Roztomilý člověk

„Viktore, nelži.“ - „Cožpak já někdy lžu?!“ - „Někdy? Vždycky!“ Takhle, zpočátku o nic zábavného nešlo, spíš naopak, skoro jsem se začal obávat průseru. Naštěstí od chvíle, kdy Bláha prozradí Stárkovi svou „pravou“ totožnost, se podívaná pomalu, ztěžka začne rozjíždět a srandy pozvolna přibývat. Bláha si vymýšlí další hlouposti a nenápadně je nechává kolovat mezi svatebčany (nelze zapomenout i na jeho procítěnou klavírní improvizaci). Proces mystifikace stále víc graduje, navíc se pak ke „skladateli“ přidá stejně nápaditá Krušinová a kombo Nový-Gollová funguje parádně. Ale není to jen o nich, Pištěk (ztrácející orientaci s lahví v ruce), Pešek (kryjící kamarádovy lži), Filipovský (abstinující a chodící na svatby jen kvůli jídlu), Marvan (snažící se marně usnout) a další jim pěkně nahrávají. Dialogy jsou dobře napsané a ke konci děj chytá mile bláznivý nádech. Škoda toho vyloženě slabého začátku, takhle to za mě budou solidní 4*. „Vy máte jistě dobré srdce, pane Stárku, ne?“ - „No ovšem, dobré srdce to mám, jenom žaludek se mi trochu houpe.“ (02.06.2019)

Frič zkrátka uměl. Skvělá jednoduchá komedie z doby, kdy měli filmoví tvůrci ve svých snímcích značně omezené možnosti. Točit komedie se dalo výhradně o věcech, které se nedotýkaly politiky ani jiných citlivých oblastí té doby, a tak mohla vzniknout úžasná komedie, jakou je Roztomilý člověk. Neskutečně se mi líbil zejména Filipovský Franta v úžasně napsané roli. Nejlepší na celém filmu jsou samozřejmě exkluzivní hlášky, které mají potenciál rozkmitávat bránici i po více než 70 letech. Když se nad tím člověk zamyslí, tak je to něco úžasného. Tvůrci skvěle roztočily obrátky a hlavní hrdina se krásně zaplétal do sítě své mystifikace. Jedinou výtku bych tedy nasměroval k tomu, že mi celý snímek přišel tak nějak násilně utnutý bez pořádného konce. Na druhou stranu nutno říct, že se to asi ani o moc lépe utnout nedalo. Slabší 4 kousky. (21.06.2018)

Miluju filmy "Maca" Friče. Vždy, když slyším jeho jméno, si mohu být jist, že mě čeká kvalitní film. Totéž se samozřejmě stalo i s tímto filmem. Frič je prostě odborník na komedie. Takové filmy, které vznikaly v průběhu války, jsou jedny z nejlepších z české kinematografie. Obzvlášť pak komedie. Roztomilý člověk, je asi určitě nejlepší, co jsem od tohoto bravurního režiséra viděl. Už jen to obsazení - Nový, Gollová, Pešek..... To už mluví za vše. Tito herci patřili ve své době k elitě českého filmu. U filmu jsem se skvěle bavil od začátku až do konce. Jen by mě zajímalo, proč v dnešní době nevznikají takové podobné filmy, na stejné nebo podobné úrovni. Je škoda, že nejvyšší hodnocení je pouze 5 *. Tento film by si totiž zasloužil mnohem, mnohem víc (takových filmů je ale víc). (01.03.2012)

Jeden z nejpříjemnějších filmů Oldřicha Nového. Vždycky se rád zasměju u všech těch neuvěřitelně roztomilých scén. Vtip je tu podáván s precozní českou elegancí, kterou bohužel dnešní generace tuzemských filmařů naprosto postrádá. Snad je to kouzlem černobílého filmu, nebo jistou naivitou, s kterou byly tehdejší komedie točeny. Ať tak či onak, výsledek je v dnešní době nenapodobitelný. (16.06.2007)

Za nejlepší Nového filmy považuji vedle Valentina Dobrotivého a Kristiána právě tento snímek, natočený podle předlohy komedie F. X. Svobody Kašpárek. Je skutečně s podivem, kolik scén z tohoto filmu utkví v paměti. Kruhy nad postelí, scéna v posunovaném vagónu, prázdný kostel při závěrečné scéně, oholený vous T. Pištěka... V plejádě skvělých herců nelze zapomenout na E. Nollovou v roli babičky, temperament N. Gollové, ale i drobnější postavy - Z. Baldovou, S. Svozilovou. Vedle standardu R. Schránila se mi zdá, že se umělecky trošku ztrácel L. Pešek, kdežto hladový abstinent Filipovský je taky ve svých scénách nezapomenutelný. Nejde o obsah, sám příběh byl primitivní, ale režijně fričovsky mistrně zvládnutý... (16.09.2014)