Takoví jsme

Těšil jsem se na five young cannibals a dostal jsem přestárlýho hipstera, ctícího podivný tradice z knížky z osmnáctýho století. Kterej mimochodem rád hladí nápadníky své dcery lopatou po vláskách. Škoda, že to byl jedinej zapomatovatelnej moment z celýho filmu. Stopáž je trošku přetažená a místy film doslova nudil. A konec? Holky, který nechtějí jíst lidský maso žvejkají jak o život ruce svýho tatíka? Ale tak Džimíku, to se úplně nepovedlo, že? Hodně slabý . 35% (31.03.2015)

Tak od tohto filmu som čakala naozaj naozaj veľa. Bohužiaľ to hodne dlhú dobu bola mysteriózna nuda. Čakala som viacej krvavých scén. Miesto toho však tam bolo zase len samé bla bla bla. Prekvapila ma Julia Garner, ktorá hrala Rose, naozaj som si ju obľúbila. Chvíľu mi pripadala strašne škaredá, potom zas strašne zaujímavá ale tak či tak, svoju postavu hrala naozaj dobre a vo filme som jej fandila. Myslím, že keby je tam menej toho nazaujímavého bla bla a čo ja viem viacej by sa film zameral na vraždy alebo riešenie prípadov a zistili by, že to celé dáko súvisí asi by to malo viac šťavy. Ale tak to si myslím ja, neviem ako ostatný. No a záverečná papacia scéna mi pripomínala zombie film. Bola divná ale tak či tak hustá. Dúfam, že si mi o tej ich polievke snívať nebude, pretože naposledy keď som pozerala jeden dokument sa mi snívalo o paštéke z ľudského mäsa a najhoršie bolo, že sme jej mali ešte strašne veľa a musela som sa s ňou ešte dva dni napchávať. Nič príjemné. Zrazu chutila naozaj nechutne. (22.12.2013)

Jima Mickleho po Stake Land považuju za jednu z nejvýraznějších nadějí amerického nezávislého hororu, ale tímto mdlým kanibalským dramatem teda poměrně silně zklamal. Jasně, je to lepší než mexický originál, ale v tomto případě stačilo nebýt naprostou sračkou, takže laťka byla proklatě nízko. Řemeslo Mickle ovládá, to už je odzkoušeno. We Are What We Are zklamává jinde - jeho svět a především postavy nepůsobí vůbec živě, nevyvolaly ve mně ani náznaky zájmu o ně. A to je překvapivé, protože zrovna zájmem o postavy si mě získala (taktéž pomaloučká) Stake Land. (22.10.2013)

Hodně podařený komorní kanibalský thriller se slastně pomalým tempem a hustě tíživou atmosférou. Žádné tuctové béčko - film se může chlubit dobrou režií, výpravou, hudbou i nadprůměrnými hereckými výkony. Michael Parks byl samozřejmě vynikající, ale hodně se mi líbily i obě zádumčivé sestry ve svých staromódních šatech, svítící si po večerech v dřevěné chalupě stylově petrolejkou... A finální scéna "poslední večeře" je vskutku nářezová, i když samozřejmě i trochu laciná a prvoplánově rádoby šokézní. Bavil jsem se však velmi vydatně, takže silné čtyři a určitě se porozhlédnu po mexickém originálu... (20.10.2013)

Spíš bizarní rodinné drama s tíživou deštivou atmosférou, než horor. To je na jednu stranu dobře, mimo závěrečných minut se vyhýbá klišé, ani se totiž nesnaží za každou cenu šokovat co nejkrvavějšími scénami, a místo toho vcelku dobře pracuje se všemi postavami. Na druhou stranu se scénář příliš opírá o atmosféru, která sice chvílemi funguje, ale ne dost silně na to, aby film nějak výrazněji bavil. Naštěstí však vyloženě nenudí a ve svém pomalém tempu pomalu odsýpá až k sexy konci. (21.10.2013)