REVENANT Zmrtvýchvstání

pardon, vobec nesadlo. nic. z kina som odisla absolutne frustrovana. ak Revenant vyhra, po Birdmanovi to bude najhorsi film v dejinach Oscarov, ktory si odnesie hlavnu cenu. nikto to nepovie nahlas, vsetci ten brak ospevuju. Jedine, co stoji za zmienku je kamera genia Lubezkiho, ktora vsak mne paradoxne priserne prekazala. Tento film proste nedava zmysel a najsilnejsi je v momentoch, ked v nom neuvidite ziadnych hercov, ale iba zabery na drsnu krajinu. (27.02.2016)

Tak intenzivně destruktivní, až jsem se na samém konci cítil jako sám Glass. Tedy dolámaný, rozdrásaný, na padrť, dřeň, kost. Jenže na rozdíl od něj bych to já vzdal prakticky okamžitě a jen čekal na smrt. On se ve strhujícím Leonardově podání plazí, belhá a všelijak chroptivě snaží dokráčet nejdivočejším západem za svým archetypálním cílem, až mi i zimní vítr cestou z kina přišel jako ten nejpříjemnější jarní vánek. Miluju klasické pojetí westernu, ale takovéhle převracení tradic vzhůru nohama potřebuje jednou za čas každý žánr. Tím spíš, když jsou klíčové výjevy (medvědice, řeka, bizoni) ikonickými obrazy už při své premiéře. Famózní velkofilm a nejintimnější znovuzrození v jednom. (14.01.2016)

Příroda, Tom Hardy a Emmanuel Lubezki (král optiky, jeho záběry uchvátí každý divácký oko) perfektní, ale zbytek špatný feil, který se snaží zaujmout diváka za každou cenu. The Revenant se snaží být art a zároveň popcorn, který zasytí celou rodinu. DiCaprio dává pot, krev, ale nikoli hloubku a uvěřitelnost - chvilku se plazí, chvilku chodí, plave, třikrát umře, tváří se tak utrápeně, až mi ho bylo líto, jak chce tu sošku vyhrát. Dlouhé záběry a pomalé tempo začíná nudit už v polovině Revenantu, když každý ví jak to dopadne. Hardy nejlepší na plátně, který přehrává Lea na plné čáře (i když je Leo můj druhý nejoblíbenější herec) a pokud dostane sošku Leo, tak z povinnosti za Djanga a Vlka. A pokud se diváci budou chtít k Revenantu vracet, tak jen kvůli scéně s medvědem a závěrečnému souboji. 12 nominací na Oscara je zlý vtip. ************* Druhé zhlédnutí: Nádherně natočená prázdnota. (15.01.2016)

Že Iňárritu patří už delší dobu do režisérské extraligy, se mezi fanoušky ví, a Revenantem Mexičan své postavení jen potvrdil. Snímek představuje špičkové filmové řemeslo a jen nepřehlédnutelný nejen v rámci svého žánru a v příslušném roce vzniku. V mnoha ohledech znamená protipól představ o komerčním trháku. Jde o pomalý kousek i přes úvodní krvavou bitku komorní, nesnažící se o laciné efekty. V superlativech se dá mluvit o kameře, která zachycuje fascinující záběry drsné horské krajiny amerického středozápadu, zoufalý boj o přežití v téměř beznadějné situaci i magické halucinogenní obrazy odehrávající se v hrdinově mysli. Po dějové stránce je to emocionálně přímočarý příběh o zradě a následné odplatě, proložený šíleným survivalem napříč mrazivou nehostinnou horskou krajinou, která neodpouští slabost a zaváhání. Zápas s rozzuřenou medvědicí je pro Leonarda DiCapria po jeho drogovém tripu ve Vlkovi z Wall Street v krátké době už druhou výjimečnou scénou, kterou se zapíše do filmových dějin. DiCaprio nepředvádí žádné velkolepé charakterní herectví, ostatně pod klubkem rozježených vlasů a mohutných vousů toho moc vidět není. Natáčení od něj ale vyžadovalo extrémní fyzické nasazení, svou roli musel doslova oddřít a lecčím si určitě prošel. Skutečnou hvězdou snímku pro mě ale zůstává kameraman Emmanuel Lubezki, který potvrzuje své výjimečné kvality. Americký západ nepředstavuje ve filmu romantické místo ani zemi zaslíbenou, nýbrž oblast, kde vládnou tvrdé podmínky k přežití a většinu energie zabere obstarávání základních lidských potřeb. Přes nesporné kvality 5* ode mě Revenant nedostane. Iňárritu je totiž o poznání lepší režisér než scénárista. Jeho hrdina představuje mistra v přežívání, kterému musí závidět i James Bond. Uniknout z indiánského obklíčení nebo přečkat útok grizzlyho je jedna věc, nekonečné ráchání v ledové vodě horské řeky sevřené chladem zimy a přechod zasněžených hor je věc druhá. Od zkázy Titanicu a konvojů spojenců do Murmunsku víme dobře, jak dlouho trvá, než člověk studené vodě podlehne, a nejedná se ani o hodiny, jako spíš minuty. Glassovi by se povedlo umrznout nesčíselněkrát. Korunu všemu nasadí pronásledování uprchlíka dvěma muži. Chápu, Iňárritu potřeboval efektní koncovku - typicky westernové finále boje muže proti muži, jenže to měl ošetřit šikovněji (třeba pádem laviny). V reálném životě by se za zlodějem, který z obyvatel pevnosti udělal žebráky, vydal aspoň tucet mimořádně motivovaných chlapů. Celkový dojem: 85 %. (04.02.2016)

Čekal jsem něco na styl Černého roucha v kombinaci s McCarthyho Krvavým poledníkem a svým způsobem jsem to i dostal. Škoda že včetně častých, nadbytečných a především nechtěně hloupých jakože mysticky symbolických vsuvek. Držet se to čistě v oné rovině "nehostinná divočina, pragmatičtí drsní trappeři, indiáni na válečné stezce, přežití, nekonečné zasněžené dálavy, skučící vichry, p-o-m-a-l-é tempo", tak by to bylo ještě lepší. Jakkoli to nepochybně má pár slabých či zbytečných pasáží, tak když už je to dobré (což platí o většině stopáže), tak je to sakra že dobré. Z velké části díky syrové atmosféře, uchrčenému výkonu hlínu žeroucího Lea, fantasticky (jakkoli tradičně) pod vousiska si mručícího Hardyho i toho Gleesona, který tam až nečekaně sedl. A nelze nezmínit kameru; na plátnech nic tak "zarámování hodného" nebylo k vidění od Až na krev. Celkově tedy jednoznačně spokojenost, byť s nemalými výhradami. (13.01.2016)