REVENANT Zmrtvýchvstání

A Oscara získává... Tom Hardy? Vůbec bych se tomu nedivil, Šílený Max totiž pod Leem pravidelně podtrhává koberec a nejvíc se těšíte na jeho scény. Proč? Protože jde o pragmatického parchanta, kterému člověk skoro fandí navzdory tomu, že by vlastně neměl. Ale co naplat. Na druhé straně holt stojí prachbídně vykreslený stopař, který se desítky a desítky minut potlouká divočinou, jen abyste mohli obdivovat krásné scenérie. Ty se Iñárrituovi samozřejmě povedly a navrch se může pochlubit famózní úvodní akcí. Tím to ale bohužel končí, zbytek je totiž jen natahovaná přehlídka syrové filmařiny, jíž zoufale chybí šikovnější uchopení. Ano, všechno to natočit muselo být totální peklo. Na rozdíl od Apokalypsy nebo Misie je ale většina té píle nepříjemně promarněná. (6/10) (06.01.2016)

Stopadesátiminutový art, který opravdové fyzické dobrodružství nabídne jen ve dvou soubojích. Na filmu, kde většinu stopáže myslíte na mrznoucí štáb z druhé strany kamery, je evidentně něco špatně. Dlouho jsem neviděl něco tak „chtěného“. Už tu vytouženou sošku předejte a tohle nechte zapadnout jako technicky poctivou a zatraceně náročnou filmařinu, která snad ve finále ani nemohla nikoho zajímat. PS: Hardy přehrává DiCapria o mrtvého medvěda a půlku koně. (03.01.2016)

(1001) -"I found God" he used to say. "And while sitting there and basking in the glory and sublimity of mercy... I shot and ate that son of a bitch." --- Před sledováním jsem si přečetla, že: Revenant in French also means (reverting to) "spirit" or "ghost". Což mě samozřejmě velmi natěšilo, ale i přese všechny horečkové snové vize jsem neměla pocit, že by se film dotkl duchovní roviny. Vlastně mám ve výsledku dojem, že se jedná o křížence Malickova Nového světa a Jarmuschova Mrtvého muže, přičemž se Revenantovi nedaří dosáhnout kvality ani jednoho z nich. A když to srovnám ještě s Birdmanem, do kterého se mi původně vůbec nechtělo, ale hned po prvních pár vteřinách jsem od filmu vůbec nemohla odlepit oči, jak byl hypnotizující, tak tady jsem se musela vyloženě nutit, abych se vůbec dokoukala do konce. A to jsem člověk, který by raději strávil celý život v lese, než aby jednou vkročil do víru velkoměsta. Vlastně nemám ani moc ráda, když v sobě Terrence Malick přespříliš probouzí svého vnitřního Terrence Malicka, natož abych to ještě snášela u ostatních režisérů. Inarritu podle mě vlastně udělal nejzásadnější chybu v tom, že filmu dodal lidského záporáka a hrdinovi jinou motivaci než jednoslovné "přežít", protože mi přijde, že tím paradoxně mizí důvod, proč by ten film měl existovat. "Přežít, abych zabil vraha svého syna" je extrémně klišé motivace pro tak nehostinné, dravé a kruté prostředí, jaké se filmu podařilo poskládat dohromady. Slušel by tomu mnohem víc nihilistický příběh osamělého zálesáka, který bojuje o svůj život, protože nic jiného neumí a nezná. A ještě víc bych za něco takového bojovala s přihlédnutím k tomu, že Tom Hardy vypadá pořád moc inteligentně na to, abych mu takovou roli uvěřila, a tím pádem spadá jeho herecký výkon do kategorie nepříjemně se sledujícího pitvoření, které rozhodně není důstojnou protiváhou Leova minimalismu. (A taky tedy dodám, že jsem výjimečně ráda, že když už mu tu sošku chtěli mermomocí dát, tak že mu ji dali zrovna za tenhle film a ne třeba za Letce nebo Vlka z Wall Street. I když mě osobně jako herec nezajímá už tak patnáct let.) Domhnall Gleeson teprve podruhé přenáší trochu závaží ze strany "hezký muž" na stranu "dobrý herec". Forresta Goodlucka jdu sledovat na Instagramu. Willa Poultera si přidávám do sbírky herců, kteří krásně brečí. A jako poslední zmínku jsem si nechala poznatek, že mě úplně neskutečně rozčilovala kombinace té prvoplánovité "západní filmové" hudby, která jako by se snažila každý záběr, ke kterému hrála, nafouknout a dodat mu falešný pocit důležitosti, spolu s tím japonským hudebním minimalismem, který doprovázel například finální souboj, a který skvěle vystihoval primordiální pudy a emoce, o kterých pro mě celý film byl nebo měl být. Kdyby tak byl podkreslený celý film, nejspíš bych mluvila úplně jinak, a určitě i hodně dalších lidí, kteří mu vyčítají mělkost a pozérství. Inu, třebas se na Revenanta podívám znovu za deset let a zklamání mě přejde, ale zatím sbohem a šáteček. (27.11.2018)

Leo nám od dob kdy šel ke dnu i s Titanikem herecky vyzrál, zapustil hustý vous a rozhodl se, že divákům ukáže co umí. Takže zde máme toto dílo a Leo v něm hraje pana Hugha Skleněného, což je celkem ironické jméno jelikož takhle odolnýho hajzla svět neviděl. Nejdříve si zatancuje s medvědem až z nich kusy lítaj, pak se nechá asi tisícovkou stehů vytunit s tím, že místo narkózy dostane pár hltů chlastu a nakonec se vyhrabe z vykopaného hrobu a jde, nebo spíše leze, pomstít svého synka kterýho mu kuchnul Tom Hardy (to už je odolnější jméno) . V mezičase se cachtá ve vodě co má cca nula stupňů, skáče z vodopádu, belhá se o větvičce s křivejma hnátama, stanuje v koníkovi nebo zachraňuje przněnou indiánku. Když už mu je fakt ouvej zhtne syrového bizona a jde se dál. Ano už se jde. Dlouhé procházky v mínul pětadvaceti udělají divy a Skleněnka už zase skáče přes kaluže, aby ve velkém finále poměřil ptáka s Hardym. Kouká se na to kurevsky dobře, záda mě bolely jen z pohledu na Lea (chcípáka hrál fakt dobře) a musím uznat že si toho zlatého robertka jménem Oskar za všechny ty útrapy zaslouží. (18.01.2016)