Pěna dní

Moje třetí setkání s panem režisérem. A znovu to byla jízda, těch nápadů, ta fantazie! Piáno co míchá drinky, utíkající zvonek, tanec hopsatrot, „psí“ boty, kniha v tabletách, rentgen skrz na skrz; ze scén třeba vybírání místa schůzky nebo květin, závod o svatbu, „rozdvojený“ piknik, cigareta při operaci, práce se zbraněmi či jednoduché a přitom efektivní časové posunutí pomocí popisku na zadní straně fotky, to vše je výborné (a české publikum může navíc potěšit přítomnost naší vlajky na stadionu). Akorát…knihu jsem nečetl a možná i proto jsem se dost divil tomu vpravdě drastickému přerodu (od zhruba 54. minuty), kdy se všechno to krásně nevšední, bláznivé, slunné, úsměvné, hravé a optimistické postupně začalo měnit ve svůj přesný opak. To byla docela těžká deka i na mě, a to s depresí ve filmech nemívám větší problém (věta z obsahu „Bezstarostný svět milenců je nemocí fatálně zasažen“ je tak o něco doslovnější, než jsem čekal), o samotném konci ani nemluvě. Překvapí i občasná krvavost, jakoby samozřejmá, ničím vzrušivá. Chemie mezi hlavními představiteli však fungovala výborně, jenom mě krapet zklamalo to „hledání útěchy“, došlo tak k narušení té velké lásky. K technické stránce, trikům a animaci nemám nejmenších výtek, jen chválu. Celkově to vidím na slabší 4*, zřejmě budu potřebovat časem druhé zhlédnutí, abych to ještě o něco lépe vstřebal, ale to není u tohoto tvůrce žádná novinka pod sluncem, takže zase někdy na viděnou, pane Gondry! (01.02.2014)

Vážený pane Gondry, chci Vám poděkovat, že jste mne přesvědčil, že jsem se mýlila. Domnívala jsem se totiž, že od doby George Mélièse se nenarodil režisér s fantazií, který by se nebál používat film jinak, než je v kraji zvykem. Vy jste nabídl mému oku zhnusenému módním stereotypem něco krásně barevného, křiklavě radostného, něco s takovou dávkou fantazie, o níž není jisto, zda ji unese jeden člověk. Tak ráda bych se podělila o svůj zážitek z Vašeho Filmu, ale má fantazie má břehy příliš blízko sebe, takže nedokáže rozptýlit tolik duhových míčků, aby mohla, byť jen nastínit, tu Vaši. (07.02.2014)

,,LIDÉ SE NEMĚNÍ. MĚNÍ SE VĚCI…“ /// Jsem zmaten. Neuvěřitelný! Tolik animace, tolik abstraktních a absurdních nápadů! Ovšem – každá zábava má svý meze…Ne že by mně myš dělající bubliny nebavila (pistolkou vole…bublifuk…, kde to žiješ?), ale když hudba zakulatí rohy pokoje, vím, že jsem ztracen. Ztracen ve fantasii a nápadech, kterejm nemůžu rozumět. Něco je vtipný, něco by vtipný bejt mohlo, první hoďka je krásně optimistická (kromě těch několika mrtvejch) a ona podivnost není příběhová, ale tím, čím nás obklopuje. Ujetá událost, který jsem dlouho nechtěl dát žádný hodnocení a ty 3* berte s rezervou. Tady bude dobře 1* i 5*. Záleží jen na tom, jak moc dokážete propadnout obdivu zvláštního vidění světa. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennej román, kterej napsal v roce 1947 Boris Vian, jsem nečetl. 2.) Zajímám se o hopsatrot, pianocktailista stojí vedle v místnosti a miluju molitor. 3.) Thx za titule ,,IkE_Blaster“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (02.11.2013)

Myslím, že je skvělé, že se adaptace chopili Francouzi a ještě k tomu právě Michel Gondry - jeho rukopis je mimochodem tak specifický a sympatický, že se mi vnucuje novotvar "typická Gondrovina". Vzhledem k tomu co je Pěna dní za knihu, jde o naprostý úspěch. Celý ten potrhlý svět ožívá na plátně ve fantastické směsici počítačové animace a Švankmajerovských loutkařských orgií. Jsem nadšený a to se mi u filmů podle mých oblíbených románů stává velice málo. Jeden z nejpříjemnějších filmových zážitků této sezóny. 9/10 (24.08.2013)

L´ecume des Jours je pre mna sympaticky film od reziserskeho maga Michela Gondryho /Nauka o snech s Gael Garcia Bernalom/. Zaujimavy namet, obcas sa da aj zasmiat, akurat Gad Elmaleh mi dost vadil. Audrey Tatou sice na urovni a krasna, ale celkovo pre mna len znesitelny priemer a dost aj taka Nauka o snech 2. 60 % (10.01.2015)