Suspiria

Môj prvý Film legendárneho Daria Argenta, takže ho musím hodnotiť mimo kontext jeho tvorby. Argento umiestňuje dej do sexi farebného prostredia dievčenskej tanečnej školy, ktorá pripomína nacistické nevestince a jej vedenie nekompromisné bordelmamy. Witch-bitch? Pravda je však niekde úplne inde, takže sa môžeme tešiť na krvavé vraždy, atmosférické tajné chodby a vrieskajúce študentky. Ono to už pôsobí značne obstarožne, ale v tom je práve to retro kúzlo filmu, ktorý sa už nedá brať tak úplne vážne a nadhľad asi nebol, na rozdiel od viacerých starších hororov, Argentovým zámerom. Študentky sa chovajú pre zachovanie napätia občas dosť nelogicky. Mágia ovláda ľudstvo, dozvedáme sa z polopatickej Krierovej vysvetľujúcej vsuvky, čo môžeme vzhľadom na umiestnenie deja do Nemecka interpretovať na nacistické vymývanie mozgov. Moje hodnotenie je veľmi voľné, vyjadrovať pocity z takýchto bizarných záležitostí percentami je trochu mimo. (27.12.2012)

Opravdu je mi nevyřešitelnou záhadou, co na tomhle paskvilu tolik uživatelů vidí. Kromě výtečné hudební složky nemohu pochválit zhola nic. Ošklivá slečna navštíví baletní akademii, která vlastně baletní akademií tak úplně není. Prakticky nepřetržitě se vzduchem nesou prazvláštní zvuky a občas vystrčí růžky nějaký cosi. Prostředí je velmi barevné a absolutně umělé. Příběh je samozřejmě úplně o ničem. Nicméně, tvůrcům se nepodařilo navodit v mých očích ten všudepřítomný úžas z atmosféry. Vůbec mě film nedokázal pohltit do sebe. Nudil jsem se a nevěřícně kroutil hlavou. Zlou čarodějnici nakonec stačilo jemně píchnout nožíkem a bylo po celé slavné akademii. Ve velkém stylu mě to celé minulo. Kdybych u filmu neměl společnost, tak nejspíš umřu. Pěknější odpad. (13.07.2016)

Hodně kvalitní hororová podívaná od Italů ze 70.let! O atmosféru se postarala perfektně vymazlená hudba, která by svou děsivostí mohla konkurovat kdejakým, dnešním hororům. "Psychologii postav tu nahrazují barvy, tvary, hudba a pohyb" - Chris Gallnat (31.05.2014)

Naprosto dokonalá hudba od Goblinů. Argento nezměnil svůj styl natáčení. A atmosféra se dá krájet. (20.12.2008)

Nehorázný okultistický krvák, jehož samoúčelnost a snaha šokovat je do očí bijící. Jediné ocenění snad zasluhuje surrealistická imaginace, jinak si ale myslím, že takovéto destruktivní filmy by se neměly vůbec točit. (29.12.2014)

Legendární horor od mistra Argenta s úchvatnou vizuální stránkou a jedinečnou hudbou od Goblin. Argento má svůj nezaměnitelný rukopis a zde ho promítl rozhodně nejvíce ze všech filmů, které jsem od něho viděl. Suspiria vyniká především pohlcující a děsivou atmosférou, které neuvěřitelně pomáhá hudba, díky níž je úroveň strašidelnosti posunuta na nejvyšší stupeň. Závěrečná scéna je pak naprostý hororový orgasmus a dokážu si barvitě představit reakce lidí v roce 1977, kdy se tento skvost začal promítat. Film ve mně zraje jak víno a s každou další projekcí si ho vychutnávám víc a víc. (20.05.2018)

Nikdy bych nevěřil, že můžu napálit pět hvězd něčemu, kde forma jasně vítězí nad obsahem, ale stejně to nedělám poprvé, čili nasrat na to a magické Suspirii plný počet, protože ty obrazové orgie, které tady mistr Argento předvedl, vydají za deset malých černoušků. Děsivá přehlídka s dokonalou hudbou a na konci jsem se málem posral ( kecám, málem ne). (18.02.2014)

Tak konečne sa aj ku mne dostala hororová klasika Daria Argenta. Suspiria, podobne ako desiatky ďalších hororových snímkov, by mi pred pätnástimi rokmi nahnala určite silnejšie strachy, ako je tomu dnes. Niečo podobné zažívam pri Raimiho trilógii Evil dead. Tým ale nechcem uraziť Argentovu robotu, pretože vizuálne a hlavne atmosfericky funguje Suspiria na výbornú. Hlavný nedostatok však vidím v nie príliš dotiahnutom scenári. Cítiť síce takmer nepretržité znepokojenie a desivosť, ale to najlepšie prichádza až veľmi neskoro, t.j. v poslednej štvrťhodinke. Škoda toho. (25.01.2008)

Celá séria "Tri matky": Suspiria (1977), Inferno (1980), Terza madre, La (2007) (13.06.2010)

Dario Argento točí výtvarně vymazlené snímky plné barev, dokáže vizuál interiérů dopilovat do působivých detailů. Jen si říkám, zda to občas s tou přílišnou barevností (zejména u křiklavě červené) nepřehání a také, zda by se nehodilo pro vytvoření skutečně hororové atmosféry občas trošku ubrat na tolika pestrých barvách a nechat místo ně na plátno vstoupit více temna, které tady často zastupovaly spíše šepotavé hlasy. Tento horor je vizuálně  určitě fascinující a sympatický (mohu k tomu přičíst klidně i velmi pěkné herečky), je také v mnoha scénách nesmírně napínavý svým dějem, ale pro mě osobně právě nebyl vůbec mrazivý, nevyvolal žádný hlubší prožitek s hlavní postavou a Argento mě příliš nepotěšil, když párkrát slušně vybudovanou atmosférou zabil vyústěním do dost laciných brakových lekaček či výjevů plných krve a zohavených těl. V rámci slavné trojice Argentových hororů, na které jsem se za poslední dobu podíval, nebyla určitě Suspiria špatným vyvrcholením. Ale vedle starší a spíše čistokrevní detektivky Tmavě červená (která se mi líbila od Argenta nejvíc) a pak daleko bizardnějšího a brakovějšího kousku Phenomena mi už nic nového nepřinesla a navzdory všem kladům vnímám jako pro mě nejméně výraznou. [60%] (01.07.2021)

Fakt divný, možná kdybych byl zhulenej, tak bych se i asi bál. (17.01.2021)

Mala sympatická Američanka-Suzy Bannion radšej ostať doma za velkou mlákou, ako sa teperiť do baletnej akadémie v Európe (nemecký Freiburg) ? To ťažko povedať, lebo jej prvotná idea bola taká, že sa zdokonalí v tom, čo ju baví, a vychýrená škola sa nachádzala tisícky kilometrov od domova. A ak by sa na to nakoniec vykašľala, že by si rozmyslela odchod do zahraničia, „tak by v žiadnom prípade nezažila takéto milé dobrodružstvá, aké túži prežiť každá mladá žena v jej veku” ? _ Nebudem už donekonečna chodiť okolo horúcej kaše, pretože interiér tohto súkromného vzdelávacieho zariadenia v sebe skrýva číru Mágiu (okultizmus), t.j. čarodejníctvo u tých najväčších predstaviteľov, keď zo začiatku trochu naivnej Suzy dlhšie potrvá, kým si uvedomí, ktorá bije ? Mne to vôbec neprekážalo, že jej to dlhšie zapínalo, lebo aspoň Dario mi neustále šponoval nervy, ktoré už takmer NEudržali ten zbesilý sled - obrazov a zvukov, čo bezprostredne číhavali za rohom. Z môjho osobného hľadiska išlo o intenzívny hororový prežitok, aký si nepamätám UŽ hodne dlhú dobu ! Normálne som dostal chuť na nedávno zrežírovaný remake Talianom - Lucom Guadagninom, ale nezdá sa mi, že by mohol dosiahnuť rovnakého filmového účinku ? (Kiežby som sa mýlil) Jessica H. podala svedomitý h. výkon. Klobúk, dole ! (12.05.2019)

Nádherne pestré, nápadito morbídne, hoci občas hraničiace s poriadnou nudou a pózou, hrou na efekt. Krásne farby a nehorázne úchylná hudba (slovo hudba chápať v dvojitých úvodzovkách:) v protiklade s hroznými hereckými výkonmi. Pre mňa lepší priemer, ktorý má od nejakého kultu a uctievania na míle ďaleko...ale za jedno pozretie Suspiria rozhodne stojí, minimálne kvôli forme, ktorá výrazne víťazí nad obsahom. (24.10.2008)

Tak to finále mě docela mrzelo. Celou dobu to bylo na pět hvězd, ale poslední čtvrthodinka se opravdu moc nepovedla. Člověk čeká co úžasného bude za těmi tajnými dveřmi a nakonec tam má jenom pár postarších ženských diskuzní kroužek. Taky je škoda, že nejzajímavější vraždu si rejža vyplýtval hned na začátku, a že nejděsivější postava-Pavlos, dostal tak málo prostoru...opravdu bych ho v noci potkat nechtěl :). Jinak je ovšem Suspiria vizuálně úžasná, Argento kouzlí kamerou pestrobarevné, ale přitom nekýčovité obrazy, na které je radost pohledět (snad nejlepší je scéna v pokoji, kdy kamera najede za svítící žárovku). Podivná hudba mi ze začátku moc neseděla, ale s postupem času jsem se dokonce těšil až zase začne temné "lá lá lá" :). (16.10.2010)

Krásný příklad toho, jak se i ze zcela obyčejného scénáře dá natočit film zcela neobyčejný. Ona tahle Suspiria je totiž řádné psycho, psycho, jenž prostoupí všemi vašimi smysly, kromě hrátek s barvami se tu nejvíce drásají ušní bubínky (tenhle motiv svého času použil na svých koncertech i Marilyn Manson). Silný zážitek a horor, jenž budu mít v paměti asi hodně dlouho. (22.01.2015)

Reštaurovaná Suspiria na veľkom plátne, to bol veľký zážitok. Krásny vizuál a skvelá hudba od Goblin, veľmi sympatická Jessica Harper. Veľký hororový rest konečne dobehnutý. (Prince Charles Cinema, Londýn - 25.10.2018) (04.11.2018)

Vizuálně a interiérově naprosto geniálně ztvárněný horůrek, jehož děsivost vytváří z velké části právě Argentova záliba v honosně vyhlížejících stavbách a křiklavé hře barev. Dějově (ve své době možná jo, dneska vlivem času už opravdu asi moc ne) nijak převratné, nic to však neubírá na jeho dojmu, tady jde především o ztvárnění pro mnohé zřejmě plytké zápletky (která je ale mnohem zajímavější než u mnoha slasherů he, he) a to ztvárnění je opravdu zručná práce. Hustá atmosféra hned od prvních vteřin houstnoucí a napínající nervy až k první vraždě. První z trojice snímků, který se svým způsobem dost podobá svému následovníku INFERNU (dalo by se možná i říci, že je to svým způsobem jinak natočené to samé), i zde se mimo jiné řeže a bodá nožem, hlavou rozbíjejí okna..... To všechno za skvělého hudebního doprovodu a s mladičkým Udo Kierem jako bonusem navrch. (15.01.2009)

Už je to docela dlouho, co jsem si pouštěl něco od mého oblíbence Daria Argenta a tak jsem to samozřejmě hodlal co nejdřív napravit. Přestože mám doma snad celou kompletní sbírku jeho filmů, ještě je jich dost, které jsem neviděl. Suspiria byla snad vůbec první, kterou jsem si od něj pustil, ale od té doby jsem se k ní už nedostal (tuším, že tomu bylo roku 2008, když jsem psal recenzi na závěrečný díl čarodějnické trilogie Terza madre, La (2007) a teprve nedávno jsem si konečně pořídil i Inferno). No a tak jsem se rozhodl si příběhy o jednotlivých „matkách“ pustit pěkně popořadě. Suspiria se soustředí na Mater Suspiriorum (Matku vzdechů), přestože o ní ve filmu snad není ani zmínka. S čarodějnictvím je zde totiž spojováno jméno Helena Markos (jde však skutečně o jednu a tou samou postavu) a my jí v celé své „kráse“ uvidíme až na samotném konci tohoto příběhu. Dario Argento totiž celý tento film pojal dosti prazvláštním způsobem, což se v konečném důsledku ukázalo býti tím nejlepším řešením. Dokonale skloubil atmosférické hrátky s obdivuhodnou konstelací barev a vynikajícím hudebním doprovodem, při čemž samozřejmě nezapomněl ani na filmové násilí. Takže si zde jistě každý přijde na to své. K uspokojení diváka nepotřeboval přehnané brutální scény ani hektolitry krve a přesto dokázal do této až „hypnotické stylizace“ vsunout několik mord scén, při kterých jistě nejedno lehce zamrazí na zátylku. 85% (06.03.2018)

[FOD 2022] Těšil jsem se, že konečně uvidím tenhle pověstný snímek a dokonce rovnou v zrestaurované verzi na velkém plátně. A vizuálně to je vskutku lahůdka, omamná psychedelická technicolorová noční můra. V tomhle ohledu jsem si projekci užil. Ale… Děj je prostinký a spousta scén mě svou hloupostí mlátila kamerou do hlavy, což tu atmosféru poněkud rozbíjelo. (08.03.2022)

Na konec sedmdesátek dost netypické budovaní vztahu mezi filmem a divákem, díky čemuž takové ty detaily, které nikoho nezajímaj, jako logika, herecké výkony či námět jsou naprosto podružné jednotlivým scénám. Ty díky agresivnímu nasvícení (které postavy nevnímají, pouze divák) a ještě agresivnější hudbě nevytváří klasickou filmařskou snahu nechat diváka empatizovat s postavami, naopak je naschvál zcizuje a tlačí ho do voyerské pozice, kde je o výsledku dalšího vývoje scény jasno, čímž nebuduje pocit strachu, ale pocit provinění. Což je příjemně sick. (03.10.2013)