeno melodickými songy na závěr alias Dr.House. Zkrátka takovýhle dramaťáček je příjemným osvěžením na seriálovém poli. Keifer je zpět z tvrdého Bauera na milujícího otce Bohma a sakra mu to svědčí.(jaj ale ty jména mohli rozlišit) Teď už jen, aby ty přeslazené konce neomrzely a hlavně nápady neupadly. Držim palce (14.04.2012)

Martin Bohm měl být Jack Bauer beze zbraně. Kiefer se o to snaží, ale kromě zajímavého námětu seriál nemá nic, co by nutilo kouknout na další díl, alespoň na začátku první sezóny bych čekal alespoň menší provázání a hlubší důvod, proč sledovat dál. Zabalil jsem to po několika dílech a to i přesto, že první díl byl super, Kiefera mám rád, ale dál ... dál to nechám na jiných. (07.02.2014)

Zajímavě rozjetý seriál, které mu ovšem dojdou nápady již po pár dílech. Tim Kring opět dokazuje, že jeho studnice nápadů je značně omezená a po pár dílech se stále opakované schéma začíná divákovi zajídat. Hlavní dějová linka se vůbec neřeší a místo toho se musíme dívat na nezajímavé a nudné osudy neznámých postav, které člověka vlastně ani vůbec nezajímají. Totálně promarněný potenciál. (14.09.2012)

První díl splnil všechna kritéria správného pilotu a nechal si pootevřená dvířka hned několika směry. Osobně ale doufám, že tvůrci v dalším vývoji samotného dění trošku zpomalí. Uvidíme, jakou cestou se seriál nakonec vydá a třeba si Kiefera zapamatujeme i jinak, než jako Jacka z 24-ky. EDIT po první sérii: spokojenost (75%). Tempo se zmírnilo tak, jak jsem si představoval a jelikož seriál dostal zelenou pro řadu další, budu se těšit, jak bude dějová linie pokračovat. (27.01.2012)

Pilot: Já bych to snad zatím ani nehodnotil, ale když vidim tu vlnu nekritickýho nadšení, co zde pilotní epizoda vyvolala, neubránim se údivu a potřebě se taky vyjádřit :-D. Touch má už v prvním díle přesně ty negativní symptomy, které vykazovaly pozdější díly Heroes od stejného autora (Tim Kring). Tím mám na mysli hned ten výchozí námět, že "lidé z různých koutů planety jsou nějak osudově spojeni", tentokrát pomocí čísel. Dámy a pánové, to je z prstu vycucané instantní mystérium typu Je mi 33 let, mám 3 děti, bydlím ve 3. patře v bytě číslo 3 a dnes je 3. března, WTF, za tím něco musí být, to není náhoda. Tohle prostě nikdy nebude dávat smysl, nikdy nebudou divákovi objasněna pravidla, kterými se daný svět řídí, bude se jen a jen natahovat, dokud bude sledovanost. Druhým klackem, který se seriálu hned v začátku připletl pod nohy, je chování postav. V podstatě mě nenapadá žádná (z těch příčetných), která by se v Pilotu nezachovala nějak nepřesvědčivě. Vrcholem je samozřejmě telefonní rozhovor mezi nedobrovolným bombovým útočníkem a pracovnicí telefonní společnosti, kterej je tak směšnej, že už to ani k smíchu není... Poslední, ryze osobní výtka pak směřuje k nablýskanému, ale přitom sterilnímu vizuálu. Ještě si hodně rozmyslim, jestli se na dalších pár dílů vůbec kouknu. (07.02.2012)