Doteky osudu

Aby se mi stalo, že mě první díl nějakého seriálu takhle odrovná - tak to jsem ještě nezažila :) Byla jsem v šoku, tekly slzy a jen žasla nad tou provázaností, který tento seriál má od začátku každého dílu (zatím 3 za mnou) od začátku až do konce :) Jsem z něj nadšená a těším se na všechny díly :) Zcela upřímně informuji, že jsem skončila u 7mého dílu a dávám tento seriál k ledu...Začala mě neskutečně s*át Maria Bello, jejíž stále dokonalé vlasy nechává volně shazovat po svých ramenech a i když je má pomalu až v očích - zachovává chladnou hlavu a hraje dál..Její neustálé výkřiky "Jaku!!!" mi taky lezly na nervy a otec, který mu zase naopak stále říká "kamaráde" - tak jsem ani nevěděla o čem ten seriál vlastně je....Dávám to k ledu a uvidíme, kdy se k tomu dostanu zpět.. (29.11.2015)

Nadšení z každého dalšího dílu. Vše je výborně načasováno a roztřepených nitek je jen nepatrné. A věřím, že takhle budeme pokračovat minimálně do konce první série. Vedlejší postavy jsou moc dobře napsané a na jejich znovuopětovné objevení se vždy těším. ještě dva takhle silný díly a jdeme na pět hvězd. (27.01.2014)

--- PRVNÍ SÉRIE --- Na jména Tim Kring (tvůrce Heroes) a Kiefer Sutheland slyším a když jsem si přečetl popisek a podíval se na cover, věděl jsem, že by to mohl být seriál pro mě. O to víc mě mrzí, že Touch veškerý svůj potenciál zahazuje na neuvěřitelných a ne moc zajímavých epizodických příbězích. Dlouho tomu chybí nějaký směr, což trochu vynahrazuje dvojdílné finále, jež však následně trochu rozbíjí "bonusová" třináctá epizoda, která seriál navrací do svého epizodického formátu. Seriál se navíc chytře jen tváří. Veškerá seriálem nastavená pravidla vlastně ani pravidly nejsou. Jakeovu "moc" si tvůrci cucají z prstu a přizpůsobují potřebám scénáře. Touch je oddychová rodinná zábava, ale osobně jsem si od toho sliboval trochu víc. Víc mysteriózna zejména. Hodnocení série: 2,5/5 --- DRUHÁ SÉRIE --- Výrazně odlišná série. Pryč jsou podivné epizodické zápletky, fuč je pohodová rodinná atmosféra. Celá druhá řada je klasická thrillerová naháňěčka s megazlou korporací v čele. Kiefer Sutherland tu zužitkovává své zkušenosti s postavou Jacka Bauera. Utíká, střílí, mlátí. Je to drsnější, násilnější, ale také výrazně zábavnější, než stereotypní úvodní řada. Pořád je to ale jako celek dost průměrné a bez větších ambicí. K mé spokojenosti je to však alespoň důstojně zakončené. Postavy mi k srdci nakonec docela přirostly a jsem rád, že se jejich příběh dočkal smysluplného rozřešení. Hodnocení série: 3/5 (20.05.2018)

Pilot: Tak tohle mě dostalo už prologem, který dokonale navnadil a očekávání nezklamal . Přes občas poněkud krkolomné momenty mě nadchla úžasná atmosféra nabitá emocemi, vibrující tajemnem a momenty osudových propojení tak silně, až se mi z toho v několika momentech ježily chloupky. Originální mozaika s výtečně propojenými kamínky, které nespojuje zločin ani násilí, ale lidskost a dobro. Dojemné i napínavé, tak že člověk občas zapomínal dýchat. Má to skvělého Sutherlanda i specifický Kriegovský rukopis, který jsem si oblíbil už v Heroes, probudilo to můj zájem a já chci okamžitě vědět co bude dál. Pilot je výborný tak, že jsem se rozhodl přistoupit na hru, nešťourat se v detailech a lapsech v logice, ale prostě a jednoduše si užívat. 1. řada: Jak jsem řekl, tak jsem udělal a užival si celou sérii. Bavil jsem se proletenci náhod, kterými proplouvá téměř napdřirozený Jake a za ním vlající zmatený otec. Vychutnával si hru čísel i tu pozitivní energii, kterou to rozdávalo, skvěle budouvanou a udržovanou atmosféru i detaily, které zase udržovaly kontinuitu a současně nenápadně provázaly všechny epizody. Mrzí mě jen to, že tvůrci neudrželi čistotu a styl po celou sérii, že neodolali a museli do ní zkrátka přimíchat další zbytečné spiknutí, další všemocnou korporaci, která tahá za nitky světa. Ke konci už jsem jen čekal odkud se vynoří Kuřák s Blofeldem v patách a Kiefer odhodí inkognito a začne běhat s pistolí jako Jack Bauer, aby to všechno stihl dát do pořádku do dne a do hodiny. Dřív než na to všechno přijde Mulder. Z tohoto úhlu pohledu se docela bojím druhé řady. (13.01.2014)

Plně souhlasím s uživatelem warrenur. To, co zpočátku vypadalo jako "pohlazení po srdíčku", je časem parodií sebe sama, neustále a donekonečna se opakující vzorec, kdy se vlastně nic většího v seriálu neděje (kdyby po otci se synem aspoň šla nějaká tajná organizace), a ty náhody a propojení jsou časem poměrně nesmyslné, až parodizující. Člověk si najednou začne klást různé otázky (jak to, že v USA je den stejně, jako v Arábii - co časový posun?), a to není dobře. V určitých chvílích už mi ten stále stejný postoj Kiefera, stejná blbost sociální pracovnice i neměnný kluk přišly spíše jako křečovité škatulky. Přitom filmy o náhodách mám rád (třeba Serendipity - Lásce na stopě), ale nic se nesmí přehánět a nesmí těch podivných náhod být moc. (Třeba v prvním dílu se zcela nesmyslně furt a furt objevuje číslo 318, ačkoliv to nakonec nemá v ničem a k ničemu souvislost.) (19.05.2015)