Advokátka Věra

Jestli tohle je průměr prvorepublikové filmové tvorby, tak bych na ni koukala klidně pořád :-) První polovina byla prostě výborná. Spousta drobných vtípků, Truda Grosslichtová byla na meziválečnou herečku neobyčejně civilní a Oldřich Nový u mě stoupl v ceně, protože jsem ho doteď považovala za salónního milovníka - a tady úžasně uvěřitelně zahrál zločince! Druhá polovina už nebyla tak dobře vyprávěná, občas jsem se nechytala, a závěr mě zklamal. Ne že bych měla něco proti tomu, aby hlavní hrdinka skončila šťastně provdána, ale jednak mě mrzelo, že její studia přišla úplně vniveč a jednak jsem asi příliš zvyklá na hollywoodské filmy, kde takováhle profesionální výzva (oblíbená americká "challenge") vždycky nakonec skončí úspěchem. Nemám ráda, když se pár ke šťastnému konci dopracuje podfukem. Závěr je prostě poplatný své době, ale to filmu nepřekáží v tom, aby byl zdařilý a milý. Kdo chcete zkusit nějaký pohodový prvorepublikový film, rozhodně doporučuji. (13.02.2012)

Slabší komedie Martina Friče, jejíž závěrečný zvrat je opravdu velmi silná káva a svojí neuvěřitelností musel a musi překvapit úplně každého. To, co mu předchází, lze ale sledovat bez větší újmy a zásluhu na to mají hlavně velesympatická Truda Grosslichtová, Oldřich Nový a jeho Na děvče mi nesahej a také stoprocentě spolehlivý Václav Trégl (15.05.2016)

Epilog vynikající kariéry jazykově nadané Trudy Grosslichtové. Její příběh až donedávna patřil mezi největší záhady českého filmu, dnes již ovšem víme, že se kariéry vzdala dobrovolně a do Holandska odešla až po válce, protože se zamilovala do vojáka. Ostatně její působení v českém filmu a v německých a francouzských filmech zanechalo po sobě tolik výrazných stop, že se jejím uměním můžeme bavit i nadále. Pouze ta rehabilitace v očích české veřejnosti zatím chybí. Stejně jako oznámení faktu, že byla pražačkou a nikoli vídeňačkou. "Z toho mohly být pěkné dvě vdovy!" (17.05.2011)

Příjemná a milá zábava, která si v neuvěřitelné, typicky dobově naivní, přesto lehce podané historce, utahuje nejen z emancipačních snah. Není to sice úplně nejvyšší liga, přesto je to zábavná pohodovka, která má své kouzlo a řadu skvělých okamžiků. Truda Grosslichtová, možná ve své životní roli, přejímá něco z komiky Anny Ondrákové a balancuje na hraně ztřeštěnosti, netradiční Oldřich Nový jako kriminálník Tygr taky nenudí a Václav Trégl sype hlášky jakoby sázel trumfy na stůl. Film si drží slušné tempo a šlape do pedálů lehkým humorem. Další z pamětníků, který se nejspíš zařadí meziy ty, po kterých občas sáhnu a dám si repete. (02.12.2012)

Upraveno v květnu 2020. Advokátka Věra je neposedně osvěžující humoreskou. Filmová veselohra Martina Friče na motiv povídky Vlasty Zemanové s ironickou dychtivostí škádlí feminismus, s jistou nezdvořilostí se jí bezděčně snaží pokořit, ale nakonec vše spíše dospěje ke smíření. Melodramatická spotřeba trhu využívá zranitelně křehký půvab ženy a neústupné gentlemanství muže, který jde nápaditě vstříc společné budoucnosti věcí manželských. Nezdvořilost je vykoupena láskou, nadhled využívá pohyb a jitření nálad vnitřních světů. Hlavní postavou lehké filmové humoresky je JUDr. Věra Donátová (velmi příjemná Truda Grosslichtová), mladá žena dobrých poměrů, natěšeně nadšená z právě otevřené vlastní soukromé advokátní kanceláře. Emancipace žen získala podnětnou podobu, ale nezdvořilá podstata humoresky má jiné plány, proto začíná honitba za sebeurčením, byť profesi nahradí intimita a niterné naplnění. Hlavní mužskou postavou je Petr Kučera vulgo Tygr alias Petr Raboch (pozoruhodný Oldřich Nový), okouzlující zločinec. Sebevědomá drzost je tím nejvodnějším nástrojem vzájemné výpomoci mezi obhájkyní a obviněným. Dívčí zatvrzelost je důmyslně uvedena v omyl, aby se mohlo slavit společné vítězství. Důležitou postavou filmu je Jindřich Donát (příjemný Theodor Pištěk), Věřin otec. Je shovívavý k halasné propagaci feminismu, i když dává přednost tradičnímu zabezpečení dceřiny budoucnosti. Významnou postavou je Růžena Donátová (zajímavá Růžena Šlemrová), Věřina matinka. Ona je tou společenskou zuřivostí feminismu, nepanikaří z možných chyb reality a bezodkladně požaduje ty radikální společenské změny. Výraznou postavou je Oktábec (příjemný Václav Trégl), solicitátor. Věrný pomocník Věřiny soukromé praxe v rozpacích z neměnného stavu kanceláře bez klientely. K výraznějším postavám patří také Marie (zajímavá Darja Hajská), Věřina hospodyně i její písařka na stroji. Je vyvedena z míry neustále se měnícími podmínkami pracovního prostředí i celkového nasazení. Z dalších rolí: vždy spolehliví kumpáni Petra Tygra ve věcech dobrých i zlých Eman Pálený (Bedřich Veverka), Dlouhý Gusta (Ladislav Herbert Struna) a Franta Štístko (Bohuš Záhorský), z příliš mnoha slov obhájkyně vyčerpaný vyšetřující soudce (Alois Peterka), decentní prezident soudu JUDr. Bašus (Karel Veverka), otec naplánovaného Věřina manžela, konzul Raboch (Rudolf Deyl st.), jeho mladší a nepovedenější syn Richard (Stanislav Neumann), drzostí rozezlený majitel koloniálu (Jaroslav Marvan), či jeho názorový oponent a majitel sousední mlékárny (František Říha). Film Advokátka Věra je určen k lehkému občerstvení. Pobaví svou dráždivou rozverností i hereckým šarmem hlavních protagonistů. Příjemné filmové pobavení. (16.11.2011)