Reklama

Reklama

Ragtime

Psychopatický vrah, rozvodové intriky, tvrdohlavý pianista a zběsilý čas nových přeměn v adaptaci románu E. L. Doctorowa.  Ragtime - neboli roztrhaný čas. Takový je i příběh zachycující hroutící se životní styl 19. století a nastupující čas proměn počátku 20. století (jenž později ústí do šokujících zkušeností 1. světové války). První chvíle filmu otevírá vražda, kterou má na svědomí milionářský floutek. Jeho žena se stává "hlavní" figurou v následných rozvodových intrikách. Třetí důležitou postavou příběhu je náhle úspěšný černošský pianista, který není ochoten se dál krčit před manýrami některých omezených bělochů a chce vzít zákon do svých rukou... Románový bestseller spisovatele E. L. Doctorowa se stal předlohou čtvrtého amerického filmu režiséra Miloše Formana. Za kamerou přitom stál další náš úspěšný filmový tvůrce Miroslav Ondříček. Jejich společnou zásluhou zůstal v literárním přepisu důraz na vykreslení dobové atmosféry i na herecké obsazení (za pozornost stojí především James Cagney ve své poslední roli komisaře Walda). V malých rolích se ve filmu mihnou Jan Tříska a Pavel Landovský. Snímek byl nominován na Oscara v osmi kategoriích, nezískal však ocenění v žádné z nich. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (192)

Qasa 

všechny recenze uživatele

Je škoda, že Forman věnoval tak zbytečně dlouhou dobu přepadení Morganovy knihovny (snad podlehl hollywoodskému hladu po akčních scénách), jenž je v Doctorowově knize jen krátkým závěrem příběhu Coalhouse Wolkera, a nenašel tak čas na další minimálně stejně zajímavé příběhy knihy popisující spolčensko – politický přerod americké společnosti začátku století. Objevný pro mne byl například popis amerického dělnického hnutí, osobnosti anarchistky Emmy Goldmannové, usilování o osvobození se z pout mateřských a společensko-politických eskapologa Harryho Hudiniho jako symbolu doby, přerodu židovského siluetisty a socialistického revolucionáře Tatka v podnikatele ve filmové branži (ano to je ten režisér na konci, který si začal říkat baron Askenazi). Pro popis té doby přelomu jsou tyto další příběhy knihy velmi důležité a rozhodně mnohem zajímavější než policejní manévry před knihovnou. Ač si Formana za několik jeho filmů vážím, nezbývá mi než litovat, že se tohoto námětu neujal jiný režisér. Forman si objektivní popis širšího politického kontextu té doby zřejmě bohužel, jako čerstvý emigrant ze socialistického bloku, nemohl dovolit a tak jej raději zcela (až na příběh osvobozování se z pout rasových předsudků) vynechal a komplexní, i když ragtimově rychlý, popis Doctorowovy knihy tak nemravně ochudil. ()

hous.enka 

všechny recenze uživatele

Proč mi nikdo neřekl, že Ragtime je tak dobrý film? Jasně, Forman přepálil stopáž minimálně o půl hodiny, ale jinak je to naprosto nadčasový film, kterému je dneska už víc jak pětatřicet let. A na svůj věk rozhodně nevypadá. Měla jsem pocit, že se ve filmu pořád něco děje a zpětně nejsem schopná říct, která dějová linka se mi líbila nejvíc. Asi ten černý pianista a jeho nablýskané fáro byli nejlepší. Jenže pak i dějová linka ženy-manželky se mi moc líbila. I jejího bratra, který zezačátku vypadá trochu jako úchyl. A vlastně i ta tanečnice, která nemá ve vztazích úplně jasno, mě oslovila. Nebýt té délky filmu, zkoukla bych to hnedka znovu. A vidět Ragtime v kině Ponrepo v rámci přehlídky Formanových narozenin pro mě byl skvělý zážitek. Všechno nejlepší, pane Formane, do dalších let. ()

Reklama

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Ragtime je zpočátku neurčité dobové vyprávění s více mini-příběhy, které se postupně spojí, ale později se promění v celku poutavý film o cti, nespravedlnosti a rasismu. Škoda nepříliš zajímavého začátku, šťávu snímek dostane až s automobilovým konfliktem. Trochu nedostatek také je, že se ke konci tvůrci přestali zajímat o dořešení příběhů „vedlejších“ postav. Jinak se mi ale film líbil, hlavnímu hrdinovi jsem fandil a užíval si krásné hudby, takže celkově slabší 4*. ()

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Film, který se vylučuje z Formanovy tvorby podobně jako Goyovy přízraky, chybí zde jeho příslovečný nadhled a hlubší i chápavější zaměření na jednotlivé postavy, ty jsou trochu chladné a to hlavně kvůli epizodickému ději, který rovněž nemá v jeho ilmografii tradici. Nkěteré linie by si zasloužily více místa možná i na úkor té hlavní, jelikož sáhodlouhá scéna z Morganovy knihovny se jevila v rytmu zbytku filmu trochu těžkopádně. Avšak devizou snímku je na "přistěhovalce" až neuvěřitelně podchycená atmosféra USA přelomu staletí, jíž hodně napomáhá i Ondříček, který je však zde trochu rezervovaný. Herci jsou opět pečlivě vybraní a výborně zapadají do pietně vykresleného světa. Kdoví, nebýt zásahů studia by výsledek mohl být silnější a snad i "formanovštější" (viz chybějící linie světaznalé feministky). ()

amirgal 

všechny recenze uživatele

Doktorowův román měl podle všeho řadu ucelených a propracovaných dějových linií. Nevím, zda zařazení většího počtu linií do filmového zpracování neubírá filmu na hloubce (resp. ubírá vždy, ale snad ne přespříliš; Doktorowa jsem nečetla mohu tedy odhadovat pouze z filmu). Také nevím, zda fragmentárnost začátků a roztřepenost konce byla skutečně zamýšlena v rozsahu, v jakém působí na diváka, který je do děje "vpuštěn" jen skrze film a nemá jinou návaznost na svět románu. Přesto film považuj za poměrně zdařilou, i když asi svých vlastních ambic nedosahující, filmovou adaptaci. Je jen velmi málo filmů, které dokáží zdařile kompenzovat převod kvalitního textu na filmové plátno. ()

Galerie (57)

Zajímavosti (26)

  • James Cagney nechtěl při natáčení filmu smlouvu. Navíc si prosadil to, že může ještě 3 dny před zahájením natáčení odstoupit. (liskam)
  • Zrádnou fází vzniku filmu se ukázal být střih. Miloš Forman později vzpomínal: "Při stříhání každého filmu přijde chvilka, kdy vzývám ďábla a nabízím mu svou duši za nový pár očí. Když člověk totiž žije s filmem rok, začnou ho najednou i ty nejlepší scény otravovat. Všechno mu připadá fádní a nudné a v tu chvíli je vítaná každá změna, a to i změna k horšímu, jen proto, že cokoli jiné se mu náhle zdá svěží a lepší. Pokud člověk o tomhle nebezpečném psychologickém mechanismu neví, může se zbytečně připravit o dobrý materál a dobré nápady. Při Ragtimu můj mladý hlavní střihač nikdy ani nazapochyboval o mém rozhodnutí a nikdy se mi nepokoušel oponovat vlastními názory. Prostě jen slepě vykonával mé pokyny. Mám stříhání moc rád, ale potřebuju mít proti sobě ve střižně tvůrčího protivníka, jinak je to pro mě nádeničina. Sama ta práce je stereotypní, člověk se věčně nimrá s tím samým, počítá okýnka, přehazuje záběry, a to pořád dokola. Snažil jsem se střihače uspokojit, zbavit ostychu a trémy, ale nepovedlo se mi to. (...) Proto byl pro mě střih u Ragtimu tou nejhorší fází." (NIRO)

Související novinky

Kompletní retrospektiva Miloše Formana!

Kompletní retrospektiva Miloše Formana!

07.11.2012

Přijďte dát divácký dárek Miloši Formanovi k osmdesátinám, které letos oslavil. V kinosále Městské knihovny v Praze se bude od 7. do 13. prosince konat Forman Festival, kompletní retrospektiva této… (více)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno