Suspiria
Suspiria
Suspiria
Suspiria
Suspiria
Režie:
Dario ArgentoKamera:
Luciano TovoliHrají:
Jessica Harper, Stefania Casini, Flavio Bucci, Miguel Bosé, Barbara Magnolfi, Eva Axén, Rudolf Schündler, Udo Kier, Alida Valli, Joan Bennett (více)Obsahy(2)
První liga klasického hororu s gotickou příchutí - Suspiria doráží konečně k českému divákovi.,, Můžete se potěšit i postrašit z čistokrevného Zla, podlévaného černou magií. S napětím budete pozorovat marný boj nevinných studentek taneční akademie o přežití. Kulisy a efekty strašidelného zámku kdesi v Německu podporované neskutečným hudebním doprovodem skupiny Goblin vás odnesou z dnešního tak zoufale neromantického světa tam, kde strach je opravdový a odkud se vracejí jen ti nejsilnější... (Hype)
(více)Recenze (279)
Veľmi ma mrzí, že tomuto filmu dávam iba 3 hviezdičky. Atmosféru ma neskutočnú, hudba je maximálne skvelá, vizuály vydarené na jednotku s hviezdičkou.. ale nebál som sa. A horor, pri ktorom sa človek nebojí, zlyháva. Chcel som sa báť, ale jednoducho sa to Suspirii nepodarilo (aj keď napr. pri scéne s očami za oknom som bol napnutý jak struna). Ale naozaj musím pochváliť ten Argentov prístup ku točeniu, jeho snímky sa zdajú ako zlý surealistický sen, nie ako reálne situácie, a to sa mi ukrutne páči. Čiže dúfam, že pri sledovaní ďalších Argentových počinov budem unesený a na moje konto pridám ďalšie filmy ktoré ohodnotím plným počtom hviezdičiek :)) PS: Ďalší Argentov film to bude Opera. ()
35% Byl jsem plný očekávání, podle názorů jak zde, tak na hororových webech. Z očekávání se však stalo zklamání, myslím, že dokážu ocenit i staré hororové kousky, ale tohle? Povedený úvod a závěr rámuje příběhovou nudu a hloupost v jednom, kterou nezachrání ani podivná hudba, barevnost a prostředí (chápejte jako plus). ()
Nejlepší filmový soundtrack. ()
Audiovizuálny orgazmus! Ako inak opísať štartovaciu štvrťhodinku, ktorá ma bez vrúcnych omáčok chytila a posadila na zadok. Ďalšie minúty krapet upustili od výraznej štylizovanosti a začali klásť dôraz na príbeh a postavy, ale to už ma mal Argento omotaného okolo prsta. Nečakal som, že jeho rukopis môže byť tak výrazný a už vôbec, že sa spracovaním bude dotýkať perfekcionizmu pána Kubricka. Stáva sa to tak v pedantne nasvietenej scéne, netradičnom snímaní záberov, trebárs aj cez žiarovku, práce s napätím, hercami, pomalým odhaľovaním minulosti, tak pompéznym finále, kde budú praskať omietky a rinčať črepy na podlahe. Nemalú zásluhu má na zážitku až hnusne intenzívna hudba, ktorá do vás pumpuje strach a neistotu. So Suspiriou som moc - moc spokojný a to ešte vrany šeptali, že to s opakovačkami naberie na sile. ()
Tá prehnaná štylizácia tohto hororu mi je hrozne protivná svojou falošnosťou a nechápem, čo sa na tom môže niekomu páčiť. Či už ide o to divné znázornenie vrážd (rezanie umelého tela, umelá krv), alebo o značne preafektované správanie postáv (ako za nemej éry). Film navyše stihol údel žánru najviac zasiahnutého tokom času, keď nejaká tá hrôzostrašnosť z neho rokmi takmer úplne vyprchala a nahradená bola nezáživnosťou a miestami až otravnosťou. Je tu ale problém ešte väčší a tým je priam nebotyčná naivita scenára, hlúpe dialógy a úplne retardované postavy. Tak sa pýtam, prečo by mal byť dobrý horor súčasne aj dementný? Kto také niečo tvrdí, že sa toho väčšina tvorcov tak vehementne drží? Nakoniec toho neostáva veľa, čo by som mohol na tomto filme vyzdvihnúť. V podstate iba celkom pôsobivý vizuál, nejakú tú mysterióznosť v závere (najlepšia scéna objavovania miestností) a možno čiastočne aj celkom obstojnú Jessicu Harper. Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. ()
trošičku bych tomu vyčetl že nejlepší moment je někde ve středu se slepcem a pak už to trochu hloupne a je to ke konci spíš komičtější..(coš si člověk musí zvyknout, když miluje horrory, že si občas zaklepe na čelo) to mě hlavně mrzí ale je to něco tak fantastického hudebně a vizuálně.. nejsilnější první hodina filmu, v žánru horroru extratřída.. ()
Ikona. ()
Audiovizual hezký, ale zbytek zcela nezaujal - ani neděsil. Remake z roku 2018 je podstatně zajímavější a působivější. ()
Argento v Suspirii povýšil na novú úroveň tri aspekty, vďaka ktorým je takou kultovou a pôsobivou záležitosťou aj dnes – éterická, tajomná hudba, hra s farbami a strach z nevideného. Film absolútne dostál svojmu menu a môže sa smelo rovnať s ďalšími hororovými velikánmi typu Rosemary´s Baby či Halloween. ()
Ta holka, co umře na začátku se jmenuje stejně jako herec, co hrál komisaře Gordona v Burtonových a Schumacherových Batmanech. Jo a ten film je mistrovský dílo. 10/10 ()
Na výborné atmosféře celého filmu má zásluhu hlavně hudba Argentových Goblinů. Ne náhodou jsem se trochu uvolnil jen v momentech, kdy hudba na chvilku utichla. A že jsem to potřeboval - byl jsem napjatý jak struna, která může každou chvíli prasknout. Hrůzy a děsu si zde mnoho neužijete, ale napětí je zde naopak vrchovatě. Co na tom, že krev je příliš světlá a příběh není moc propracovaný. O ten v hororech příliš nejde. Navíc se v kontextu ostatních italských hororů 70. a 80. let řadí mezi ty lepší. ()
První díl z Argentovi hororové trilogie "o třech matkách" dále pokračuje filmem Inferno (1980) a vyvrcholení je v novém filmu Terza madre, La (2007). Zajímavá hororová italská série, plná nezapomenutelných scén. ()
Videne pri raňajkach a nechcem si predstaviť čo by to so mnou robilo keby som to videl v noci. Zatiaľ Argentov najlepší film s ktorým som mal tú česť. Hold kto umí ten umí. ()
Tak nevím , asi jsem čekal přece jenom trochu víc . Dávám 3 a půl. ()
Slušně mě to zamáčklo do sedačky.. ()
Keď som tento film pozeral prvýkrát, veľmi sa mi nepáčil, nič som nechápal a pripadal mi veľmi nudný, pri opätovnom pozeraní som ho pochopil o niečo lepšie. Suspiria je taliansky horor režiséra Daria Argenta, dej rozpráva príbeh Suzy Bannionovej, baleríny, ktorá dostane štipendium na jednej z najvýznamnejších tanečných škôl v Európe. Po príchode na školu sa stretáva s podivnými javmi, ktoré ohrozujú jej život, pretože sa snaží odhaliť záhady, ktoré sa na tomto mieste vyskytujú. Suspiria je prvým filmom z trilógie Matky Daria Argenta, ktorá má pokračovania Inferno a Matka sĺz, z estetického hľadiska je Suspiria nádherný film, plný farieb a neuveriteľnej kamery. Naozaj druhé opätovné pozretie ma prinútilo mať film o niečo radšej, hoci stále uprednostňujem remake z roku 2018, film z roku 1977 je klasika, ktorú by si mal pozrieť každý. ()
Skvělá "drákuloidní" atmosféra. Barevné jak hrad v Karpatech a hudba z jiného světa. Okouzlující Jessica Harper. ()
Suspiria má svoje vizuální kouzlo, kdy Argentovi nelze upřít kompoziční talent a cit pro atmosféru včetně gradace. Herecky samozřejmě jistý amatérský závan pocítíte, ale to u podobného typu hororu nepovažuji za až tak zásadní nedostatek, na druhou stranu herci nesnižují úroveň zážitku. Vyzdvihnout zaslouží i zvuková kulisa, která mnohdy dotváří alespoň pro mně nečekaně kvalitní dojem. 70% ()
Suspiria revisited - teď jsem více docenil audiovizuální stránku, pořád mi vadí lehce zdlouhavá prostřední pasáž, kde mohlo být více akce a na konec bych si představoval nějaký větší masakr a ne jen blikající ježibabu, bod a konec. Baba škodí hlavně tak, že přikáže svým posluhovačům, aby někoho nadrogovali, či zabili. Kouzlí minimálně... umí leda tak ovládnout zvíře nebo způsobit studentce únavu... Pěkně chabá čarodějka. Světe div se, ale teď mi přijde snové Inferno jako lepší snímek než Suspiria. ()
Související novinky
Zemřela herečka a scenáristka Daria Nicolodi
Smutné zprávy přichází z Itálie, v Římě dnes zemřela Daria Nicolodi. Herečce, scenáristce a bývalé dlouholeté partnerce kultovního režiséra Daria Argenta bylo 70 let. Informaci médiím předala jejich… (více)
Dario Argento natočí Giallo
Nic nového pod sluncem, říkají si ti z vás, kteří vědí, že giallo je italské označení hororového subžánru specializujícího se na řádění maniakálních sériových vrahů. A mistr Argento už pár takto… (více)
Roň slzy, už brzy ozáří lampa dvůr
Tedy alespoň něco na ten způsob. Říká vám jméno Dario Argento něco? Jestli ne, tak vězte, že je to jeden z nejlepších režisérů a scénáristů italských krvavě brutálních horrorů minulých několika… (více)
Interiéry jsou stylizovány na způsob nevěstince, vraždy mě víc prvoplánově znechucovaly, než děsily, a triky mě příliš upozorňovaly, že jsem ve starém filmu, než abych prožíval horor. Snad jen zvuková stopa funguje hrozivě. Jak se stalo zvykem, máme tu na chvíli i positivistu s tvrzením, že strašidelné výjevy produkuje rozbitá mysl, a ten vyděšené tanečnici doporučuje poradit se s na slovo vzatým odborníkem, který v rozporu s premisou, že je seznámil striktní materialista, dívenku ujišťuje o platnosti magie. Aby bláboly zněly seriózněji, jsou do diváka vpravovány zhruba nějak takto: účinnost magie spočívá v ohromné schopnosti nadpřirozena stále nahlodávat naši racionalitu, magie vládne racionálně nevykořenitelným potenciálem víry ve svou moc. Abych tuto parafrázi zasadil do svého chápání, magie je „zlo“, je nepořádek v konsensuálním schématu kauzality, jistou neposlušností přírody, kterou nelze pouhou přírodou vysvětlit, aniž bychom si museli přiznat, že nevidíme do všech převodů příčinnosti. „Odborník“ tu ale mluví zmateně a když má dívku uklidnit, rozhovoří se jako blázen. Takže v daném žánru takřka obligatorní figura vědátora už tak upadající děsivost ještě snižuje. Horory tohoto rázu si do příběhu zahrnutou konfrontací se střízlivým pohledem vědy pomáhají proto, aby na ní ukázaly, jak je i věda proti zlu bezmocná, když ji postupně nutí resignovat. Ukázkově to zvládá Friedkinův The Exorcist/1973, který i tu vizuální realitu hyzdí mnohem přesvědčivěji. Jak jsem řekl, nebýt hudby… K tomu všemu tu ještě chybí další prvek podmiňující děsivost duchařského hororu a tím je pomalu vyvstávající důvod, jakási srozumitelnost temné moci, která ji právě tím posiluje, že jí dává smysl přibližující ji realitě a reálnosti. Tady si čarodějka založila taneční školu. To je všechno a bude-li takový nástin rozvinut do gigantických rozměrů v některém z dalších dílů trilogie, což nehodlám zjišťovat, bude už pozdě, protože tento film tím zpětně na děsivosti nezíská. Příběh tu prostě není podpořen přesvědčivým invazivním napojením na divákovo universum, nerozkolísává psychiku. A když už jsem se dotkl chybějícího racionálního jádra, co má znamenat ta narážka na Erasma Rotterdamského? Možná se mu ve vleku zkratkovitého „ozřejmování“ jeho odkazu přisuzují přehnané zásluhy o ideu globální vlády. To bývá dokazováno z dopisů, např. Guillaumeovi Budé (v Allenově vydání II. svazek, dopis 480, 28. 10. 1516, Brusel, řádky 250-255: „Nam quod ubique πάνυ Φιλόπατρις es, a multis laudi dabitur, a nemine non facile condonabitur: quanquam ΦιλοσοΦικώτερον est mea sententia sic de rebus et hominibus agere, ut mundum hunc communem omnium patriam esse ducamus, etiam si pulcherrimam orbis Christiani partem Galliam esse fatear.“ [„Jsi-li vlastenec, mnozí tě budou chválit a všichni ti snadno odpustí; ačkoli podle mého názoru je moudřejší s věcmi i lidmi zacházet, jako by tento svět byl společnou vlastí všech, i když nejkrásnější částí křesťanského světa, připouštím, je Galie.“]), Ulrichovi Zwingli (v Allenově vydání V. svazek, dopis 1314, asi 3. 9. 1522, Basilej: „Ego mundi civis esse cupio, communis omnium vel peregrinus magis.“ [„Chci být občanem světa, všem společníkem, nebo lépe, hostem všech/všem cizincem.“]). Erasmův globalismus je naivní a optimistický, je to trochu renesanční manýra, trochu upřímná důvěra ve sjednocení lidstva racionalitou. Nic démonického či konspiračního v Erasmově humanistickém nadšení nevidím. To znamená, že autor ignoruje mnohem rozšířenější povědomí o učencově smyslu pro toleranci a na svou dobu pokrokové kázni rozumu, aby pomocí starobylého jména učence navodil dojem, že spory o způsob vlády nad světem pocházejí z vnitřního puzení, vyvolávaného temnou hrou filosofujících zloduchů. Takové vyprávění už ale opomíjí ty propriety, jimiž Erasmus inspiroval osvícence coby vděčně citovaný protipól každého mysticismu. Proto z filmu sálá zřejmá snaha démonizovat ideu globální vlády, jako by musela souviset se zlým úmyslem a temnými silami. Nehodlám se povznést ani nad to, že kroky, podle jejichž zvuku mělo být možné vystopovat sabat, byly slyšet přes několik chodeb do pokojů děvčat. Horor mě pak nemůže děsit, když všemi těmito křiklavými nesrovnalostmi provokuje rozum. Maximou hororu by měla být a snad i je, tady přespříliš havarující, uvěřitelnost. () (méně) (více)