Úsvit planety opic

Post-apokalyptická sci-fi, ve které se vlády na Zemi už pomalu, ale jistě - ujímají digitální opice. Matt Reeves převzal štafetu po Rupertu Wyattovi a navázal na jeho práci doslova ukázkově. Výborně natočený snímek s myšlenkou, přesahem a v závěru opět s kvalitní akcí. Koba je hustý záporák a Caesar je ten nejsympatičtější filmový zvířecí hrdina posledních let. Můj nejoblíbenější díl z nově natočené trilogie. (11.05.2024)

Príbeh Úsvitu planéty opíc po zbežnom prečítaní môže pôsobiť trochu lacno a môže sa zdať, že akcia zatieni všetko ostatné. U mňa sa našťastie ten pocit nedostavil a užíval som si neskutočne kvalitne urobené opice a všetky scény s nimi. Príbeh zrady z vlastných radov je dosť silný na to, aby utiahol celý film, navyše dialógy boli aspoň pre mňa chytľavé a zaujímavé. Iskrenie a spor medzi Caesarom a Cobom sú na filme tým najlepším. Coba je skutočne dobrým protivníkom a vždy keď sa objavil, išlo do tuhého. Účasťou ma potešil i G. Oldman a celkovo nemám filmu, čo vytknúť. Vyčítať mu to, čo mnohí kritici, že sa príbeh takmer nikam neposunul, to nie. Oni by ho možno rýchlo posunuli tam, odkiaľ už niet cesty, takže je to dobré tak ako je. Úsvit planéty opíc mi toho roku urobil podstatne väčšiu radosť ako záver Hobita. Za chlpáčov plný počet. 100%. (26.12.2014)

"Úžasné? Hovoriace opice? S oštepmi?!" Na môj vkus príliš temné, pochmúrne a neveselé. A to už je čo povedať, lebo mám celkom rád temné, pochmúrne a neveselé príbehy. Ale toto bol fakt strop. Ale pôsobivý. Z Jasona Clarkea nikdy hollywoodsku hviezdu nevytesáte, nie je to "ten" typ herca, avšak po technickej stránke tomu niet čo vytknúť. Výprava zdecimovaného sveta, nad ktorým čoraz výraznejšiu nadvládu preberá príroda, je zvládnutá pôsobivo, mrazivo a na vysokej úrovni. Lesy, v ktorých skoro stále prší (alebo aspoň mrholí) sú proste úžasné a svojím spôsobom nádherné. Možno by naozaj bolo lepšie, ak by ľudstvo konečne vymrelo a zem by si naspäť vzala matka príroda. Škoda mizerne priamočiareho a naivného scenára a predvídateľných zvratov. Ale inak fajn, 4* si to určite zaslúži, dať tomu len 3* by nebolo fér. Kino Považan NMnV 2014 (12.01.2017)

Nejlepší možné pokračování, jaké Zrození Planety opic mohlo dostat. Výměny režiséra bych si nejspíš nevšiml (Reeves má stejně jako Wyatt spoustu nápadů, tu a tam pobaví nějakým delším záběrem, atmosféra dokonalá), zato Michael Giacchino složil ještě lepší hudbu než Patrick Doyle... A změnil se především Caesar. Zestárl, zmoudřel a všechno je to na něm perfektně znát už v prvním záběru. Jako postava je výborně propracovaný, správný hrdina jak má být, a členové jeho rodiny jsou na tom zrovna tak. Zkrátka je vidět, že scenáristé si na opicích dali záležet stejně jako (nebo více než) na lidech a povedlo se. Opět mě nadchli i trikaři, film má spád, myšlenku, postupně graduje, závěr je bombastický. Jsem zvědav, čeho se dočkáme příště. Nejvíce by mě filmaři potěšili, kdyby se třetí díl odehrával zase až po nějakých deseti zimách, přímo nenavazoval a pokud možno se bez lidí obešel úplně. Ale to je jen takové troufalé přání. (18.07.2014)

Hlavní problém druhého filmu tkví zaprvé v tom, že kladné postavy jsou bez výjimky kladné (Malcolm, Cézar), záporné postavy jsou bez výjimky záporné (Carver, Koba) – a o těch potenciálně rozporuplných se dozvíme minimum a zůstávají vlečeny okolnostmi (Cézarův syn, šéf města Dreyfus). Zadruhé se vytrácí rozdílnost lidského a opičího pohledu: opice přestaly být opicemi, jsou totiž antropomorfizované do té míry, že ač je o nich některými hovořeno jako o zvířatech, v očích diváků jsou ekvivalenty lidí a dominantní nositelé kvazihamletovského konfliktu. O významové bohatosti pak nemohu mluvit už jen proto, že výchozí názorové pozice se nemění, ba zůstávají tvrdošíjně zachovávány - a tak se od filmu postaveného na subtilním vývoji postav a proměnách dějového těžiště přešlo k filmu postavenému na nalajnované zápletce vyvíjející se skokově od jednoho uzlu k druhému. Případní zájemci se mohou více dočíst zde. (22.07.2014)