Pěna dní

Je to veľmi dobrá fantasy komédia od Michela Gondryho. Má dosť dobrý príbeh odohrávajúci sa vo fiktívnom svete, v ktorom všetky zákony fungujú po svojom. Mladý muž si žije ideálnym životom, má veľký majetok, kvôli čomu nemusí pracovať a spoločnosť mu robia skvelí priatelia, len mu chýba aj životná partnerka. No aj to sa zmení, keď narazí na skvelú ženu, do ktorej sa hneď zamiluje, pričom mu city opätuje a vezmú sa. Lenže čoskoro ona dostane ťažkú chorobu a už sa začne všetko kaziť. So spracovaním som nadmieru spokojný, toto si ma získalo už od samotného začiatku, síce zápletka by sama o sebe stačila skôr len na lepší priemer, no celkovo to výrazne povyšuje to netradičné podanie. Gondry sa nezaprie a tak celé to fungovanie fiktívneho sveta pôsobí tak zaujímavo a vtipne, jeden skvelý originálny nápad strieda druhý, pričom sú všetky tak milo absurdné, naháňačka s topánkami, tanec, preteky na svadbe, beh s tieňom a množstvo iných ma dostalo, navyše sa to celú prvú polovicu nesie vo veľmi príjemnej atmosfére plnej pozitivizmu a skutočne ma to bavilo. A aby to nebolo všetko, následne sa pomaly začne meniť žáner prakticky do úplného protikladu, z roztomilej komédie to plynulo prejde do snáď až depresívnej drámy, v ktorej nechýba ani umieranie, pričom aj to musí byť rovnako originálne ako všetko ostatné a aj keď osobne mi predsa len trochu viac sadla tá prvá polovica, obe sú zvládnuté rovnako kvalitne. Herecké obsadenie je výborné, sympatický hlavný hrdina, skvelá Audrey Tautou, zábavný Omar Sy a ešte pár vydarených vedľajších postáv, tu ma bavili všetci. Réžia a technická stránka sú skvelé, Michel Gondry opäť ukazuje, že patrí medzi najzaujímavejších novodobých režisérov, síce už očakávane nepôsobí až tak originálne, film mi svojim štýlom dosť pripomínal Náuku o snoch, stále si drží vysokú úroveň po všetkých stránkach a v tomto prípade ho musím veľmi pochváliť aj za ten plynulý žánrový prechod, čo zvládne len málokto. A príjemne to doplňuje aj hudba. Síce nie som až tak nadšený, aby som mohol dať plné hodnotenie, ale aj tak som veľmi spokojný, Pena dní je vydarený film a ešte si ho určite pozriem. 81% (25.10.2013)

Vážený pane Gondry, chci Vám poděkovat, že jste mne přesvědčil, že jsem se mýlila. Domnívala jsem se totiž, že od doby George Mélièse se nenarodil režisér s fantazií, který by se nebál používat film jinak, než je v kraji zvykem. Vy jste nabídl mému oku zhnusenému módním stereotypem něco krásně barevného, křiklavě radostného, něco s takovou dávkou fantazie, o níž není jisto, zda ji unese jeden člověk. Tak ráda bych se podělila o svůj zážitek z Vašeho Filmu, ale má fantazie má břehy příliš blízko sebe, takže nedokáže rozptýlit tolik duhových míčků, aby mohla, byť jen nastínit, tu Vaši. (07.02.2014)

Akoby surreálna adaptácia realistického románu z druhej polovice 19 storočia. Číra kreativita, dychberúce detaily, skvelé ručné efekty, masky, kostýmy, výprava, kulisy... jednoducho podmanivé. A tá myš! Akurát druhá tretina sa trochu tiahne a ak by to Gondry prestrihal o 15 minút, filmu by to skôr prospelo, ako ublížilo. 9/10 (13.08.2018)

Rozumím všem, které tato filmová báseň barev a hudebních tónů nedokázala uchvátit. Pojetí, zvolené režisérem, se pohybuje místy na hranici únosnosti. Film zachraňuje - jakkoliv to zní ne zcela věrohodně - příběh křehké lásky s tragickým koncem. Vian, autor literární předlohy, vyvolává vzpomínky na MALÉHO PRINCE Saint-Exupéryho či Lewisovu ALENKU V ŘÍŠI DIVŮ nebo o generaci starší PRINCEZNU PAMPELIŠKU Jaroslava Kvapila. Pohádkové "nasvícení" se tu proplétá se snovými představami, retroscénami, symbolickými zkratkami. Džungle této mozaiky v každém případě postrádá nudu a udrží poučenou divákovu pozornost. Za diskusi stojí otázka, zda adaptace musela sledovat tak důsledně dobový kontext zejména tam, kde přerůstá do technicitních tvarů. V každém případě je k neuvěření, že i dnes mohou vznikat tak abstraktní a složité filmy s až barokním formálním tvaroslovím. Díla v každém případě pozoruhodná a jen nesnadno zapomenutelná. (08.07.2013)

Velice zvláštní film, možná nejpodivnější film jaký jsem kdy viděl. Rozhodně nejpozitivnějším bodem tohoto snímku je právě ta jeho zvláštnost, kdy lidé žijí ve světě, kde je vše úplně jiné než to my známe z našeho skutečného světa. Alkoholické nápoje míchá klavír, jídelní stůl jezdí na kolečkových bruslích, a tak dále. Ovšem příběh až tolik nezaujme. Ze začátku je to ještě dobré, dokavaď život plyne pozitivně, tak je to fajn. Ale pak Chloe onemocní a vše se začne kazit, a to bohužel i příběh. Od té chvíle mě to už vůbec nebavilo, film už nedával moc smysl. Celkový dojem je tedy takový, že chválím skvělý nápad ztvárnění světa, ovšem chtělo to lepší příběh. (19.08.2016)